Forma novodobého Indiana Jonese kulminuje: recenze Uncharted 3

Třetí díl dobrodružné hry plné akce vás vtáhne nejen lítými přestřelkami, ale především poutavým příběhem, skvělými postavami a výborným technickým zpracováním. Těšit se můžete i na špetku nevtíravého humoru.

Uncharted 3: Drake's Deception

Pokud patříte mezi fanoušky značky Uncharted, najdete ve třetím dílu spoustu věcí, které byste si dokázali představit zpracované lépe. Mohlo by tady být víc hádanek a některé přestřelky by nemusely být tak dlouhé. Hra by také mohla mít lepší úvod. A hlavní hrdina Nathan Drake byl v mládí pěkně protivný arogantní fracek.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Když ale dorazíte až na konec hry, budete skálopevně přesvědčeni, že byste vlastně neměnili vůbec nic. Autoři ze studia Naughty Dog si totiž zjevně dali hodně záležet, aby výsledek byl přesně takový, jaký je.

Tedy abychom dostali vynikající dobrodružnou jízdu, kde se prakticky neustále něco děje, s jednodušším, ale výborně napsaným příběhem, s výbornými postavami, vtipnými dialogy a vynikajícím dabingem. A navíc i s českými titulky. Srovnání s klasickými filmy s Indiana Jonesem tak není ani v nejmenším nijak nadnesené.

Hlavní hrdina Nathan Drake i tentokrát navštíví několik koutů světa, aby nakonec skončil v poušti v Jemenu. Zjistí totiž, že v záznamech jeho o pár set let staršího jmenovce, kapitána Francise Drakea, jsou jisté časové nesrovnalosti, a tak se rozhodne prověřit, co za tím vězí. Asi netřeba zdůrazňovat, že je to zlo horší než kurděje.

Koncepcí je Uncharted 3, stejně jako předchozí dva díly, mixem střílečky, hádanek a řekněme poskakování po římsách a plošinách. I když s těmi hádankami to tentokrát není nijak žhavé. Jako staří herní harcovníci bychom jich uvítali víc a složitějších.

Příklon k většinovému publiku pak naznačuje i zařazení multiplayeru, což u silně příběhových her, jako je tato, vždy zavání lehčím populismem.

Přesto ale nemůžeme říct, že by nám to vadilo. Po mírně rozpačitém úvodu totiž hra nabere takové tempo, že ještě i chvíli po závěrečných titulcích si budete v hlavě rovnat, co se vlastně semlelo. Vedle střílení totiž budete každou chvíli před něčím utíkat, někoho naopak nahánět, někam padat nebo někoho zachraňovat. A párkrát se zapotácíte i v drogovém opojení.

Přispívá k tomu i šikovné zapracování kratších animací, díky nimž nebudete místy vědět (zejména v úvodu hry), zda hrajete, nebo zda právě běží některá z těchto krátkých vložených animací, snímajících dění z klasického herního pohledu.

A nakonec vám dojde, že i ten podivný úvod kdesi v temném podzemí je přesně promyšleným prvkem, jenž připravuje půdu pro pozdější gradaci. K tomu si připočtěte sice nijak komplikovaný, ale velmi chytlavý příběh a máte hru, od které nevstanete, dokud ji nebudete mít za sebou.

Nejviditelnějším prvkem hry jsou přestřelky. Místy byly na náš vkus někdy až příliš dlouhé, ale i tady autoři věděli, co dělají.

Vždy, když už si říkáte, že byste další vlnu nepřátel už fakt nemuseli, následuje úsek ve zcela jiném duchu, jako je například honička na koních, úprk před nebezpečím nebo zklidnění v podobě nějaké jednodušší hádanky či poutavé příběhové sekvence. Řazení pasáží je promyšlené a perfektně funkční.

V souvislosti s přestřelkami chválíme i programátory umělé inteligence. Většina nepřátel sice drží své místo nebo mění maximálně dvě stanoviště, ale pořád je tu dost těch, kteří se vás snaží obejít, mění pozice špatně čitelným způsobem nebo se vás z úkrytu snaží dostat pomocí granátů.

Konkrétně je jich dost na to, aby vám každou chvíli hořela ona pověstná koudel u zadku, a vy tak museli dělat i něco víc, než jen se schovat za prvním kamenem a postupně odpravovat protivníky jednoho po druhém.

