Autorství publikace se padesátiprocentně dělí mezi historičku Jiřinu Chrastilovou, jež napsala textovou část, a fotografa Ivana Prokopa, který pořídil na osm set barevných fotografií, které text více než ilustrují. Za zdůraznění stojí, že poskytují skutečně současný obrázek o tom, v jakém stavu památky jsou - některé pohledy jsou tristní, jiné nadějeplné. Kromě knižní verze jsou a budou Prokopovy snímky průběžně k vidění také na výstavách, například v rámci kulturního festivalu v Boskovicích 17. - 20. července.
Kniha je rozdělena na devět doporučených cest, z nichž většina je dělena ještě na dvě až tři trasy. Cestovatel, který by absolvoval všechny doporučené trasy, by si tak mohl udělat skoro úplný obrázek o množství židovských památek na území Čech, Moravy a Slezska - jakkoli sami autoři zdůrazňují, že si nedělají nárok na vyčerpávající úplnost.
Jiřina Chrastilová a Ivan Prokop se ovšem neomezují úzce na židovskou tematiku, upozorňují i na některé, často neznámé či pozapomenuté křesťanské památky, na historický kontext i osobnosti, které z té které obce či města pocházely. Zejména v případě menších městeček a vesnic, které se jinak do průvodců a historických knih dostávají těžko, je to čin záslužný.
Autorka upozorňuje na rozdíl mezi zachovanými židovskými památkami v Čechách a na Moravě. "To souvisí s odlišným vztahem většinové populace k židovskému obyvatelstvu. V Čechách byli Židé rozptýleni zejména po venkově, protože byli z měst postupně vyhnáni," uvádí Chrastilová v úvodu knihy.
A pokračuje: "Na Moravě sice také nemohli bydlet v královských městech, ochranu jim však často poskytla vrchnost - církevní i světská. Proto se s poměrně velkými židovskými komunitami setkáme v poddanských městech." Následujících čtyři sta stran, doslova otevírajících obyvateli České republiky oči, jí dává za pravdu.
Jiřina Chrastilová, Ivan Prokop: Devět židovských cest
vyd. Paseka, 400 stran
