RECENZE: V Šíleně smutných povídkách je Tereza Boučková šíleně dobrá
Tereza Boučková | foto: Michal Sváček, MAFRA
Šíleně smutné povídkyAutorka: Tereza Boučková Odeon, 128 stran, cena 199 korun |
Tereza Boučková nechrlí každý rok román. Jako by do světa vypouštěla své knihy jen po důkladném zvažování každého napsaného slova, po důsledných korekcích, škrtání a zdlouhavém hledání. Přitom všechno napsané působí lehce, žádné šroubování zápletek či point, jen povzdech nad žitím, jak odfouknutí v půli kopce. Po Indiánském běhu před dvaadvaceti lety a o čtyři roky mladším souboru Když milujete muže přišli Smradi, práce s výchovou a práce s psaním o ní. Až v roce 2008 vyšel fenomenální Rok kohouta, jedna z nejpozoruhodnějších deníkových próz posledního desetiletí. Po fejetonech o cyklistice je teď Boučková zpátky s povídkami o vztazích. Je jich třináct, opět vycházejí v Odeonu a jmenují se Šíleně smutné povídky. Jsou smutné právě tak šíleně, jak mohou jejich hrdinové snést, aby nezešíleli.
Co má třináct příběhů společného? Důraz na vztahy v druhé polovině života. Podávají důkaz, že mýtus první velké osudové lásky je opravdu jen mýtem, lichou pohádkovou představou, kterou rozpustí nadcházející čtyřicítka, u mužů i u žen. Co dělat, když životem zatřese manželská nevěra, když děti odejdou, když se ztratí přátelé, když člověk ustrne, když přijde nemoc? Jak se odrazit ode dna a neuvázat si smyčku na nejbližší pevnou větev?
Zápletky, z nichž Boučková vychází, snad nejsou ani zápletkami, spíš banálními konstatováními. Diagnóza: samota, choroba, opuštěnost. Jenomže pak se postupně do téměř každého popsaného osudu začne vkrádat lehká ironie: copak tuhle trágu nezažil každý? Úplně každý! Komu vztahem nezamávala nevěra, ten o ní jen neví. Koho někdy nezklamal partner, děti nebo rodiče, ten si lže do kapsy nebo jen zavírá oči před pravdou, kterou nechce vidět. A právě v omšelosti tragiky je síla téhle knihy. Boučková zabrzdí každého svého hrdinu před propastí patosu a drásavého naříkání, nechá ho vystřízlivět z prvního největšího nárazu smutku a vrhne ho do dalšího života. A per se. Žij, vyzobávej si to, co sis nadrobil. A za rok znovu, dokud se, člověče, nezamyslíš sám nad sebou.
Je to absolutní absence morálního soudu, nepřítomnost nadřazeného vypravěče, co pozvedá Boučkové prózy vysoko nad průměr. Umí být sarkastická (třeba v cyklistické povídce návodně pojmenované Olok), vtipná (Krásné je žít), očistná (povídka Bouřka, asi nejpalčivější z těch třinácti), umí odpouštět (svíravá próza Proč by vstával) i přijímat v pokoře (Svatá Hana). A umí rozplakat, až úplně v závěru knihy, o to úlevněji (Přes most). Jsou tu i povídky, které jako by byly čistě osobní (hlavně asi Nejsvětější trojice) a ani nepotřebovaly čtenáře, jako by je Boučková psala čistě terapeuticky o něčem, co se do ní nespravedlivě a hluboce zarylo.
Mnoho jejích hrdinů, vlastně spíš hrdinek, vyrůstá z totality nebo z podmínek, které totalita zásadně ovlivnila, mnoho jich emigrovalo nebo se trápilo touhou po svobodě. Podobně jako v jiných jejích knihách, je i tady paralelní totalita v podobě neschopnosti opustit nefunkční vztahy nebo opakovaně navázat ty funkční. Stejně jako národu trvalo desítky let, než se rozloučil s bolševiky, trvá i jednotlivým lidem z povídek třeba i půlku života, než přestanou sami sebe obelhávat a seberou odvahu vykročit jinam. Někdy se kruhem vrátí, jindy volně vzlétnou. A čtenář? Je zasažen, nikoli originálním příběhem nebo napínavou zápletkou. Jen tím, jak důvěrně se poznává.
Tipy z televizního programu
Recenze: Padesát odstínů svobody 20 %, Řekni to psem 50 %, 300: Vzestup říše 40 %, Krvavá nevěsta 60 %, Vyšehrad: Fylm 55 %, Sherlock Holmes 60 %, Mimi šéf 60 %, Lítám v tom 80 %, Shrek: Zvonec a konec 70 %, Lady Bird 75 %, 22 výstřelů 60 %, Případ Goldman 60 %, Zakleté pírko 40 %, Pán prstenů: Návrat krále 80 %, Gran Turismo 55 %, Annette 60 %, Temné kouty 60 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Možná přijde i kouzelník, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Jedna rodina, Iveta, Doktor Martin
Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“
Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo....
Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů
Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný
S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i...
Za Česko oheň a dynamický tanec. Aiko zpívala v semifinále Eurovize, neuspěla
Ve švédském Malmö se konal druhý semifinálový večer mezinárodní písňové soutěže Eurovision Song...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Stará parta z Pána prstenů se vrací, v novém filmu bude lovit Gluma
Tým scénáristů známých pro trilogie Pán prstenů a Hobit ve složení Fran Walshová, Philippy...
RECENZE: Matnému filmu o Amy Winehouse by mnohem víc slušela televizní obrazovka
Zpěvačka s uhrančivým hlasem, smutnýma hlubokýma očima a pohnutým osudem Amy Winehouse ožívá na...
VIDEO: Nejde o zranění, ale o přežití, hlásá parodie Rychle a nemožně
Tvůrci komedií Babysitting či Alibi na klíč představují novinku Rychle a nemožně, která si dělá...
Se zesnulým Vlastimilem Harapesem se Národní divadlo rozloučí 27. května
Poslední rozloučení s tanečníkem a hercem Vlastimilem Harapesem, který zemřel ve středu ve věku 77...
TRENDY V KLIPECH: No Name mají futuristický klip, Post Malone zkouší country
Slovenská skupina No Name překvapila novým originálním videem už před svým jarním turné. Teď s ním...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...