V době vládních restrikcí jsou lidé více doma, a proto přibývá odpadu z vaření. Třídění a smysluplná likvidace gastroodpadu je podle šumperské radnice možnost, jak snížit objem odpadu vyváženého na skládky.
„Podle našich informací je až třicet procent odpadu z domácností tvořeno zbytky z kuchyně. Ty se ale dají využít pro energetické zpracování. Z tohoto důvodu se město dohodlo na spolupráci se společností EFG, která provozuje v Rapotíně provoz, v němž se mění potravinářské odpady na bioplyn,“ vysvětlil místostarosta Jakub Jirgl.
Projekt je v začátcích a radnice chce nejprve otestovat ochotu lidí třídit odpad novým způsobem. „Uvidíme, jak se tato iniciativa ujme,“ dodal místostarosta.
Bioplynová stanice v Rapotíně byla v České republice jednou z prvních.
„Dokáže ekologicky zpracovat širokou škálu biologicky rozložitelných odpadů na bioplyn, elektrickou energii a teplo, které následně distribuujeme k zákazníkům,“ uvedl obchodní ředitel EFG Rapotín Ondřej Černý.
„Projekt v Šumperku je první vlaštovkou, v současnosti jednáme i s dalšími městy a obcemi Olomouckého a Zlínského kraje. Věříme, že se nám povede pilotní projekt rozšířit,“ dodal.
Bioplynová stanice ročně zpracuje až třicet tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu.
Podle nové legislativy by se měl do roku 2025 podíl vytříděných složek odpadu zvýšit alespoň na 60 procent, což je zhruba o 20 procent víc než v současnosti. Pro město Šumperk je třídění gastroodpadu z domácností jedním z kroků, jak toho docílit.
Vyhozené potraviny často živí potkany
Problémy s vyhazováním nespotřebovaných potravin v regionu řeší také Olomouc. Situace se podle šéfa odboru životního prostředí magistrátu Petra Loyky v poslední době výrazně zhoršila a rostoucí množství gastroodpadů napomáhá množení hlodavců.
„Lze očekávat, že částka na jejich likvidaci bude letos výrazně vyšší než v minulých letech, kdy jsme za deratizaci potkanů a holubů na městských pozemcích zaplatili přes půl milionu korun,“ upozornil Loyka.
Mluvčí magistrátu Radka Štědrá potvrdila, že Olomouc je mezi těmi, s nimiž rapotínská firma jedná.
„Ve městě momentálně není připravená síť pro svoz tohoto odpadu. V případě gastroodpadu se jedná o specifickou komoditu a musí jí předcházet vytřídění tohoto odpadu do samostatných nádob, které budou stát venku,“ řekla.
„Proto je nejdříve potřeba doladit systém zavírání, druh materiálu nádob a probrat zkušenosti tam, kde už gastroodpad třídí,“ dodala Štědrá.
Ve zbylých okresních městech Přerově, Prostějově a Jeseníku zatím problematiku gastroodpadů neřešili. „Zcela jistě se ale jimi a jejich likvidací budou členové odpadové komise zabývat,“ sdělila například mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
