"Romové už bohužel neumějí dělat," upozorňuje Joukl. "Když jsem je před lety jako podnikatel najal na vysazování stromků, první den makali jak šílenci. Ale udělali si mozoly a druhý den už nepřišli," dodává.
"Nebo si nevzali pláštěnku a machrovali, že jim déšť nevadí. Pak ale nastydli a zase nepřišli."
Kurzy práce pro Romy by podle Joukla trvaly měsíc. "Zpočátku by chodili do práce jen na hodinu, aby si zvykli, pak na dvě, na tři a nakonec na šest hodin," vysvětluje Joukl.
Romům by prý pomohlo razítko, že umí pracovat
"Nakonec by dostali razítko, že kurz práce zvládli," podotýká. "Pokud by se pak někde ucházeli o zaměstnání, podnikatelé nebo personalisté ve větších firmách by věděli, že dokážou dělat."
Joukl je přesvědčený, že se v Česku vládne pouze systémem průšvihů a pro Romy se začnou dělat dobré věci až poté, co vypuknou rasové bouře a zemřou při nich lidé.
"Opakujeme stejné chyby, jaké napáchali Američané a jiné národy," upozorňuje Joukl. Proto považuje za důležité, aby nezapadaly zkušenosti starých lidí.
"Teprve po šedesátce pochopíte v životě souvislosti a vidíte celou mozaiku, a ne jenom její zlomky," konstatuje Joukl. "Jednou z mých sedmi živnostenských konfesí je také archivní činnost."
Joukl by chtěl zpracovávat pozůstalost zesnulých osobností, jejichž zkušenosti jsou tak cenné, že by neměly zapadnout. Rozjíždí také projekt Senioři s námi.
"Každý z nás by si měl promluvit alespoň půl hodiny se starým osamělým člověkem," uvádí.
Joukl vytvořil miniangličtinu pro jazykové antitalenty
Mezi těmi, kdo Joukla na cenu Senior roku navrhli, je František Vízek z Jablonce nad Nisou, bývalý senátor za ČSSD.
"Joukla půlka lidí velebí, druhá půlka ho nenávidí nebo ho má za polovičního blázna," říká Vízek.
"Ve svém věku srší nápady. Do toho, co vymyslí, se navíc taky pustí," podotýká expolitik. "Já mám čtrnáct vnoučat a nevím, kam dřív skočit. Jemu ale jen rodina nestačí, chce dělat věci pro celou zeměkouli.“
Joukl hraje výborně šachy, schází mu však nadání pro jazyky. "Nedokázal jsem se naučit pořádně anglicky," přiznává strojní inženýr, ekolog, podnikatel i básník.
"Takových lidí žije na světě mnoho. Vytvořil jsem slovník s pěti sty slovy, jakousi miniangličtinu, s níž se ve světě domluvíte, ať už jste z Čech, z Číny, nebo z Afriky."
Očkování vyzkoušel sám na sobě a horuje pro něj
Joukl se v Desné stará o lesní arboretum. Na nádraží v Kořenově pořádá výstavy, lidé si tam mohou zahrát šachy, šipky, přečíst knížky.
Založil Společnost na ochranu před negativními vlivy reklamy. Od roku 1998 vede kampaň, jejímž smyslem je, aby Češi nakupovali české výrobky. Na své nástěnce v Desné horuje pro očkování proti chřipce.
"Sám na sobě jsem poznal, že starší lidi chrání," svěřuje se. "Dříve jsem býval za zimu i několikrát nemocný. Od doby, kdy se nechávám očkovat, jsem zdravý."
Senior roku šel pětkrát do senátních voleb
Zatím nejvíc ale Joukla proslavil jeho kiosek na Promenádě v Jizerských horách, kde lidé platí za občerstvení jen tolik peněz, kolik sami uznají za vhodné.
Na volné ekonomice v kiosku prý Joukl neprodělává. "Ale utržím tady asi o čtvrtinu méně než kolega v kiosku Na Kneipě," prozrazuje.
Třiasedmdesátiletý Vízek v Jouklově kiosku na Promenádě dokonce nějakou dobu pracoval.
"Přesvědčil mě před lety, ať tam s ním v zimě tahám z Jizerky zboží," prozrazuje Vízek. "Jeli jsme na lyžích a za sebou měli zapřažené dětské boby, plné surovin pro kiosek."
Vízek se s Jouklem poznal při kampani před volbami do Senátu v roce 1996. Joukl měl na boj o hlasy voličů přesně 7777 korun. Sociální demokrat Vízek tehdy vyhrál, Joukl skončil mezi poraženými.
Nezávislého vlka samotáře ale nezdar neodradil a do senátních voleb šel ještě neúspěšně čtyřikrát. V roce 2000 objížděl volební mítinky na horském kole.
Jouklovým vzorem je Karel Havlíček Borovský
A co pro Joukla prestižní cena od Nadace Charty 77 znamená? "Snad díky ní dostanu větší šanci, abych prosazoval své názory v médiích," říká strojní inženýr, ekolog, podnikatel nebo básník.
"Média nejsou sedmá velmoc, ale první. Aby se do nich ale člověk dostal se svými vizemi, byť sebelepšími, musel by někoho zabít nebo alespoň zprznit," poznamenává Joukl.
Inspiruje slovy Karla Havlíčka Borovského "Nečiňme jim po vůli, nedejme se promrzeti." Podle Vízka se Joukl skutečně nedá od svých vizí odradit. "Když ho odněkud vyhodí dveřmi, vleze tam oknem," tvrdí Vízek.
Vízek považuje Joukla tak trochu za exota. Senior roku se dokáže dát do řeči s cizími lidmi za plotem a vysvětlovat jim, že dlouhé chození v holínkách není zdravé.
U přechodu pro chodce popohání kamiony, aby kvůli němu nezastavovaly a při rozjíždění nevypouštěly do vzduchu víc škodlivin, než když jedou plynule. Přejde, až když trucky odduní.
"Právě díky takovým lidem jako Zdeněk je náš svět poutavějším," shrnuje Vízek.
