Silverfall - střet přírody a technologie

Další řadové akční RPG? Ne tak docela. Silverfall je nadmíru rozsáhlým a zajímavým světem, kde čekají desítky hlavních i vedlejších úkolů, aby je hráč splnil buď ve jménu přírody, nebo pokroku.

Jsou hry, od kterých od prvního ohlášení čekáme hodně, ale jsou i takové, kdy nám něco říká, že přes všechny sliby tvůrců to dopadne přeci jen trochu jinak – hůře. O našeptávání se většinou starají cenné zkušenosti, a ty jsou v případě francouzské společnosti Monte Cristo přinejmenším rozporuplné. Ono když vám někdo servíruje hry typu 7 Sins, The Partners či Medieval Lords, jež horko těžko dosahují vod průměrnosti, určitý obrázek si ke škodě autorů vytvoříte. Když pak náhodou vydají titul, který by si předsudky nezasloužil, i tak instalujeme spíše otráveně, co že to na nás zase vybalí. Jenže vývoj je krásná věc, a to nejen v RPG. Máme teď na mysli notné zlepšení vývojářských schopností, které vyústilo v Silverfall – hru, která sice není bezvadná, ale příznivci akčních RPG by ji rozhodně neměli minout.

Zkrátka se tu trochu moc kecá, což je jednak způsobeno faktem, že vás autoři chtějí uvést do systémů hry a jednak prostě proto, že nějak se to dobrodružství rozjet musí

Nelwë je jedním z těch světů, kde všechno šlapalo jako třikrát seřízené švýcarské hodinky, každý si hrabal na svém písečku, všichni se měli rádi a obdivovali se svému hlavnímu městu Silverfall. Jednoho dne se však všechny tyto hodnoty ocitly v troskách, čehož hmatatelným vyústěním byla kompletní destrukce honosného sídla králů. Obyvatelé, pokud nejsou vyvražděni, mají v hlavách zmatek a neví co si počít. Prostor pro hrdinu antického formátu, který nedostane za úkol nic menšího, než ty hodinky zase hezky seřídit, odstranit proradné zlo reprezentované náhlou invazí démonů, zombií a dalších monster, pro něž nemáme adekvátní názvy. Nebudeme si nic nalhávat, příběh tu sice je, v případě zájmu se dá podrobně sledovat (především pozadí v jistém směru originálního světa je zajímavé odhalovat), ale kdovíjaká pecka, aby hráč prokecával každou řeči schopnou postavu to také není. Bohatě stačí znát své úkoly – i z nich se nakonec mnohé dozvíte – a věnovat se důležitějším věcem.

Za tímto účelem si všehovšudy třikrát kliknete v menu tvorby postavy. Jednou do kolonky jména, podruhé na rasu a potřetí na vytoužený zjev (ačkoliv zde jsou čtyři táhla, takže si možná kliknete víckrát). Je přinejmenším překvapivé, že jediné zásadní rozhodnutí učiníte výběrem trollí, elfí, člověčí, případně goblinní rasy. Ty určí počáteční atributy jako je síla, rychlost, výdrž. Nic víc se po vás v tuto nechce, můžete se tak směle pustit za dobrodružstvím. O to více práce na vás ale teprve čeká. Počáteční kemp rozhodně ničím nepřekvapí a tím, že jste tak trochu hození do rybníka bez křidýlek, přičemž skutečné problémy se začnou odhalovat až po čase, nemusí po-startovní obcházení obyvatel být takovou zábavou, jakou by člověk od akčního RPG nejspíš očekával. Zkrátka se tu trochu moc kecá, což je jednak způsobeno faktem, že vás autoři chtějí uvést do systémů hry a jednak prostě proto, že nějak se to dobrodružství rozjet musí. Vzhledem k jeho celkové délce tak nepřekvapí zdlouhavé počáteční plácání se na mělčině. Nenechte si ale zkazit náladu, přijdou mnohem lepší časy.

Zjednodušeně se dá říci, že s každým poskočením na vyšší level vás hra bude bavit více. Důvodem je skutečnost, že hrdinu je opravdu možné skvěle formovat doslova na přání. Není vůbec problém vytvořit si takový mix vlastností a schopností, na který byste s do jisté míry předdefinovaným charakterem nikdy nedosáhli. Atributy už jsme zmínili, jsou sice ovlivněny volbou rasy, nicméně na počátku máte stejně tak málo bodů, že není problém se v rámci dvou úrovní dostat s elfem na stejnou sílu, jakou má kupříkladu troll. Na druhou stranu proč byste to dělali?

