Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV thrilleru Smršť režiséra Petra Bebjaka, který vstoupil do kin ve čtvrtek, ztvárnila Aňa Geislerová ženu, která přijíždí společně se svým mužem, forenzním psychologem, do lázní v horách. Společně se tam snaží překonat partnerskou krizi, jíž jejich vztah prochází, snahy však naruší příchod zásilky z vyšetřování tragického případu známého jako „jízda smrti“. Její manžel se zpočátku zdráhá, postupně však podléhá neznámé síle, která ho k tragické události přitahuje.
RECENZE: Hororová Smršť objevuje novou Annu Geislerovou, jinak opisuje |
Podmanivá a temná atmosféra provází diváka filmem, který vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy Jozefa Kariky, od začátku do konce. Přenáší se ale takto žánr i na plac? „Ten rytmus nebo nálada strachu, ta opravdu hororová, na place úplně nenastává. Někdy je to dokonce strašně srandovní a člověk se musí přesvědčit, že je potřeba se brát trochu vážně... Ale když někde prostě pobíháme vyděšeně už třetí den za sebou, je to fakt náročná disciplína,“ směje se.
V rámci propagace filmu si Geislerová pro diváky připravila humorné lákadlo:„Člověk prý při sledování hororů nebo opravdu napínavých filmů spaluje energii. Takže já si tady teď jedu takovou kampaň pro ty, kdo chtějí zahájit jarní shazování. Mohou začít sledováním našeho filmu.“
Je potřeba podstoupit po natáčení žánrově náročnějších filmů jako Smršť nějakou psychohygienu? „Řekla bych, že je to teď spíš takový trend. Mně to přijde nějak legrační, protože – a myslím, že to je generační – už jsem opravdu pamětník filmového průmyslu a vlastně můžu říct, že ty nejtěžší věci jsem točila, když jsem úplně začínala. Třeba Requiem pro panenku. A tam opravdu jediná psychohygiena byla: tak si dej nanuka, a je to,“ vzpomíná.
„Věci se tehdy dělaly nějak, ale to neznamená, že byly dobře. A zároveň: věci se teď dělají zase jinak, ale to taky neznamená, že se dělají vždycky dobře,“ uvádí. Jak se tedy toho “těžkého a nehezkého“ zbavovala sama? „Tím, co je pro mě dobré: rodinou, jídlem, přírodou nebo kamarády.“
Jako z jiné planety
A co ten zmiňovaný Steven Spielberg? „Organizace Šoa, která má ve správě bývalý koncentrační tábor Osvětim, natočila krátký film, který se tam promítá návštěvníkům a za každý národ používají hlas jednoho člověka, který načte komentář. To téma se mě dotýká, mám k němu vztah, tak jsem samozřejmě hned řekla, že to udělám. Navíc třeba v angličtině ten text čte Meryl Streep, v izraelštině zase Gal Gadot, tak mi to trošku polichotilo...,“ popisuje o svém účinkování bez nároku na honorář.
Letos v lednu pak následoval dopis ze studií v Los Angeles od Spielberga, který aktivity spojené s organizací Šoa dlouhodobě podporuje. „Četla jsem to a rozbušilo se mi srdce. Bylo tam poděkování, že jsem ten projekt podpořila, že jsem to načetla, že mi děkuje... No, mám to teď připravené k zarámování. Ale byl to pro mě opravdu skoro dotyk něčeho z jiného planety. Člověk by si nikdy neřekl, že se jeho život propojí s někým jako Spielberg,“ vypráví s dojetím.
Připravovaný Karavan dostane šanci v Cannes, kde už režisérka vyhrála |
Řeč přišla i na film Karavan, který se stal hereččinou srdcovou záležitostí a do kin vstoupí příští rok. Jde o příběh matky, která se vydává s autistickým synem na cestu na jih Itálie. Žánrově tvůrci snímek popisují jako „road-movie o lásce k sobě, k dětem i ke svobodě, o přijetí svých chyb, vin a odpuštění si“. Hlavním hereckým partnerem se tam Geislerové stal patnáctiletý David, kterého herečka označuje za své „čtvrté dítě“.
„David žije s Downovým syndomem a kdo zná dowňáky, tak ví, že je to prostě svět radosti. Samozřejmě, že je to i těžké. Člověk má respekt z neznáma a neví co očekávat. Já s nimi zkušenost měla už z dob, kdy jsme točili Requiem... S Davidem jsme si na sebe nejdřív museli zvyknout. Bylo to těžké i tím, že musel hrát více postiženého, než ve skutečnosti je,“ přibližuje. „Byla jsem pak ale naprosto nadšená z té ryzí blízkosti. Oni jsou vždycky připravení na to se radovat a soutěžit. Brát si úplně všechno a zároveň dávat všechno. Fakt jsem do toho teď hodně ponořená. Jejich vřelost, láska a bezprostřednost je něco, co by měl každý člověk znát a uvědomit si, o čem ten život vlastně je,“ říká.
V rozhovoru se dál můžete dozvědět o tom, jestli je Aňa Geislerová nadále v kontaktu s Cillianem Murphym, se kterým si zahrála ve filmu Anthropoid. Jestli se jako divačka ráda bojí, o co jde ve vznikajícím projektu Ratolesti pro Českou televizi. Řeč přišla i na její srdcové tetování na dlani nebo audioknižní verzi povídkového souboru Co tě nezabije, který vydala loni na podzim.
