Recenze The Surge 2. Sci-fi Dark Souls jsou zpět a větší než minule

Když před dvěma lety vyšel první díl The Surge, zaujal především zasazením. Protože na rozdíl od většiny žánrové konkurence jste v něm nekosili rytíře, oživlé chrliče nebo draky, ale roboty a lidi navlečené v podobném vybavení, jaké měla Ellen Ripleyová ve Vetřelcích, když si to šla rozdat s emzáckou královnou. Teď Deck 13 přišli s pokračováním, které má mnohem větší ambice než díl první.

The Surge 2 totiž oplývá v podstatě všemi atributy, které se od pokračování dají čekat: je rozmáchlejší, je v něm víc nepřátel i zbraní, soubojů s bossy i druhů prostředí. A na hře je také vidět, že autoři se pomalu zlepšují a ještě u toho stíhají naslouchat fanouškům.

Jedním z velkých problémů prvního The Surge bylo prostředí. Celá hra (DLC nepočítám) se odehrávala v jednom rozlehlém továrním komplexu, takže hlavní hrdina Warren běhal ze skladišť k montážním linkám, pak na skok do povinné kanalizace a zase zpátky.

Touhle monotónností druhý díl rozhodně netrpí. Jericho City je totiž mnohem rozmanitější, a i když je to z velké části pořád jen betonová džungle, je tu taky uměle vytvořená divočina, kterou obývají krvelační lovci, kteří se umějí zneviditelnit, a smečky oblud, které trochu vypadají, že vypadly ze zmíněného Vetřelce nebo Hvězdné pěchoty.

První hra slízla kritiku také za to, jak byl její svět prázdný. Nepřátel tedy byla spousta, ale ostatní postavy skoro absentovaly. Na jednu stranu to sice dávalo smysl, na stranu druhou bylo Warrenovo dobrodružství hodně osamělé.

Naslouchání fanouškům

To se týká i vedlejších úkolů, kterých je ve hře taky kupa. Akorát že jsou některé z nich zadané dost vágně nebo jejich zadavatelé někam zmizí – nejspíš kvůli posunu v příběhu. Kvůli tomuhle nešvaru jsem několik misí nemohl dokončit, a přišel jsem tak třeba o završení dobrodružství po boku místního komiksového superhrdiny Iron Mause. I s tímhle se vývojáři z Deck 13 dokázali porvat, i když popravdě řečeno to pro změnu se zalidněním Jericho City trochu přehnali. Tentokrát jsou totiž nehratelných postav davy, řada z nich ovšem jenom stojí/klečí/leží a zabírá místo. Naslouchání výtkám je jedna věc, jít z extrému do extrému věc druhá.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

A když už jsme u dobrodružství, tak příběh je tentokrát mnohem výrazněji prezentovaný a jasný. A bohužel taky klišovitý. Jako jeden (nebo jedna) z přeživších letu 221, který se zřítil do Jericho City, musíte najít malou Athenu, která zkázu letounu taky přežila. Athena je zároveň příbuzná Johanna Guttenberga, který vynalezl ty nanoroboty, kterých je teď město plné a se kterými musíte taky zúčtovat.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Příběh tak není hlavním tahákem The Surge 2, ale to vlastně nevadí. Hlavní star téhle šou je totiž hratelnost, tedy zabíjení nepřátel, vylepšování vybavení, likvidace silnějších protivníků a tak pořád dokola.

Od jiných soulsborne her se přitom The Surge odlišuje tím, že pokud chcete vybavení, které mají nepřátelé v ruce nebo na sobě, musíte ho z nich servat. Má nepřítel v ruce hezký palcát, který byste rádi vyzkoušeli? Stačí se zaměřit na jeho pravou paži a na konci souboje ji amputovat i s tou zbraní, na kterou máte zálusk.

A to platí i pro ostatní části nepřátelského ohozu, ať už to jsou taktické helmy, hrudní pláty nebo chrániče nohou. Všechno se dá s trochou šikovnosti a trpělivosti získat pro sebe. A platí to i při soubojích s bossy. I je můžete přesně nakrájet a získat tak kousky silného vybavení. Navíc každý z hlavních bossů stejně jako v prvním díle rozšíří váš arzenál o extra silnou zbraň, pokud ho zlikvidujete specifickým způsobem.

Adrenalinové měření sil

A taky je bossů víc než posledně, i když je autoři bohužel do jisté míry recyklují. Mnohem rozmanitější jsou řadoví nepřátelé. Moji oblíbení jsou roboti v už zmiňované divočině, kteří na rozdíl od drtivé většiny ostatních protivníků neumírají po amputaci jedné končetiny. Jen se jejich chování přizpůsobí tomu, jestli právě přišli o ruku či nohu, a souboj pokračuje.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Soubojový systém jako celek je hodně adrenalinový a rozmanitý. The Surge 2 je totiž přesně v duchu Dark Souls nebo novějšího Sekira těžká hra, kde vás zběsilé mačkání tlačítek nepřivede k úspěchu, ale maximálně do hrobu. A to bleskovým tempem.

Smrt sice neznamená game over, ale upustíte po ní všechny nahromaděné zkušenosti, které tu reprezentuje jakýsi futuristický šrot. A pak máte dvě a půl minuty na to, abyste se vrátili na místo, kde vás nepřátelé kuchli.

Pokud to nestihnete nebo cestou znovu umřete, jsou vaše těžce vydobyté zkušenosti navždy tytam. Tentokrát přitom autoři přidali zajímavý mechanismus, který se k upuštěnému šrotu váže. Když se k němu přiblížíte, začne do okolí vysílat léčivé pulzy, které vám pomalu doplňují zdraví, a když ho konečně seberete, kompletně vás doléčí.

