RECENZE: Mazaný podvodník dostal v Národním protihráče
Dílem Gianni Schicchi, inspirovaným historkou z Dantovy Božské komedie, Puccini uzavřel celovečerní triptych, jemuž předcházejí aktovky Plášť a Sestra Angelica. Často se však hraje i s jinými díly.
Puccini svou jedinou komickou operou každopádně dokázal, že jeho talent byl mnohotvárný a že jako mistr tragických dojemných oper se uměl i pousmát - byť humor příběhu o mazaném Schicchim, jenž napálí chamtivé příbuzné zesnulého florentského boháče Dona Buosa a jeho majetek přiřkne sám sobě, je spíše černý a sarkastický.
Když člověk hledí na inscenace různých oper, do nichž se současní režiséři snaží urputně vtěsnat nové dějové linie, které pak v hudebně koncentrovaných dílech mají problém rozvést, často si říká: Proč raději nevymyslí novou operu? Nuže, David Radok se skladatelem Janem Kučerou to udělali, první napsal libreto, následně přeložené do italštiny, druhý hudbu.
Na scénu uvedli postavu Dona Buosa, která je v Giannim Schicchim už jen mrtvola. Vstupní výjev působí až surrealisticky - Dona Buosa se někdo (asi právě příbuzní) pokusil zavraždit, má v těle několik kulek, jednu v hlavě. Přesto sedí klidně u stolu a večeří...
Členové rodiny mu přicházejí gratulovat k narozeninám, ale očividně už mají na mysli spíš pohřeb a následné dělení majetku. On sám také není neviňátko, nýbrž zazobaný vůdce klanu, jenž má příbuzné prokouknuté a hodlá je vydědit.
Radokovo libreto se snaží zachovat strohou výmluvnost libreta ke Schicchimu. Kučera si pohrává s Pucciniho motivy, využívá postupy italské opery, ale i moderny, pak zase muzikálu, naštěstí s citem pro dramatické situace, daří se mu navodit atmosféru, která nepůsobí jako kopie Pucciniho, ale ani jako zcela odlišná pěst na oko.
Jan Kučera: Don Buoso, Giacomo Puccini: Gianni SchicchiNárodní divadlo Praha, premiéra 3. listopadu 2023 |
Vzniká dojem dvojjediného díla. Až do té míry, že když po přestávce, na začátku Pucciniho opery, příbuzní Dona Buosa skutečně zavraždí, člověk je málem zklamán. Tak nějak instinktivně čekal, že přízračnost situace a jedovaté chování Dona Buosa v první části mají nějaký důvod, že vážnost svých zranění a následně i smrt třeba jen předstírá, aby si vyzkoušel reakce příbuzných i služebnictva (do něhož autoři v nové opeře navíc zařadili i samotného Schicchiho s dcerou Laurettou).
Nicméně Buoso je skutečně mrtev, udušen polštářem. Až na závěr se objeví před červeným pozadím a hledí si se Schicchim do tváře, což je zřejmě narážka na Dantovo Peklo, v němž se potkají oba, ale působí to tak nějak zbytečně. Prostě Buoso je stejný intrikán jako ostatní, to je zřejmé od počátku. Je i Schicchiho protihráč, ale pokud to měla být hlavní myšlenka, tak do nějaké překvapivé pointy rozvedena není.
Jak je dnes zvykem, děj je zasazen do „moderního bezčasí“, evokujícího italský mafiánský klan. Proto tedy mula z Pucciniho opery, jedna z hlavních položek dědictví, se proměnila ve zlatý snobský předmět, jenž je i na plakátu. Osobně se nevzdávám naděje, že ještě někdy v životě uvidím Schicchiho ve Florencii konce 13. století (či Figarova svatbu v 18. století, Trubadúra v 15. století a tak dále), ale Radok je naštěstí zkušený a dobrý režisér.
Obě části večera rozehrál ve vlastní scénografii vkusně a vtipně, bez trapného přehrávání či nucených vulgarit, takže hrozba trestem useknutí ruky za podvádění se závětí, pochopitelná ve středověku, se dala přejít s tím, že klany se třeba mrzačí navzájem.
