Stává se zvykem, že velké a hlavně barevné životopisné knihy známých umělců čím dál častěji vznikají jako výběr z toho nejlepšího, co na autora internet vyplivne. V případě publikace Ernest Hemingway – Svědectví jednoho života tomu tak naštěstí není.
O své vzpomínky i názory na slavného otce a dědečka se podělil druhorozený syn Patrick i vnuk Seán. „Artefakty Hemingwayovy sbírky v Knihovně Johna F. Kennedyho významným způsobem představují autora i období, v němž psal.
Bohužel mnoho důležitých předmětů se nedochovalo. Jedním z nich je kufr s výbavou na lov pstruhů,“ píše Patrick v předmluvě, která nastavuje celé knize značně důvěrný tón. Proč? Protože kromě komentářů Hemingwayových blízkých odhaluje mnohé z předmětů, dopisů i doposud nepublikovaných fotografií. Jak totiž upozorňuje správce pozůstalosti Michael Katakis, sám autor si deník nepsal, rád si však uchovával vše, co by mu (nebo snad případným zájemcům) mohlo paměť osvěžit.
Čím detailněji si totiž procházíme Hemingwayův život, tím více sílí pocit, že byl všude, u všeho a znal se s každým. Účastnil se obou světových válek, několikadenních večírků v Paříži i filmových natáčení. Důvěrně se přátelil s F. S. Fitzgeraldem, společně se podporovali ve tvorbě, jednou se v jeho životě mihl Picasso, podruhé zase J. D. Salinger.
Měl štěstí, zároveň i odvahu posunout literaturu zcela novým směrem. Nedokázal ustrnout. Přesto trpěl pochybnostmi a mnohdy se trápil. Včera uplynulo 58 let od chvíle, kdy si vzal život. Knihu vydává nakladatelství Odeon.
