„Právě dokupujeme tanky, zvyšujeme výstav z tisíce na pět tisíc hektolitrů,“ hlásí pivovarník Marek Vávra. „Třeba oproti takovému Cvikovu to je sice pořád málo, ale na naše poměry jde o slušný výsledek.“
„Lidé nás při Valdštejnských slavnostech úplně vypili“
Ve Frýdlantu poslední dobou téměř nestíhají vařit. „Poslední měsíce jedeme na maximum,“ přiznává Vávra. „Když se ve Frýdlantu v květnu konaly Valdštejnské slavnosti, lidé nás, obrazně řečeno, úplně vypili.“
O pivo z frýdlantského podzámčí je zájem po celé zemi. „Ve zdejším regionu je to paradoxně slabší, což nás trochu mrzí, protože třeba osmička nebo desítka jsou piva, kterými jsme cílili právě na tento region. Jinak se ale pijeme skoro všude, pivo se dobře ujalo třeba v Praze anebo v Brně,“ nastínil pivovarník.
Pivovar průběžně prochází obnovou: nedávno tu dokončili další část oprav, která zahrnovala rekonstrukci sklepení. Pokud se bude pivovar dále rozšiřovat - Vávra se netají tím, že by se jednou rád dostal na předválečná čísla, pak právě sem. Sklepení sloužilo dlouhá léta jen jako sklady a bylo plné nepořádku.
„Při rekonstrukci jsme postupovali citlivě, vápenné omítky jsme obnovili podle starých stavebních postupů a pod prohnilými prkny jsme odkryli původní kamennou dlažbu,“ zdůraznil Vávra.
Mimochodem, při kříšení zchátralého areálu tu dlouhodobě postupují přímo vzorově: střechu pivovaru kryje skutečná břidlicová střecha, pivovar má vápenné omítky, okna nejsou z plastu, ale dubového dřeva. V místnosti pro sládka nenajdete hranaté plastové zásuvky na elektřinu, ale kulaté z porcelánu.
Ve Frýdlantu se nyní vaří osmistupňový Ale, výčepní devětapůlka, desítka Arnošt, jedenáctka a dvanáctka Albrecht, čtrnáctiapůlstupňový Březňák, patnáctka IPA a sedmnáctistupňová extra hořká IPA.
„Chystáme se ještě na osmnáctku a dvacítku,“ upozornil Vávra. „A nesmím zapomenout na dvanáctistupňový ale, s jehož chutí si doslova hrajeme.“
V plánech do budoucna znějí slova jako hotel, velký sál pro několik set lidí, středověká restaurace či muzeum. „Příští rok chceme za mostem založit chmelnici o rozměru šest krát deset metrů. Ještě blíž se tak vrátíme k tradicím,“ zasnil se Vávra.
Vybavení pivovaru skončilo po válce na Slovensku
Historie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do čtrnáctého století. Podle historika Petra Freiwilliga je pravděpodobné, že se pivo vařilo přímo na frýdlantském hradě pro vlastní spotřebu panského sídla.
Na přelomu 16. a 17. století pak vrchnost dostavěla nový pivovar. Prameny jej k roku 1629 uvádějí jako kamenný. Ten už mohl stát v místě dnešního pivovaru. Vařila například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala v nejlepších časech čtyřiceti tisíc hektolitrů.
Čtyři roky po druhé světové světové válce ale výroba skončila a budovy pak sloužily jako sklad zeleniny a zrály v nich sýry. Vybavení skončilo na Slovensku, v pivovaru v obci Veľký Šariš.
