Takzvaná východní tangenta má ulevit okrajovým částem Holice, Hodolany, Bělidla, Pavlovičky, Chválkovice a Týneček od záplavy aut, jež denně vyráží na trasu mezi Přerovem a Šternberkem.
V minulosti se termín posunul už několikrát a jak vyplývá z jednání nové pracovní skupiny, kterou minulý týden svolal současný primátor Miroslav Žbánek z hnutí ANO, ani naposledy slibované dokončení v roce 2022 už neplatí.
Situaci komplikuje mimo jiné fakt, že tangenta přetne silnici lemovanou historickou alejí, která už zhruba 300 let spojuje Olomouc a Svatý Kopeček. Tato tradiční trasa poutníků vede z města přímo k barokní svatokopecké bazilice.
Již dříve se někteří Olomoučané ozvali kvůli obavám, že tangenta poutní cestu úplně zaslepí. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které bude tangentu coby investor stavět, proto v minulosti mimo jiné prověřovalo, zda by obchvat nemohl při křížení s historickou cestou vést podjezdem. Kvůli podzemní vodě však z těchto plánů sešlo.
„Podjezd není ekonomicky přijatelný. Tangenta tudy musí vést co nejníže, současně je tu vysoká hladina podzemní vody. Podjezd by tak musel jít velice hluboko, stál by zhruba půl miliardy,“ vysvětlil již dříve šéf olomoucké krajské správy ŘSD Martin Smolka.
Město viní z odkladů a plýtvání penězi památkáře, ti to odmítají
Město proto nyní v rámci spolupráce s ŘSD připravuje studii silničního mostu, jenž by se v trase staleté cesty klenul nad tangentou. Z průtahů pak vedení radnice v tiskové zprávě obvinilo památkáře, podle něj jsou problémem jejich změny názorů.
„Možná by stálo za zvážení nechat spočítat náklady, které si změny stanovisek památkářů jen v této investiční akci už vyžádaly,“ uvedl primátor Žbánek s tím, že se přípravné práce v případě každé změny musí vrátit o větší či menší kus zpět.
Olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) však odmítá, že by povolení či dokonce samotnou stavbu obchvatu zdržovalo. Po jednání primátorovy pracovní skupiny NPÚ na svém webu zveřejnil svá stanoviska k východní tangentě za poslední tři roky.
Alej brzdící stavbu obchvatu |
„Od poloviny roku 2017 naše vyjádření upřednostňují plné přemostění. Pochybuji, že ŘSD vynakládá nehospodárně státní prostředky na přípravu neprůchodné dokumentace. S námi ŘSD jednalo vždy korektně a marnými náklady na dokumentaci z důvodu našich údajných nestálých stanovisek neargumentovalo,“ reaguje ředitel olomouckého NPÚ František Chupík.
První vyjádření NPÚ k obchvatu přitom pochází už z roku 2001. Chupík připouští, že tehdy památkáři odmítli povrchové křížení tangenty a historické cesty. Požadovali, aby obchvat v těchto místech zmizel v podjezdu.
„To se ale časem ukázalo s ohledem na hydrologické poměry jako nerealizovatelné,“ podotýká Chupík.
ŘSD čeká na posouzení vlivu stavby na životní prostředí
ŘSD při vyřizování povolení na stavbu tangenty teď čeká na vydání stanoviska EIA o vlivu stavby na životní prostředí. ŘSD o něj usilovalo už v roce 2017, kvůli novele zákona však museli jeho úředníci vše přepracovat a požádat o kladné stanovisko znovu.
„Posune se to minimálně o rok či rok a půl,“ uvedl loni v létě Smolka.
Tenkrát tak padly prozatím poslední dané termíny, podle nichž se se začátkem stavby obchvatu počítalo už letos a sloužit řidičům měl od roku 2022. Dnes je tak na stole jiné číslo.
Plánovaná trasa východního obchvatu Olomouce, takzvané východní tangenty. Pro zvětšení klikněte.
„Předpokládané zahájení stavby východní tangenty je nejdříve v roce 2025,“ uvádí mluvčí radnice Michal Folta.
Žbánek přitom upozorňuje, že s vyřízením povolení je potřeba spěchat kvůli zajištění peněz na stavbu.
„Dnes na východní tangentu prostředky ve státním rozpočtu jsou, pokud se ale přípravy povlečou příliš dlouho, stát může přehodnotit priority a peníze už být nemusí,“ varuje primátor.
