Jiří Šlitr se narodil před sto lety, 15. února 1924 v Zálesní Lhotě u Jilemnice. Byl to nesmírně nadaný klavírista, skladatel, výtvarník, zpěvák a také velmi osobitý herec.
Spolu s Jiřím Suchým založil před pětašedesáti lety v roce 1959 divadlo Semafor, kde se podílel na vzniku mnoha populárních písní a her, které ovlivnily vývoj české populární hudby, styl hudebních divadel a divadel tzv. malých forem.
Mezi nejznámější hry spojené s Jiřím Šlitrem patří Člověk z půdy, Jonáš a tingltangl, Dobře placená procházka, Ďábel z Vinohrad nebo Poslední štace. Jiří Šlitr také hrál v několika filmech, k nimž i skládal hudbu, například Kdyby tisíc klarinetů nebo Zločin v šantánu.
Kromě toho se věnoval i kreslení a malování, jeho obrazy a ilustrace byly vystavovány v Československu i v zahraničí a vyšly i knižně. Jiří Šlitr zemřel tragicky před bezmála pětapadesáti lety 26. prosince 1969 v Praze. Jeho hrob se nachází na Vinohradském hřbitově. V roce 2005 mu byla udělena medaile Za zásluhy 1. stupně in memoriam.
Šlitrovo melodické cítění bylo mimořádné, jak dokazuje desítka skladeb obsažených na albu Jiří Šlitr stoletý. Notoricky známé šlágry jako Marnivá sestřenice, Kočka na okně, Golem, Tak abyste to věděla, Zčervená nebo Krajina posedlá tmou si můžeme přehrávat stále dokola bez strachu, že se omrzí. Prosté, neokázalé, a přitom nádherně zpěvné Šlitrovy melodické nápady se kongeniálně doplňovaly se Suchého s lehkostí, jistotou a jazykovou brilancí napsanými verši. Nikde ani smítko, ani krůpěj potu z upachtěné snahy.
Co se herce Jiřího Šlitra týkalo, šlo o naprostý originál. Nedostatek techniky a výrazovou tuhost dokonale proměnil ve svou hlavní ctnost. Jiří Suchý rád prohlašoval, že se velmi obával okamžiku, než Šlitr na jevišti poprvé promluví a byl připraven vše zachránit, bylo-li by toho třeba. Velmi záhy ale s údivem zjistil, jak kamenný, „úřednicky“ strohý partnerův styl na publikum ohromně zabírá a že se bude moc snažit, aby mu vůbec stačil.
