Pivní trh v Česku je v útlumu. Jak se perete s trendem vyprazdňování hospod?
Trend poklesu prodeje sudového piva jsme u nás také zaznamenali, snažíme se s tím vypořádat. Není to nic dramatického, ale hospodští si stěžují, že lidé do hospod nechodí. Snažíme se jim pomáhat speciálními akcemi, podporovat je, pomáhat jim s péčí o pivo a udržovat pivní kulturu. Hospod vyrostlo strašně moc, personál se mění a je velice obtížné udržet si nějaký standard kvality.
Nové restaurace se vám hlásí samy od sebe, nebo je spíš aktivně vyhledáváte?
Dlouho se nám hospodští hlásili sami, teď už musíme být v obchodní činnosti trošku aktivnější. Souvisí to i s tím, že Svijany už nejsou jen regionální značka, takže prostor pro růst se zmenšuje.
Otevřeně říkáte, že je pro vás obtížné dostat se do Prahy. Proč?
Boj o hospodu probíhá penězi, a to my neděláme. Nenabízíme marketingové smlouvy o podpoře nebo exkluzivní odběry. Snažíme se prorazit jen prodejem piva, což je obtížné, když jdete proti někomu, kdo partnerství podporuje finančně.
Co nabízejí konkurenční pivovary hospodským?
Třeba peníze. Běžné je to, že zavoláte hospodskému, nabídnete mu odběr piva a on se hned zeptá, co za to dostane. Pivo mu prostě nestačí, sám si řekne o finanční podporu, o smlouvu. Provozovatelé hospod jsou zvyklí na to, že se smluvně zavážou k určitým odběrům piva a za to dostanou docela slušnou sumu. Jenže kvůli smlouvě nezvládnou mít na čepu i jinou značku piva, protože by pak nesplnili slíbenou výtoč a peníze, které od pivovaru dostali, by museli vracet. Naše podpora je standardní, pořád věříme tomu, že dobrým pivem hospodské přesvědčíme nejvíc. Poskytneme restauraci vybavení jako výčepní zařízení, chlazení, sklenice, ubrusy, něco na výzdobu, slunečníky, případně výhodnější cenu piva, která je závislá na výtoči.
Do reklamy vůbec neinvestujete?
Nějaké reklamní aktivity přece jen máme. Sem tam sice někde inzerujeme, ale snažíme se být co nejvíc v kontaktu se zákazníky třeba účastí na venkovních akcích. Připravujeme Slavnosti svijanského piva, účastníme se různých poutí, nebo se snažíme podpořit prodej letákovými akcemi v řetězcích. To však neděláme často. Neštěstí letákových akcí je v tom, že se v nich prodává 70 procent zboží, lidé si na nízké ceny zvykli a vyčkávají na slevy. Ale z hlediska pivovaru nemá moc význam zásobit tímto způsobem jeden řetězec, protože prodeje v ostatních se vám zastaví. Takhle se to neustále mezi řetězci přetahuje.
Jsou pro vás obchodní řetězce hlavním zdrojem růstu?
Dlouhodobě ne, ale loni se nám trochu změnil poměr mezi sudovým a lahvovým pivem. V roce 2012 jsme měli poměr 62 procent sudového a 38 procent lahvového piva, loni sudové kleslo na 60 procent a lahvové vzrostlo na 40 procent. Je pravda, že loni byl růst způsobený jen lahvovým pivem v řetězcích.
Nakolik je pro vás výdělečnější prodej v hospodách oproti řetězcům?
Pokud zákazník odebírá velké množství piva, tlačí na cenu. To platí hlavně u řetězců. Restaurace a pivnice jsou pro nás dražší především z hlediska podpory prodeje. Dodáváme jim vybavení na čepování piva, musíme se o ně průběžně starat a pomáhat jim udržovat kvalitativní standard. Celkově je ale prodej sudového piva výhodnější, než prodej do řetězců.
Jak těžké je vybalancovat poměr mezi cenou a tradiční výrobou, která musí být náročnější a dražší?
