Pivovar dostal možnost uveřejnit na webu časopisu protokoly vlastních testů, které si po zveřejnění výsledků v časopise zadal u jiných laboratoří.
„Dohodli jsme se, protože se soud táhnul tři roky, konec by byl v nedohlednu. Řešení je oboustranně přijatelné. Na webu budou publikovány všechny laboratorní protokoly. Jak ty naše, tak ty, co si nechal udělat pivovar. Necháme tak na spotřebitelích, ať si udělají vlastní obrázek,“ řekla mluvčí časopisu dTest Vanda Jarošová.
Protokoly z testů vyšly v placené sekci časopisu. Ve stejné se objevil i původní rozsáhlý test piv.
„Na našich původních výsledcích ale trváme a nikdy jsme neměli důvod o nich pochybovat. Nezjistilo se, že by v procesu testování došlo k nějaké chybě,“ dodala mluvčí.
Svijany se v pondělí blíže nevyjádřily. „V tuto chvíli probíhají s časopisem dTest jednání o smíru, která ještě nejsou potvrzena žádnou ze stran ani samotným soudem. Proto je nyní nemůžeme podrobněji komentovat,“ vzkázala překvapivě mluvčí Svijan Petra Winklerová.
Vzorky piva zkoumali i v Německu
Spor vznikl poté, co časopis svým čtenářům předložil v květnu 2013 rozsáhlý test piv. Z nezávislého zkoumání akreditované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze tehdy vyšlo, že tmavý speciál Svijanská kněžna obsahoval ze všech padesáti testovaných vzorků nejvíc deoxynivalenolu (látka, kterou produkují mikroskopické houby rodu Fusarium, pozn. redakce).
Litr nápoje ho podle dTestu obsahoval 85 mikrogramů. Do piva se může dostat z plesnivého ječmene.
Svijany se ale začaly bránit. Bezprostředně po zveřejnění výsledků časopisem dTest poslal pivovar vzorky Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému v Brně a ten naměřil jen 12,2 mikrogramu.
Vzorky Svijanské kněžny pak zkoumaly i německé akreditované laboratoře v Berlíně a v Hamburku. Jedna naměřila hodnoty pod 10 mikrogramů, druhá pod 50 mikrogramů.
Zaslanou předžalobní výzvu tehdy dTest odmítl. Svijany proto podaly žalobu a u Městského soudu v Praze žádaly omluvu. Rozptyl naměřených hodnot u hlavního líčení překvapil i předvolaného soudního znalce z Mikrobiálního ústavu akademie věd ČR.
K odchylkám může dojít
„Nedokážu si představit, že by se jedna šarže tak lišila. Pokud vycházíme z toho, že byly měřeny čtyři vzorky z jedné šarže, měli bychom se dopracovat ke shodným výsledkům. Tolerance může být do deseti procent. Každá laboratoř používala nepatrně odlišnou techniku,“ řekl na zářijovém jednání soudní znalec Jiří Gabriel.
Uvedl, že k takovým odchylkám může dojít, jestliže například v měřicím zařízení zůstanou zbytky dříve testované látky nebo selže přístroj. Mohly ale také být měřeny vzorky z jiných šarží.
Před soudem také znalec zmínil, že pro mykotoxin není u piva žádný limit. Je pouze u sladu. Ten byl ale podle rozborů v pořádku.
„Deoxynivalenol nemá smrtící účinky, projevil by se spíše bolením hlavy. Je ostatně obsažen také v žitné mouce,“ zaznělo rovněž u soudu.
V souvislosti s testem piv odhalil dTest pět výrobků, které obsahovaly vyšší podíl mykotoxinů. Týkalo se to ještě piva Primátor Polotmavý 13°, Žatec Sváteční speciál, Primátor Rytířský 21° a Vyškovské pivo Tmavý džbán.
