RECENZE: Sniper: Ghost Warrior 2 není vůbec špatná hra na odstřelovače

Tato hra je poměrně povedeným simulátorem vojenského odstřelovače. Její nedostatky sice nejsou malé, ale hráčům je dokáže vynahradit.

První solidní hra od polského studia City Interactive si logicky zaslouží pokračování. O to více, že nejde v zástupu typických válečných akcí ve stylu Call of Duty, ale k žánru přistupuje z trochu jiného úhlu, konkrétně sniperského.

Ve Sniper: Ghost Warrior 2 se budete snažit obezřetně a neslyšně postupovat od pozice k pozici vhodné pro odstřelení nepřátel. Přímý kontakt se skupinou nepřátel totiž v drtivé většině případů neskončí dobře.

Během plížení se však k protivníkům přeci jen přiblížíte. Díky přednastaveným akcím je pak nepozorovaně odpravíte jedním z efektních způsobů.

Mohlo by to připomínat klasické plíživé, hry jako je Splinter Cell, ale tak daleko Sniper: Ghost Warrior 2 bohužel nejde. Tiché vložky jsou velmi zjednodušené a neumožňují příliš hráčské variability. Hlavní hrdina Cole Anderson má sice k dispozici noční vidění, ale prakticky se nedostane do situace, kdy by ho musel využít.

Obezřetnost nadevše

Obezřetného pohybu si neužijete jen v první části, která se odehrává v džungli, ale i v následné válečné zóně Sarajeva. Ta sice mnohem více připomíná zážitky ze zmíněného Call of Duty, ale spíše svým okolím a všemožnými výbuchy, o které se občas musíte sami postarat.

Někdy se ocitnete v takové blízkosti nepřítele, že je lepší zavěsit odstřelovačku na rameno a využít prosté pistole. Žádné "rambo" vložky ovšem nečekejte. Autoři se tak spíš snaží střídat klidnější a hektičtější momenty, což se jim docela dobře daří.

Očekávaný úspěch

Vydavatel City Interactive oznámil, že k datu vydání poslal do obchodů více než milion kopií Sniper: Ghost Warrior 2. Zjevně tedy očekává přinejmenším podobný úspěch, jaký zaznamenal první díl.

Automatické zbraně od nepřátel vůbec nemůžete sbírat. O to více si však vyhrajete se sniperkou. Řada misí je řemeslu odstřelování ušita přímo na míru, typicky nejrůznější eskorty.

Mohlo by se zdát, že odstřelení vojáků z velké, někdy až kilometrové vzdálenosti není nic složitého. Jenže to obvykle musíte udělat tak, aby nikdo nespustil alarm. Vojáci přitom nestojí tupě na místě, ale pohybují se a obvykle jsou v jejich zorném poli také parťáci. K tomu si připočítejte ještě vítr nebo příliš vysoký puls, které vám při výstřelu ze značné vzdálenosti mohou narušit původní plán.

Různé obtížnosti

Tohoto titulu se však nemusí bát ani méně zkušení hráči. Na jednoduchém stupni obtížnosti hra pomocí červené tečky naznačí místo, kam výstřel za aktuálních podmínek dopadne. Na střední obtížnost se tečka objeví až po několika vteřinách, takže se můžete spolehnout i na vlastní úsudek. Nic jiného vám pak nezbude na obtížnost nejvyšší, kdy se žádná taková pomoc nekoná.

Sniper: Ghost Warrior 2

Sniper: Ghost Warrior 2

Jistě není třeba připomínat, že přesnost rapidně zvyšuje zakleknutí či zalehnutí. Pak už stačí jen v příhodný okamžik zadržet dech. Potěšilo mě, že výstřely vedle vojáků proletí nejen skleněnými tabulkami, ale i dřevem a tenkými zdmi.

Světová kritika

Sniper: Ghost Warrior 2 recenze

GameSpot - 7/ 10
IGN - 5/10
HardcoreGamer - 2,5/5

Občas tak můžete zaznamenat vskutku účinný, třeba dvojnásobný zásah. A proč si nakonec nevyhlédnout skupinku po zuby ozbrojených nepřátel a nezamířit na granát umístěný za pasem jednoho z nich?

Ale sniper je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho "spotter", tedy pomocník označující cíle. Ten je ve hře na můj vkus možná až příliš spolehlivý a návodný v tom, jaký cíl kdy odstřelit. To poněkud svazuje vlastní taktiku.

Okolní obrázky vás možná navnadily na vizuálně atraktivní a otevřené scenérie. Pravda je to bohužel jen zčásti. Lokace jsou graficky skutečně povedené, tvůrci však až trestuhodně nevyužili potenciálu technologie CryEngine 3 na poli zobrazování otevřených prostředí. Ta tak sice na první pohled působí, ale ve výsledku jsou přísně lineární, občas až nelogicky.

Přesto je hraní Sniper: Ghost Warrior 2 zábavné, a to především díky povedenému designu misí, jenž přebije i nudný příběh. To, že se nestačí dostavit stereotyp, je však také zásluhou krátké herní doby, která na normální obtížnost činí přibližně pět hodin.