Právě září se pro jejich pořadatele stalo spasitelským symbolem, jako by jednohlasně vyhlásili – teď, nebo nikdy. A ty, vážený diváku, se laskavě můžeš přetrhnout.
Jenom namátkou: z filmových festivalů se na září přesunuly zlínská přehlídka děl pro děti a mládež, putovní Febiofest se svou úvodní pražskou částí i plzeňské bilanční Finále. Ne že by si pak festivalový turista vydechl, hned v říjnu následují liberecký Anifilm či Academia film v Olomouci. Možná by si mohly navzájem půjčovat hosty, filmy i diváky.
Obdobná honička čeká ctitele hudby. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov přesunul svůj původní letní termín právě na přelom září a října. Se zářijovým datem koketoval Metronome Prague. Rovněž na září je už přeložen například dvojkoncert rockových legend Bonnie Tyler a Chrise Normana, taktéž romský festival Khamoro, turné Queen Relived, ostravský Majáles, ba i koncerty Michala Davida v pražské O2 areně.
Což pořád ani zdaleka není vše. Také většina divadel stávající sezonu raději obětovala a počítá s návratem až v září, odložená premiéra inscenace Stát jsem já v pražském Národním divadle představuje pouze jednoho z prvních běžců v nekonečné štafetě jevištních novinek. O posunutých divadelních festivalech nemluvě: v září se ozve třeba loutková přehlídka Amplion, v říjnu ostravská Dream Factory nebo Skupova Plzeň.
Nadto ještě nebyla řeč o filmových premiérách, jejichž kalendář se sice stále upravuje, nicméně na září už je v programových plánech hlava na hlavě, od amerických hororů po domácí novinky jako Bábovky či Krajina ve stínu. Nejen Česko se totiž upnulo k záchranářskému měsíci, nejnověji ohlásil Hollywood, že „drama Hnízdo, v němž hlavní roli hraje Jude Law, stanovilo termín své premiéry v souladu s nadějí, že v září se kina zase naplno otevřou“.
Naději lze jistě pochopit stejně jako snahu dohnat, co se dá. Za každým projektem stojí spousta práce, peněz i zaujetí, které není snadné oželet – přestože mnozí to dokázali a festivaly či premiéry převedli pro jistotu až na rok 2021.
Jistotu přitom nemá nikdo. Věrozvěsti zářijového evangelia však musí vzít v úvahu, že jejich sponzoři budou po krizovém výpadku obracet každou korunu a nejinak na tom budou leckteří pravidelní konzumenti uměleckých zážitků. Navíc nelze vyloučit, že lidé, kterým se představa plastového koridoru mezi lehátky na pláži z duše protiví, vyrazí k moři za vidinou volnějších podmínek právě až během babího léta.
A to už vůbec – ani vyslovit se to raději nechce – nebere zářijové vykoupení kulturních statků v úvahu teoretickou druhou vlnu koronavirové epidemie. Nic by snad nemohlo nadšence otrávit víc, než kdyby událost již jednou odsunutou kvůli jarnímu nouzovému stavu postihla stejná kalamita i v náhradním datu.
Moudré úsloví praví, že nejvíce Boha pobavíte, když se mu svěříte se svými plány. Vševědoucímu se to směje, když sleduje, jak se vystavují poukázky za zmarněné prožitky na jejich budoucí náhrady a jak jejich organizátoři pracně loví z paměti modlitbičku. Ale rozumný smrtelník ví, že jediný měsíc neumí svět spasit – a že snaha vynahradit si všechno a hned nás může naopak skosit.