Na šrot

To se dá krásně využít během soubojů s bossy, při nichž pravděpodobně několikrát zemřete, než rozluštíte, jak se hnusákovi dostat na kobylku. A taková strategicky umístěná hromádka šrotu vám může posloužit jako nouzová léčivá injekce, která vás nestojí žádnou energii z baterie.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Řadoví nepřátelé mají častěji i palné zbraně nebo umí postavit automatickou střílnu. A hráč má pro boj na dálku tentokrát odpověď: bojový dron, který získáte po porážce prvního (mini)bosse krátce po startu The Surge 2 a který s vámi zůstane až do závěrečných titulků. Takže můžete po nepřátelích střílet nazpátek, házet po nich EMP granáty, které je můžou aspoň na chvíli omráčit, nebo po nich kontinuálně pálit z laseru.

Obsáhlejší je i zbrojní arzenál – a to nejen početně, ale také typově. Přibyly například double duty zbraně, které útočí podle toho, jak rychle mačkáte tlačítka. Pokud pomalu, jde o těžkopádnou, ale hodně silnou zbraň. Když začnete mačkat čudlíky rychleji, svíráte najednou místo jedné těžké zbraně dvě lehké, které buší do nepřátel o poznání rychleji, i když samozřejmě s menší silou. Útoky se přitom dají řetězit i během komb, takže kombinací je opravdu hodně.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Navíc zmizel z uživatelského rozhraní ukazatel toho, jak dobře to s různými typy zbraní umíte. To mě původně mrzelo, protože to v podstatě odrazuje od specializace, na druhou stranu ovšem můžete oproti prvnímu dílu zbraně střídat dle libosti a nemusíte se bát, že přijdete o část síly úderů.

Kromě zbraní přibyly i nové sady brnění. Každý set má šest kousků, a když si je nasadíte všechny, získáte nějaký silný bonus – třeba mocnější elementální útoky, odolnost před elektrickým poškozením nebo bonus k útoku, pokud máte nabitý dostatečný počet baterií. Ty jednak slouží jako energie k popravování nepřátel a také se jimi nabíjejí léčivé předměty.

Všechny sety brnění ovšem mají i bonusy částečné, takže můžete nakombinovat dva různé, které dobře pasují k vašemu hernímu stylu. Fantazii se meze nekladou.

Blokováním k vítězství

Velkou novinkou The Surge 2 oproti prvnímu dílu je směrové blokování. Pokud načasujete blok správně a z té strany, odkud přichází útok, nepřítel se otevře pro mocný protiúder z vaší strany. Osobně jsem ovšem blokování příliš nepoužíval, protože pokud chcete jít touhle cestou, chce to spoustu specifických implantátů, které tvoří další vrstvu vylepšování a přizpůsobování vaší postavy.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Aby směrové blokování fungovalo dobře, je žádoucí podpořit ho třeba implantáty, které po úspěšném vykrytí nepřátelského výpadu doplní vaši staminu, energii i zdraví, nebo jiné, které po bloku zvýší vaši obranu (nebo útok). A to je spousta zabraných slotů pro jiná vylepšení.

Navíc, i když je tento systém blokování funkční, osobně mi nevyhovuje ani zdaleka tolik jako úchvatné tance smrti v Sekiro: Shadows Die Twice, kde bylo třískání mečů o sebe mnohem plynulejší a intuitivnější. Ale pokud chcete hru dohrát jako defenzivní titán, ta možnost tu je.

The Surge 2 má v sobě zakomponované i lehké sociální elementy. Klasický multiplayer sice chybí, ale titul je rájem sprejerů, protože můžete pomocí shluků jednoduchých značek nechávat ostatním vzkazy – třeba je upozornit na dobře ukrytou zkratku nebo skrytého nepřítele číhajícího v temném rohu.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Mnohem zábavnější mi přišla jiná minihra. Kdekoli ve světě totiž můžete umístit 3D model svojí postavy. Trik je v tom, že čím lépe ho schováte před ostatními hráči, tím větší bonus o něco později dostanete. Třetí vychytávkou, která ukazuje, že nehrajete sami, je to, že čas od času bude některý z nepřátel výrazně označený, protože zabil jiného hráče. Když se vám podaří nebožáka pomstít, opět dostanete jako bonus něco málo kořisti na vylepšení vašeho vybavení.

Futuristické bludiště

Herní svět jako takový připomíná po chvíli hraní spíš labyrint. Město je totiž doslova prošpikované různými zkratkami. Na jednu stranu to usnadňuje pohyb, na stranu druhou je ovšem různých zkratek tolik, že se v nich můžete po chvíli ztratit.

The Surge 2 - obrázky z recenzování

Hudby ve hře moc není, i když ke konci je hezký vtípek pro ty, kdo hráli první díl. Navzdory velkému množství postav je dabing na solidní úrovni, stejně jako zvuky zbraní. V čem titul oproti předchůdci trochu pokulhává, je optimalizace.

Verze, kterou jsem na recenzování dostal, měla nepěkný zlozvyk začít se trhat v tu nejméně vhodnou chvíli, tedy přímo uprostřed hektických soubojů. Naštěstí už autoři stihli vydat první patch, který plynulost zlepšil, i když se ještě pořád na některých místech obraz rozklepe jako při silném zemětřesení.

Jako celek ovšem hra šlape dobře, a když ji rozehrajete znovu od začátku, čeká vás hned na startu zajímavá sekvence navíc. Po přibližně čtyřiceti odehraných hodinách můžu The Surge 2 s klidným srdcem doporučit. Občas něco zaskřípe, ale jinak je jasně vidět to nadšení, které autoři do tohoto titulu nacpali.