Trefit na dva kilometry je v Sniper Elite 4 jednodušší než si uvařit kafe

Téměř tři roky jsme museli čekat na to, než studio Rebellion opráší zanesenou hlaveň a vyčistí špinavý okulár odstřelovací pušky tak, abychom si z ní zase mohli zastřílet po zlých nacistech.

Teď už ovšem svoji věrnou sniperku zase třímáme v ruce, a tak se pojďme podívat, čím nás překvapí. I podle obrázků poznáte, že krásnou grafikou, ale pojďme trochu přizoomovat a podívat se na věc zblízka.

Pro zkušeného odstřelovače Karla Fairburnea válka snad nikdy neskončí. Už se v rámci série Sniper Elite podíval několikrát do nacistického Berlína, severní Afriky a nyní ho nadřízení posílají na „dovolenou“ do prosluněné Itálie. Na radovánky ovšem není čas. Píše se rok 1943 a zdejšímu protifašistickému odporu hrozí zničení a spojeneckému vylodění taktéž. Ovšem, to není nic, co by pár headshotů nespravilo.

Sniper Elite 4

Pokud jste s předchozími hrami obeznámeni, pak víte, že o střelbu do hlav a praskající kosti nacistických pohlavárů tady jde především. A že si jich užijete do sytosti, na to vezměte jed. Slavný systém X-Ray, který umožňuje sledovat vystřelený projektil až do jeho fatálního střetu s aortou protivníka, byl vylepšen a je patrné, že od dob první hry prošel značným vývojem.

Občas nejistou a hekticky rotující kameru, známou ještě ze třetího dílu, už nepotkáte. Stejně tak samotný model poškození orgánů a kostí působí mnohem realističtěji a čistěji. Dříve občas orgány po zásahu explodovaly, jako by byly plné TNT, a kosti se drolily na moučku. To se už neděje, ale uspokojující pocit z přesné a ničivé rány zůstal. O poznání přesnější je taktéž model chování projektilu. Může se odrazit, může se zploštit po nárazu do lebky pod ostrým úhlem, nebo zabít jediným úlomkem.

Sniper Elite 4

Sniper Elite 4

Odstřelovacích pušek je ve hře nepřeberně, ale některé si musíte odemykat v průběhu kampaně (či za plnění menších úkolů). Mají rozdílné statistiky, avšak praktický rozdíl v nich je minimální v tom smyslu, že stejně ve hře kohokoliv zastřelíte jednou přesnou ránou mezi oči. Trefit na dva kilometry je v Sniper Elite jednodušší, než si v reálu uvařit kafe.

Optiky mají slušný zoom, a když využijete fokus, který vám na omezenou dobu zpomalí čas, hra vám navíc přesně ukáže, kam vaše kulka dopadne. Může pršet, může foukat, vždy zasáhnete cíl. Pro slabé žaludky tak může být největší výzvou sledování toho, co kulka se zaměřeným chudákem provede. Často je to dost morbidní podívaná.

Sniper Elite 4

Ale ne vždy se poštěstí, že můžete problémy řešit na velkou vzdálenost. Fairburne bude muset sem tam sáhnout i po samopalu, pistoli nebo v nejhorším případě noži. Vzhledem k tomu, že často budete někam šplhat nebo viset za okap, zabíjení na krátkou vzdálenost pomocí nože je zde velice podobné tomu z Assassin’s Creed.

Další z věcí, které „čtyřku“ odlišují od předchůdců, je mnohem častější využívání prvků prostředí. Výbušné barely jsou skoro na každém rohu a někdy lze využít i třeba oslabené struktury zdi a výstřelem ji shodit na pokuřující vojáky. Jindy zase přesnou ranou přepůlíte lana držící těžkou bednu a sledujete, jak těla Němců létají vzduchem jako v nějaké grotesce.

