Spolu s černobílou fotografií stála rakev vystavená v kostele už od raného odpoledne. Kolem ní se postupně nakupily smuteční věnce. Nechybělo věnování od Nadace Jana a Medy Mládkových, Českého rozhlasu či od Jiřího Pospíšila, který je členem správní rady nadace a kterého si mecenáška vybrala jako svého nástupce v péči o uměleckou sbírku. Věnec poslala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Právě Pospíšil si spolu s herečkou Evou Holubovou sedl v první řadě, ze známých tváří dále dorazil například výtvarník Stanislav Kolíbal, herci Jan Cina, Tatiana Dyková a Pavla Beretová, političky Miroslava Němcová, Markéta Adamová Pekarová, Alexandra Udženija, ministr kultury Martin Baxa a bývalý primátor Bohuslav Svoboda. Lavice v kostele byly od začátku obřadu zcela zaplněné, lidé postávali i ze stran ve volném prostoru podél stěn.
Mši vedl známý kněz Ladislav Heryán. „Přišli jsme se rozloučit se vzácnou paní,“ zahájil církevní obřad. „Děkujeme paní Medě za její život, že se i v posledním momentu dívala dopředu,“ dodal ještě před první modlitbou. Zmíněný herec Cina následně předstoupil, aby přečetl první čtení, konkrétně z knihy Zjevení svatého apoštola Jana. Druhé čtení měl na starosti sám Pospíšil, přečetl z Listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
 |
V tradičně vedeném obřadu na další proslovy v první části nedošlo, život a hlavně osobnost Medy Mládkové tak ve svém kázání zhodnotil sám Heryán. „Slova paní Medy, že život je krásný, zde nabývají dalšího významu. Je to zázrak, který nekončí,“ navázal kněz na čtení Ciny a Pospíšila.
Své slovo pak zakončil citací z rozhovoru, který s Medou vedl novinář Ondřej Kundra: „Kdysi dávno jsem se pro něco rozhodla. Nejdřív, že proslavím Kupku, pak že budu pomáhat československým umělcům. Dala jsem slib. Myslím, že je důležité, když si člověk řekne, že chce něco uskutečnit. Pak už stačí za tím jít. Tím bych chtěl skončit,“ uzavřel Heryán. Bohoslužba dále pokračovala eucharistií.
Už teď nám scházíte
Heryán dále přečetl vzkaz od slovenské prezidentky Čaputové. Následoval projev ministra Baxy. „Odchází první dáma českého výtvarného sběratelství a mecenášství, velká vlastenka s niterným vztahem ke svobodě a demokracii,“ uvedl a vzpomněl na první setkání s mecenáškou v době, kdy byl plzeňským primátorem. „Paní Medo, děkujeme, už teď nám scházíte. Čest vaší památce,“ dodal.
„Pozdravpánbu všichni,“ zahájila pak svou řeč Eva Holubová. „Milá paní Medo, děkujeme. Já jsem se sem nepřišla loučit, přišla jsem vzdát dík. Tolik si tady toho zanechala a tolik si nás toho naučila! Máme tady po tobě Muzeum Kampa a Werichovu vilu,“ uvedla a vzpomněla na Medinu kamarádku a taktéž mecenášku Mathildu Nostitzovou. „Já vám tady za sebe slibuji, že se budu snažit naplnit, co jste tu nechaly a aby i tady na Zemi zůstal váš život věčný,“ ukončila svou řeč promluvou k oběma zmíněným, nedávno zesnulých dámám.
Jako třetí pak promluvil publicista Kundra, který navázal na rozhovor v úvodu zmíněný knězem Heryánem. Následovalo poslední rozloučení, které kněz zahájil netradičně na kytaru moravskou lidovou písničkou Při strážnickéj bráně. Poté už Medinu rakev vynesli z kostela. Heryán zmínil, že ostatky zamíří na Moravu. To dle ČTK potvrdil i Pospíšil, který těsně před obřadem uvedl, že si Mládková přála být pochována u svého manžela v rodinné hrobce v Rosicích u Brna a vyjádřila i přání, že nechce být zpopelněna.
Meda Mládková byla známá jako propagátorka tvorby malíře Františka Kupky i jako žena, která přes někdejší železnou oponu pomáhala českým umělcům druhé poloviny 20. století.
Narodila se 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Od roku 1948 žila v emigraci, nejdříve ve Švýcarsku, později ve Francii a nakonec ve Spojených státech, pomáhala krajanům. V letech 1955 až 1960 studovala dějiny umění v Paříži. Ve francouzské metropoli se seznámila s malířem českého původu Kupkou, jehož díla začala sbírat.
Pro prezentaci své kolekce umění po revoluci vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů a založila nadaci. Objekt budoucího muzea získala Praha od státu v roce 1997 a Mládková si Sovovy mlýny pronajala od města na 99 let.
Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Kupky, sochy Otto Gutfreunda a přes tisíc děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svou sbírku před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.