Vedle akce je neméně důležitou složkou příběh. Pro fanoušky série je možná tím hlavním. V tomto ohledu je opět vše na špičkové úrovni. Setkáme se zde s řadou již známých postav, které po letech opět moc rádi vidíme. Charismatický Drake i jeho parťák Sully srší svérázně suchým humorem, aniž by byli nuceně vtipní za každou cenu, Eleně to sekne zase o kousek víc než minule a ani "drsná" Chloe nám tentokrát na nervy moc nelezla.

K tomu přispívá i naprosto vynikající dabing, který ve videohrách dosud snad nemá konkurenci. V kombinaci s velmi rozumně napsanými dialogy uvěříte herním postavám úplně každé slovo. I když si třeba zrovna povídají o takovém nesmyslu, jako je třeba mystické město duchů.

Ztráty a nálezy českého překladu

Velkým plusem budou pro řadu hráčů české titulky. A to i přesto, že úroveň překladu není kdovíjaká hitparáda. V některých místech úplně udeří do očí, že překladatel pracoval pouze s textem a asi neměl k dispozici náhled situace, v níž k dané scéně dochází. Na druhou stranu jsou tu ale i místa, kde je překlad velmi citlivý, tedy ne doslovný, a tak i v češtině zní v dané situaci dobře.

Někdy působí překlad až směšně. Například když Drake řekne "All right" a na obrazovce se objeví titulek "Oukej". A někdy naopak pomůže pochopit vtípek, který by byl do češtiny prakticky nepřeveditelný a v čistě anglické verzi by nám asi unikl. Jako třeba slovní hříčka, když stojí Drake, Sully a Elena u studny. Sully zahlásí „Well, well ...“, což v tu chvíli znamená něco ve smyslu "Tak se na to podíváme", a Drake se smíchem odpoví něco jako "Yeah, it's well", tedy "No jasně, je to studna".

Svým dílem k vynikajícímu dojmu přispívá i prvotřídní grafické zpracování. Vytknout se mu dá snad jen jediné: zatímco v exteriérech je všechno v pořádku, v některých temnějších lokacích je hra z nějakého důvodu až příliš tmavá, čímž se stává lehce nepřehlednou.

Druhou muškou může být, že občas hra neví, jak navázat animace, a tak se pohyb postav zdá směšně trhaný. Stává se to ale pouze při drobných rychlých pohybech, za normálních okolností je vše v pořádku.

V ostatních ohledech ale grafika exceluje. Zejména sluncem zalité ulice jemenského města vypadají jako z cestopisného magazínu. Dobře jsou na tom i realistické animace postav, doplněné o různé drobnosti, které ale značně vylepšují vizuální dojem. Při delší chůzi tak například Drake otáčí hlavou a rozhlíží se, poblíž zdi se o ni opře rukou a podobně.

Pokud bychom měli hře za každou cenu vytknout ještě něco, pak to, že někdy nevíte, co máte dělat. Typicky například prcháte po střechách domů a v jednom místě nevíte, i kvůli pevně nastavené kameře, kam skočit. Párkrát to skončí smrtí, než zkusíte místo dopředu skočit třeba doleva, kam je to správně.

Ale rozhodně to není nic, co by jakkoliv snižovalo dojem ze hry. A to i díky tomu, že záchytné body jsou ve hře rozesety dost hustě, takže se po nešťastné smrti objevíte vždy jen kousek před kritickým místem.

Celkově tak nelze třetí Uncharted hodnotit jinak než velmi kladně. Hra má náboj a tempo a nuda zde rozhodně nehrozí. Příběh je chytlavý a postavy opět perfektní. Vynikající technické zpracování pak jen podtrhuje skutečnost, že se série Uncharted jednoznačně řadí mezi ty nejlepší hry současné generace konzolí.

A na závěr ještě jeden povzdech: hra je strašně krátká. Vydrží tak na pohodový víkend, což je vzhledem k současným standardům naprosto normální, ale zrovna v tomto případě se vám opravdu nebude chtít končit. A i kdyby udržela stejné tempo třeba pětkrát déle, pořád bude krátká. Potěšitelné ovšem je, že nebudete mít problém začít prakticky ihned po dohrání znovu. Až tak chytlavá totiž tahle jízda je.