Virtuální Železnice 4.0 - více editor než hra

Virtuální železnice, která je více propracovaným editorem, než hrou.

Virtuální železnice 4.0

Přebal hry nám napoví, že se jedná o vlaky. Červené nápisy hlásající cosi o snadném startu a detailní grafice zase to, že by tenhle vlakový simulátor mohl být zábavný a oku lahodící. Omyl. Zapomeňte na to, co si představíte pod pojmem „rychlý a snadný start“ nebo „detailní 3D simulace“. Rychlý a snadný start je věc, pod kterou si já osobně představím okamžité a hlavně zábavné uvrhnutí do víru dění a to zde rozhodně nenajdu. Pod tím, co se ohání slovy detailní 3D simulace si rozhodně nepředstavím to, co je zde prezentováno. Kdyby to bylo na přelomu tisíciletí, tak možná.

Kritika na úvod by měla napovědět, že jsem ze hry nebyl příliš unesen. Nabízí se totiž jedna otázka. Je tohle vůbec hra? Začátek tak totiž nevypadá. Hra se otevřela v okně, dobrá, to se stává. To, že je herní interface bez jakéhokoli pokusu a grafické zpracování (když nepočítám obrázky v ikonkách), tak to mi už trochu vadí. Nuže, máme před sebou velmi rozporuplné dílko, které jedni budou milovat a ti druzí ho bez jakéhokoli náznaku oné milosti odsoudí. Nutno úvodem podotknout, že já sám nemám jasno v tom, ke které skupině se řadím.

„Při ovládání lokomotivy máte na výběr ze tří posuvníků (to je ten složitější systém), kterými jsou Výkon, Brzda a Převodovka.“
Dobře, nevyřešil jsem také otázku zařazení. Na přebalu je psáno, že se jedná o nástroj. Pokud bych se díval na tento počin jako na hru, tak bych z herní náplně nadšen nebyl – mluvíme-li o té části kdy jezdíte s mašinkou, protože editory jsou u těchto her sice věcí nezbytnou, ale přihlíží se na ně až v druhé řadě. Takže asi takhle - zdejší projížďky opravdu nejsou zábavné. Při ovládání lokomotivy máte na výběr ze tří posuvníků (to je ten složitější systém), kterými jsou Výkon, Brzda a Převodovka. Pak je zde jednodušší možnost, kde si pouze navolíte cílovou rychlost a čekáte, než jí vlak dosáhne. Proč ne, vždyť u vlaků ani nic moc složitějšího čekat nemůžeme. Jenomže tenhle „nástroj“ postrádá jakýkoliv nádech atmosféry, grafika je několik let stará a zvuky zní, jako by se linuly z telefonního sluchátka.

Herní náplň samotného ježdění není nijak pestrá, můžete si sice vytvořit vlastní jízdní řády, ale upřímně, proč to dělat? Prostě hýbete s posuvníkem a čekáte, než se vlak rozjede, abyste se mohli kochat něčím, co tu zjevně chybí. Co je také zarážející, že vlak nelze vykolejit. Prostě nejde, možná, že jen nejsem dostatečně šikovný, ale když už ani čelní náraz do jiné soupravy nezařídí, aby se vlak vypotácel mimo trať, tak už tedy doopravdy netuším, co dělat.

„Vše vypadá jako vystřižené z papíru a to ještě ke všemu hodně tupými nůžkami.“

Teď si dovolím se vrátit k věcem, které jsem již zmiňoval. Rozepíšu se o grafice, zvucích a ještě přidám něco o tratích. Jak jsem již psal, vizuální stránka věci není zrovna dnešní, ba co je horší, ona není ani včerejší. Vše vypadá jako vystřižené z papíru a to ještě ke všemu hodně tupými nůžkami. Možná se jedná o záměr autorů, každopádně to vedle současných titulů působí smutně, či směšně, záleží na tom, jak se na to člověk podívá. Podívejme se na audio. Jedna věc vás bude doprovázet celou hrou - pískot ptáčků. Je všudypřítomný, ať u předvytvořených nebo vlastních tratí, kromě toho je po chvíli nesmírně otravný a kromě celkového ztlumení zvuku jsem nenarazil na způsob, jak se ho zbavit. Motory některých vlaků zní jak utlumený vysavač, jinak všechny zní plastově a jsou repetetivní, až časem ani nevíte, jestli ten pochybný zvuk vychází z reproduktorů, nebo už se vám navždy zafixoval v mozku a uslyšíte ho nadosmrti. K těm tratím. Ty zde mají zastupovat pouze funkci jakési ukázky, co že se to vlastně dá ve hře vytvořit. Jinak se dá říci, že jsou docela pěkné a jako vzor poslouží docela slušně.

Právě teď se dostávám k věci nejdůležitější, k té, na které celá hra staví. Ano, jedná se o editor prostředí, tratí a vůbec všeho, co nás napadne. Nebýt jeho, tak je hra zavrženíhodná a absolutně nezajímavá, ale takhle je zde alespoň nějaká věc, jíž můžu hodnotit kladně. Na druhou stranu, hra stojí a padá na tom, jak se kdo popere s editorem. Během práce s ním vám totiž dojde, že tento nástroj je pro toto virtuální vláčkoviště zcela stěžejní. Práce v něm probíhá pouze ve 2D režimu a onen 3D pohled, který jsem tak kritizoval je tu prostě navíc, jen abyste se koukli, jak trať vlastně vypadá a jak to dopadne, když se věci dají do pohybu. Tím, jak velký důraz je na editor kladen, je jasné, že bude pojat velmi seriózně, ba co více, i by se dalo říct, že profesionálně.

 Z toho dále plyne, že je velmi rozsáhlý a vše se dělá trochu složitěji, než je u vlakových her obvyklé. Možná bohužel, ale pokud se mu dostanete pod kůži, tak nabízí nevídané možnosti a radost z dobře odvedené práce bude o to větší. To také proto, že spousta věcí by mohla být vymyšlena lépe a vzhledem k hloubce, do jaké editor zasahuje se nedá říci, že by práce s ním probíhala, tak jak má. Zase ale věcí, které můžete do krajiny přidávat je spousta. Všemožných mašinek, domečků, aut, panďuláku a bůh ví čeho ještě možného, je ve hře spousta a tak si na nedostatek obsahu, v tomto směru, stěžovat nelze.

Tak, máme tady počin, který je kategorií sám pro sebe. Konkurovat titulům jako je Trainz nebo Rail Simulator prostě nemůže, protože je zaměřen úplně někam jinam. Pokud odvrátíte tvář od ohyzdné grafiky a zvuků, ponoříte se do 2D editoru a začnete si budovat svůj vlastní železniční svět, tak můžete u hry strávit pořádný kus času. Jenomže mám stále pocit, že je to na dnešní dobu poměrně málo, ještě navíc vzhledem k faktu, že editor zřejmě osloví pouze malé množství lidí. Hodnocení, které dávám je sice možná neúměrné tomu, jak jsem hru kritizoval, ale pokud se na EEP 4.0 budeme koukat spíše jako na editační nástroj, než jako na hru, tak na tom není tak špatně, jak by se mohlo zdát a nad editorem se dají strávit dlouhé hodiny a hodiny.