Zbývalo jen pár týdnů, aby jí skončila zkušební doba a taky se jí zvýšil plat. Místo toho dostala jednapadesátiletá Soňa K. z Přerova výpověď. Ve zkušební době není třeba uvádět důvody, ale u ní byl jasný: obchod se sportovním vybavením, v němž od ledna pracovala, na ní mohl po vyhlášení nouzového stavu a nuceného uzavření většiny prodejen ušetřit náklady.
Koronavirus v Česku |
„Nejdřív mi volali, ať si vezmu dovolenou, nakonec mi však dali výpověď. Kolegyni, která mi ji předávala, to nebylo příjemné, ale neměla na vybranou,“ líčí paní Soňa, která nakonec bez práce nezůstala. S pomocí manžela sehnala alespoň brigádu jako pokladní v supermarketu.
„Jsou to jediné obchody, které zůstaly otevřené. Žena je zkušená prodavačka, během půl hodiny byla zaučená a seděla za pokladnou,“ popisuje Sonin muž Jan.
Spousta dalších lidí takové štěstí neměla, obracejí se už proto na úřady práce. Zvýšený zájem potvrdila mluvčí úřadů Kateřina Beránková.
„I v Olomouckém kraji teď žádají o zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů především lidé, kteří pracují v pohostinství, službách a cestovním ruchu. Právě tyto oblasti postihla přijatá epidemiologická opatření v největší míře a zaměstnavatelé dočasně uzavřeli provozy.“
Mnozí zaměstnavatelé chtějí vzít lidi po skončení karantény zpět
Obdobná situace je podle ní v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů v oboru. Pokud jde o číšníky nebo delegáty cestovních kanceláří, hlásí se na úřady práce i ti, kteří pracovali například v rakouských Alpách.
„Mnozí zaměstnavatelé uvádějí, že po skončení karantény přijmou propouštěné zaměstnance zpět. Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné, je mezi nimi také řada těch, kteří kvůli omezením dočasně přerušují svou činnost,“ doplnila Beránková.
Stejně jako zaměstnanci, ani majitelé restaurací nebo kaváren nechtějí svou situaci komentovat adresně, většina z oslovených ale popsala, že k propouštění už sáhla nebo se k němu chystá.
„Měli jsme ve zkušební lhůtě jednu slečnu a s tou jsme ukončili pracovní poměr. Jsou to ušetřené náklady. Kmenoví zaměstnanci buď pečují o děti, nebo jsou doma s tím, že budou mít nárok na to, co plánuje ministerstvo sociálních věcí. Zatím to vypadá, že situaci budeme řešit s pomocí kompenzací od státu,“ shrnul majitel restaurace v centru Olomouce.
Sice teď jako řada jiných prodává jídlo takzvaně přes ulici, výpadek příjmů tím ale nemá šanci zachránit.
„Na pokrytí nákladů to není ani náhodou. Říkáme tím spíš: Haló, ještě jsme tady! Aspoň část lidí, kteří se tu střídají, si něco vydělá,“ přidal se provozní další z olomouckých restaurací. Navíc čeká postupné zhoršování už tak sotva únosné situace. V pomoc státu moc nevěří.
„Dopadne to na všechny – na nás i zaměstnance. Kdo by chtěl propouštět? Uvidíme, jak dlouho vydržíme, malým firmám toho zatím moc neslíbili. Všechno jsou to jen prohlášení, žádná jasná koncepce,“ zlobí se muž, jehož podnik přišel jen za březen o 600 tisíc korun.
Velké firmy v regionu zatím vyčkávají
Pomoci malým i velkým firmám má program na ochranu zaměstnanosti Antivirus, který v pondělí schválila vláda. Zahrnuje pět druhů náhrad a příspěvků na mzdy zaměstnavatelům podle důvodu omezení výroby či služeb.
Ředitel odboru zaměstnanosti krajské pobočky úřadu práce v Olomouci Bořivoj Novotný tvrdí, že se v něm najde každá firma.
„Zaměstnavatele uklidňujeme, aby vydrželi a zbytečně nepropouštěli. Program je schválený, dopilovává se jen metodika, spuštěn by měl být 1. dubna.“ Žádosti o náhrady budou moct podnikatelé podávat zpětně za březen.
To ostatně v úterý večer potvrdila i vláda po svém jednání. Při nařízeném uzavření provozů a při nemožnosti dávat lidem práci, protože chybí jejich kolegové, bude poskytovat 80 procent celého výdělku. Při omezení výroby kvůli nedostatku surovin a jiných vstupů a kvůli poklesu poptávky uhradí 60 procent vyplácené mzdy.
Svaz průmyslu a dopravy schválení uvítal. Podle něj je ale opatrný a obsahuje příliš omezení.
Velké firmy v Olomouckém kraji zatím vyčkávají. Zatím žádná neohlásila hromadné propouštění.
„Ze strany velkých společností dostáváme zatím jen předběžné dotazy. Firmy se ptají, co mají dělat, jaké mají plnit povinnosti. Nejvíce informací teď směřuje do programu Antivirus,“ popsal Novotný.
„Zákazníci snad budou mít pochopení“
Propouštět se nechystá ani jeden z největších zaměstnavatelů v regionu – uničovské strojírny Unex. A to i přesto, že na dva týdny uvázl v uzavřené oblasti a byl nucen značně omezit výrobu. Z 1 140 zaměstnanců dochází do práce méně než polovina.
„Objem výroby je mnohem menší, než by byl za normálních okolností, ale vzhledem k tomu, že prakticky celá Evropa i svět jsou v nouzovém režimu, předpokládáme, že naši zákazníci budou mít pro naši situaci pochopení a že se to podaří vyřešit,“ řekl mluvčí podniku Boris Keka.
Už po prvních protiepidemických opatřeních státu Unex pozastavil nábor zaměstnanců.
„Každý den pečlivě monitorujeme, co stát nabízí, a vyhodnocujeme, zda jsme mezi těmi, kteří mají právo požádat o kompenzace,“ objasnil Keka.
Žádný ze zaměstnanců podle něj dosud o práci nepřišel, a to ani z řad těch agenturních. Zda to tak bude i po skončení krizové situace, je otázkou.
„Až opatření skončí a vrátíme se do nějakého normálu, budeme schopni s odstupem času říct, co nás to stálo a jak na to budeme muset reagovat,“ uzavřel Keka.