Naše výroba bude nákladově vždycky drahá, protože obsahuje hodně lidské práce. Spílečné kádě a ležácké tanky se myjí ručně, obecně je v pivovaru víc lidí než jinde a tím, že pivo opouští pivovar zhruba po šesti až deseti týdnech, je samozřejmě výroba dražší také energeticky. Pokud se bavíme o výrobních nákladech, jsou u nás vyšší než u průmyslové výroby piva.
Dosud jste moc neexportovali. V jakém segmentu se dá v Česku ještě růst?
To je těžká otázka. S exportem teď začínáme, loni jsme vyváželi pivo na Slovensko. Mělo to velice pozitivní ohlasy, ale jedná se o malý objem. Myslím, že na Slovensku potenciál určitě je, snažíme se tam proto prodej podpořit a chtěli bychom tam dodávat i sudové pivo. Chceme se víc dostat také do příhraničních oblastí Polska a Německa.
Je pro vás problém více exportovat kvůli odlišným požadavkům na kvalitu piva?
Je to spíš logisticko-obchodní problém než kvalitativní. Naše pivo nevydrží tak dlouho ve skladu, musíte ho rychleji prodat a otočit, protože nemá takovou trvanlivost. Importér chce, aby mělo pivo minimálně šestiměsíční trvanlivost, a to nesplňujeme. Trvanlivost našich piv je od dvou měsíců do pěti měsíců u těch nejsilnějších speciálů.
Delší trvanlivost je důsledkem pasterizace?
Pokud chcete prodloužit trvanlivost, musíte pivo nějak upravit. My pořád ctíme tradice, takže pivo nepasterizujeme ani nestabilizujeme.
Jak vás loni poznamenala "mykotoxinová kauza", kterou vyvolaly výsledky sdružení dTest o plísních v pivech?
Podali jsme žalobu a nyní jsme ve fázi soudního sporu. Právníci a laboratorní rozbory nás stojí velké peníze a určitě nás to i poškodilo, ale cítíme povinnost svoje jméno bránit. Nechali jsme udělat testy v několika akreditovaných českých i zahraničních laboratořích a naše výsledky byly řádově nižší než u dTestu.
Mělo to tedy vliv na prodeje?
Určitě ano, ale přesná čísla říci nedokážu. Prodeje byly v loňské sezóně oproti té předchozí slabší, ale vliv mělo i chladné počasí, povodně a celková nálada na trhu.
Pivovar SvijanyPivovar Svijany letos slaví 450. výročí svého založení. U této příležitosti uvedl do prodeje prémiový světlý ležák s názvem 450. Tvrdí, že jde o nejtradičnější pivo v České republice. Obsahuje pouze humnový slad z tuzemska, vodu a žatecký chmel z vlastních zdrojů. Dominantní podíl tvoří tradiční Osvaldův klon Žateckého poloraného červeňáku, který je téměř na vymření. Pivovar Svijany vlastní skupina LIF, pod kterou spadá i Pivovar Rohozec a Náchod. |
Budete si dál zakládat na speciálech? Nechystáte zavádění populárních novinek jako jsou ovocná piva nebo plastové obaly?
Jsme velcí tradicionalisti, takže plastové lahve ani ovocná piva se neshodují s naším přesvědčením. Beermixy jsou novým trendem, ale loňské léto ukázalo, že po předchozím roce, kdy tyto nápoje zaznamenaly obrovský raketový nástup, jejich prodeje hodně klesly.
Chystáte se prý otevřít vlastní síť pivnic. Už máte koncept a vytipovaná místa?
Vlastní síť pivnic je v tuto chvíli ve fázi úvah. Nevím, jestli se k tomuto kroku nakonec odhodláme, ale vidíme v tomto směru docela velký potenciál. Letos se chystáme situaci na trhu analyzovat, pokud by mělo k vlastní síti pivnic opravdu dojít, bylo by to nejdřív napřesrok.
Jaké máte v letošním roce výrobní cíle?
Chtěli bychom opět překročit výstav 600 tisíc hektolitrů, jako loni.