Každá z oblastí se rozrůstá do tří odlišných směrů. To znamená, že dohromady tu je bratru devět kategorií doslova nabitých skilly.

Nepoměrně zásadnějšímu významu se však těší schopnosti rozdělené do tří oblastí. Když řekneme, že to jsou bojová, magická a zbylá umění, asi si budete klepat na čelo, co jsme to před několika řádky povídali o úchvatném vývoji. Ale nenechte se zmást. Každá z oblastí se rozrůstá do tří odlišných směrů. To znamená, že dohromady tu je bratru devět kategorií doslova nabitých skilly. Bojová umění se dělí na boj na blízko, na dálku a jakési vychytávky pojící se s oběma předchozími (např. z obyčjnéh úderu můžete udělat jedový apod.). Magie má rovněž tři vrstvy. První se týká elementů (oheň, voda…), druhé ochranných aur a vůbec obanného zaměření, třetí zase bude vyhovovat těm temněji zaměřeným mezi námi. Na druhou stranu: kdo by si nechtěl jako pomocníky živit pár mrtvol?

Nezapomínejme ale ani na zbytek, který nabízí zřejmě největší variabilitu. Oproti se totiž o jakési sebeurčení, jež budete muset ve hře dříve nebo později podstoupit. Svět Silverfallu je totiž ovládán dvěma protichůdnými směry. První se soustředí na technologický pokrok, druhý zase nedá dopustit na přírodu. Velké množství questů se soustředí právě na pomoc jednomu z těchto „smýšlení“. Sice lze sloužit oběma, kýženého efektu, kterým je zpřístupnění odpovídajících schopností, se ovšem nedočkáte. Odpovídajícím myslíme příslušné k jednomu z táborů. Až poté co se dostatečně osvědčíte přírodním živlům, budete smět využívat například převtělování do zvířat. Technokratisté naopak nabídnou pro současnost primitivní, ale v Nelwë nesmírně užitečná „udělátka“.

Klady a zápory

Kvalitní vývoj postavy
Rozlehlý svět a zajímavý svět

HW nároky
Občas zlobí kamera

899 Kč
České titulky

Grafika je značně specifická. Klasický fantasy svět se jí daří prezentovat v poměrně originálních konturách, čemuž napomáhá i cel-shadové zpracování mající lehce komiksový nádech. Velikost světa má sice za následek, že některé lokace jsou chudé, bezesporu vám to však vynahradí krásné obrazy zdejších metropolí, které v sobě mnohdy kloubí právě technologické a přírodní zaměření. Nedá mi to však, abych hře nevytkl přílišnou výpočetní náročnost. I high-end stroje se místy zcela nepochopitelně zadýchají. Nároky jsou zhruba takové jako u Gothicu 3, což rozhodně není pochvala.

Až poté co se dostatečně osvědčíte přírodním živlům, budete smět využívat například převtělování do zvířat.

Vedle hlavní dějové linie se objevuje i nadmíru slušný počet vedlejších úkolů. K těm vás minimapa zavádí sice mírně kostrbatě (občas se neobjeví ukazatel), ale s trochou zkušeností není problém je splnit a shrábnout zaslouženou odměnu. Jinak je Silverfall klasickým akčním RPG, kde o monstra ani předměty z nich vypadávající není nouze. Zážitek ze hry je tak do značné míry odvislý od toho, jak moc si podobný herní styl užíváte. Ale Silverfall může zaujmout i příznivce sofistikovanějších RPG, zejména díky propracovanému vývoji postavy a také rozsáhlému světu, kde se plněním vedlejších zakázek není problém zdržet ani dlouho přes třicet hodin. Ani poté není všem dnům konec. Co takhle rozjet dobrodružství se zcela jinak zaměřenou postavou. Nebo zkusíte multiplayer? Ačkoliv jsem tedy hře zpočátku příliš nevěřil, vyklubal se z ní nadmíru slušný zážitek. Nemáte-li akčních RPG stále dost, upalujte do krámu.