Role Dona Buosa byla určena pro tenoristu Štefanu Margitu, který si zlomyslného bosse v luxusním županu a s ovázanou hlavou užívá a i když „jen“ sedí za stolem, je centrem dění první části večera. Vokální part mu skladatel Kučera psal na tělo - závěrečnou, kvazi muzikálovou árii mu ale (právě proto) mohl napsat o něco níž.
Bez hlasů to nejde
V Giannim Schicchim se nicméně opět projevila manka Opery Národního divadla. I takováto „konverzačka“ je pořád italská opera vyžadující hlasy, které první scéna postrádá. Nosnost a barva se daly zaslechnout jen u dvou pěvců - u basisty Zdeňka Plecha v úloze jednoho z příbuzných jménem Betto a u barytonisty Svatopluka Sema, jehož Gianni Schicchi byl efektně a příjemně „zpěvavě mluvený“ a herecky nenuceně vystižený filuta.
Ale i kdyby byl představitel Schicchiho sebelepší, v této operce se stejně nejvíc čeká na (byť nedlouhé) árie Rinuccia a hlavně Lauretty. Tenoristovi Danielu Matouškovi však při premiéře Rinucciova adorace Florencie zněla matně a slabě, chyběl pocit zářivé pevnosti a vyrovnanosti hlasu. Ani sopranistce Doubravce Součkové se v hitu O mio babbino caro hlas pořádně nenesl, postrádal objem a lyrickou jímavost.
Obě části nastudoval italský dirigent Giancarlo Andretta. Pucciniho svět je rafinovaný, nicméně hudba působila spíš jako vedená jedním rázným, někdy dost hlasitým tahem, místo pečlivě vykreslených drobných gest. To se snad ještě dá při reprízách vylepšit.
Celkově vzato vedle inscenačních i hudebních katastrof Opery Národní divadla, jako je Figarova svatba nebo Prodaná nevěsta vychází projekt Don Buoso/Gianni Schicchi lehce nadprůměrně a nikoli nudně.
A při pomyšlení na to, jak by Národní divadlo se svými nedostatečnými pěveckými silami zvládalo celý Pucciniho triptych, respektive mnohem náročnější Plášť a Sestru Angeliku, se šlo z premiéry docela lehce.
Tipy z televizního programu
Recenze: Padesát odstínů svobody 20 %, Řekni to psem 50 %, 300: Vzestup říše 40 %, Krvavá nevěsta 60 %, Vyšehrad: Fylm 55 %, Sherlock Holmes 60 %, Mimi šéf 60 %, Lítám v tom 80 %, Shrek: Zvonec a konec 70 %, Lady Bird 75 %, 22 výstřelů 60 %, Případ Goldman 60 %, Zakleté pírko 40 %, Pán prstenů: Návrat krále 80 %, Gran Turismo 55 %, Annette 60 %, Temné kouty 60 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Možná přijde i kouzelník, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Jedna rodina, Iveta, Doktor Martin
Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“
Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo....
Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů
Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný
S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i...
Za Česko oheň a dynamický tanec. Aiko zpívala v semifinále Eurovize, neuspěla
Ve švédském Malmö se konal druhý semifinálový večer mezinárodní písňové soutěže Eurovision Song...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Stará parta z Pána prstenů se vrací, v novém filmu bude lovit Gluma
Tým scénáristů známých pro trilogie Pán prstenů a Hobit ve složení Fran Walshová, Philippy...
RECENZE: Matnému filmu o Amy Winehouse by mnohem víc slušela televizní obrazovka
Zpěvačka s uhrančivým hlasem, smutnýma hlubokýma očima a pohnutým osudem Amy Winehouse ožívá na...
VIDEO: Nejde o zranění, ale o přežití, hlásá parodie Rychle a nemožně
Tvůrci komedií Babysitting či Alibi na klíč představují novinku Rychle a nemožně, která si dělá...
Se zesnulým Vlastimilem Harapesem se Národní divadlo rozloučí 27. května
Poslední rozloučení s tanečníkem a hercem Vlastimilem Harapesem, který zemřel ve středu ve věku 77...
TRENDY V KLIPECH: No Name mají futuristický klip, Post Malone zkouší country
Slovenská skupina No Name překvapila novým originálním videem už před svým jarním turné. Teď s ním...
Pronájem bytu 1+kk, 40 m, Nad úžlabinou, Praha 10 - Malešice
Nad úžlabinou, Praha 10 - Malešice
16 500 Kč/měsíc