Sniper Elite 4

Sniper Elite 4

Zdejší mapy jsou jednoznačně nejrozsáhlejší z celé série. Málokdy se ocitnete v úzkém prostoru, nebo koridoru. Autoři, kteří na tento fakt neustále upozorňovali, tak chtěli maximalizovat vaše možnosti coby neviditelného snipera. Taktéž si velmi brzy povšimnete, že mapy jsou nyní rozsáhlejší i vertikálně. Poskytují až přemrštěné množství různých věží, údolí, kopců a střech. Čehokoliv, co můžete využít k přesné ráně.

Na druhou stranu vás ovšem hra nenutí využívat jen sniperky. Klidně si můžete vyzkoušet rambo styl s Thompsonem v ruce. Jen se obávám, že z toho nebudete mít takový požitek. Několik stupňů obtížnosti totiž upravuje utržené zranění, ale nijak zvlášť nemění umělou inteligenci. Ta je v některých aspektech lepší než minule (třeba co se krytí týče), ale do ideálu má hodně daleko.

Sniper Elite 4

Když jako šílenec vběhnete do okupované vesnice a rozstřílíte tři vojáky a vyhodíte do vzduchu dva náklaďáky, stačí se na minutku schovat v křoví a líní pronásledovatelé tak nějak ztratí zájem. Pak můžete z křoví vystoupit, nasadit pobavený úsměv a v masakru zase pokračovat.

Hra vám navíc doslova servíruje veškeré informace. Když si pomocí dalekohledu označíte všechny nepřátele, nemůže vás vůbec nic překvapit. Sama vám poví, co je v okolí výbušného, ukáže vám ostražitost protivníků, na mapě pak dosah zvuku výstřelu, a když už vás vojáci vědí, pak dokonce i zónu, ve které vás budou hledat. Když pak ztratí zájem a vrátí se na svá stanoviště, zjistíte to obrovským nápisem, který zakryje polovinu obrazovky.

Sniper Elite 4 je tak trochu jako střelnice pouze pro vaše pobavení. A to může být kámen úrazu. Existují názory a nejsou daleko od pravdy, že příliš velký důraz na souboje na dálku a žádné reálně hrozící nebezpečí způsobují, že hra působí poněkud ploše. Samozřejmě, lze namítnout, že o to přece v této sérii jde a není to problém jen tohoto dílu. Touché.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Jenže někde po třetí misi (z celkových osmi) si možná uvědomíte, že se celá hratelnost smrskla jen na několik menších prvků, v jejichž středu je (po určitou dobu zábavné) odstřelování. Mapy se obměňují, jistě, ale náplň je v nich víceméně pořád tatáž. Děj, který by měl lepit jednotlivé úseky k sobě je však nezajímavý a bohužel i průhledný.

Skoro to působí, jako by se lidé ze studia Rebellion dobře usadili na židli, ze které nechtějí slézt, neboť je velmi pohodlná. Sniper Elite 4 je plný určitých „nových věcí“, ale něco, co bych si dovolil nazvat „novinkou“, v sobě neobsahuje. Snad jen kooperativní multiplayer, což je skvělý nápad, ale mohli jsme ho najít už v druhém dílu.

Symbolem toho, že hra se drží zpátky a nechce nijak měnit zajetý koncept, je pro mě osobně tradiční DLC mise s likvidací Führera. Je to hezká satira, možná se i zasmějete, ale co třeba něco nového? Jsme přece ve fašistické Itálii, tak co takhle místo toho poslat kulku do zašklebeného obličeje Mussolinimu?

Sniper Elite 4

Sniper Elite 4

V žádném případě nechci říct, že by Sniper Elite 4 byla jakkoliv špatná hra. O tom ostatně svědčí poměrně slušné hodnocení. Pokud vás předchozí díly bavily, budete se bavit zase. Jestli jste nováček, pak je pro vás čtyřka taktéž ideální, protože do série nenáročně vkročíte pomocí hry, ve které vlastně víceméně všechno funguje. Ale jestli jste fanoušek a znalec, obávám se, že budete zklamaní. Hra vás totiž ničím nepřekvapí a po čase vám její scény budou v paměti splývat s těmi z předchozích her.

8. března 2016