Tuček si premiéru ve Státech odbyl v roce 1993, kdy jeden newyorský soubor nastudoval jeho aktovku Kdo se bojí, neobstojí. Klímovo dílo se však právě představením Boje o vše ocitlo před americkou veřejností vůbec poprvé. Washingtonské divadlo Scena je nezávislým souborem, který inscenuje práce Becketta, Ionesca, Kafky či Havla. A Klímův duch si Scenu získal. Režisér anglického nastudování Robert McNamara podle Tučka vážně zauvažoval, zda Boj o vše nezařadit na stálý repertoár, a nikoli jen jako mimořádné představení, které se konalo za účasti české ambasády ve Washingtonu u příležitosti Havlovy americké návštěvy.
Co však diváci, dosud Klímou netknutí? "Pravda je, že představení má takovou delší nedějovou expozici, nastiňující Klímovo vidění světa, a teprve pak se hra rozjíždí. Na to jsem však diváky upozornil v úvodní řeči před představením, v níž jsem se pokusil i o jakýsi výklad Klímy," poznamenává Tuček. Diváci podle něho pomalejší tempo přijali. "Neznudili se a pak jejich potěšení už jen narůstalo." Představení, k němuž publikum kromě Tučkova výkladu dostalo i kratší text od Václava Havla, přitom mělo podobu scénického čtení - formy, jež u nás není, na rozdíl od USA či Anglie, příliš obvyklá.
"Zatím není nic jisté, ale trochu si myslím na rané texty RS Vpřed, příběhy o adolescenci jednoduché, ale stále hezké," přemítá Tuček, s čím by chtěl Američany oslovit příště. Klíma, který se díky němu ocitl v Americe na divadle, bude následovat i v knižní podobě.
Nakladatelstvá Twisted Spoon vydá v překladu Alexe Zuckera Utrpení knížete Sternenhocha.
- úterý 4. května 1999
