Již v prvních dojmech jsem naznačil, o čem tahle third person záležitost od Namca bude. O akci, neustávající a všeprostupující, takže pokud vám likvidace vojenských ozbrojených sil dělá dobře, našpicujte ještě jednou uši.
Každopádně zdejší lehce načrtnuté příběhové pozadí je rozhodně prima, i když se ubírá vpřed o poznání pomalejším tempem, než vaše maličkost, která má za chvíli na pažbě tolik zářezů, že by jeden skoro řekl, že na Blízkém východě vypukl další válečný konflikt. Story je prezentována především pěknými FMV sekvencemi naznačujícími, že realita, v níž se pohybujete, nemusí být opravdová. Skutečnost je však ještě horší, každopádně po pár hodinách se vám v paměti vybaví z minulosti více, než jen pouhý hlas a anonymní tvář a váš postup vpřed dostane konečně konkrétní cíl, rámovaný nicméně pořád hodně lehkým prstem na spoušti.
Ještě než se dostaneme k vašemu dobrodružství, pohlédněme na audiovizuální zpracování. Po úvodní hodně rozpačité misi - každá je dále rozčleněna na několik levelů, se dostaví přeci jenom větší uspokojení
z grafického zpracování, které vám sice dech zrovna nevytrhne, ale svou kvalitu má a nabízí několik hodně podařených momentů, kam bez diskuse patří precizní vymodelování všech postav na scéně. Interaktivita se pohříchu omezuje toliko na tříštící se sklo a pár dobře patrných míst, kde musíte něco udělat (umístit C4, aktivovat spínač - zde ještě s drobnou nuancí ve formě předchozího nalezení klíče či karty). Stran audio části potěší namluvení, je tu zajímavá rozmanitost při střelbě na základě skutečnosti, z jaké zbraně (příjemně autentický arzenál) právě střílíte a pak zejména opravdu hodně povedený soundtrack, který nabízí pro každou z misí tematicky odlišný doprovod.
Náplň hry je klasická - dojít z místa A do místa B, přičemž úrovně jsou tradičně hodně lineární a nepřátelé nezřídka přikvačí v momentě, kdy překročíte určitý kritický bod. Tohle schéma už nemůže nikoho překvapit, bylo tomu tak na 32 bitech, stále to funguje na 128 bitech a jsem zvědav, jestli tvůrci zachovají tento skutečně „inteligentní“ a pro ně tak jednoduše naprogramovatelný herní rámec i s příchodem PS3 a dalších konzolí. Vaši protivníci mnoho nevydrží, zase jich je velká přesila, takže určitě vezmete
zavděk nejenom bohatším arzenálem a dispozicemi, ale také občasným nálezem medikamentů pro doplnění hodnoty zdraví. Design levelů je poměrně jednoduchý a to ze zřejmého důvodu. Z hlediska koncepce hry by bylo poněkud kontraproduktivní zaplnit prázdné místnosti něčím jiným, než objekty, za něž by se nedalo schovat. Takže se dočkáte především všelijakého sloupoví a beden a sudů, nebo rafinovaných výstupků stěn - za tím vším se dá spolehlivě krýt a odtud je možné se relativně bezpečně vypořádat s neúnavnou klientelou, rekrutující se z řad ozbrojených složek. Opatrný postup podél stěn - pokud jste kupř. na ochozu tak v přikrčení, s možností bezpečně zaměřit vojáka stojícího za rohem - či pod ochozem, pak se na krátký okamžik vyklonit a rychlou salvou jej zlikvidovat a zase zpátky a vyhlížet další oběť, je skutečně bezva nápad. Můžete střílet i naslepo, ale povětšinou se jedná o alternativu, která nemá valného opodstatnění a hlavně zbytečně leze do nábojů. Vojáci nemají úplně nejhůře nascriptované činnosti. Snaží se poměrně zdařile krýt, občas vám dokonce vyběhnou v ústrety, čímž však způsobují obrovské nepříjemnosti, neboť díky kamerovému nahlížení, o němž ještě bude řeč, nejste s to odhadnout, odkud je na vás veden atak a než zjistíte, která bije, už
takříkajíc dobilo a můžete celou úroveň začít nanovo. Třebaže jednotlivé levely nejsou nijak dlouhé, opakované zdolávání stále stejných úseků se ZCELA identickými aktivitami nepřátel může být docela dost únavné.
Co se týče ovládání, toto je v duchu žánru FPS - klíčový je pak pravý analog, díky kterému se otáčíte a současně zaměřujete. Máte tak neustále zaměřovací kříž v pohotovosti a jeho zabarvení jasně indikuje, kdy je nepřítel v hledáčku. Určité úseky musíte procházet i způsobem, že jdete natvrdo vpřed a budete právě jak v nějaké FPS likvidovat na veliko protivníky, na něž nejvíce platí headshot. Za zmínku stojí ještě alternativa pohledu z vlastních očí, jež je velice efektní a nezřídka i dosti efektivní - v uvedeném módu se sice musíte hodně pomalu pohybovat, ale díky možnosti skutečně precizního zaměření, kdy se díváte na svět přes mušku či optické hledí vybrané zbraně, dokážete lovit ve zdejších vodách s neuvěřitelně malou spotřebou munice. K výše uvedenému je ještě potřeba připomenout taktické využití několika druhů granátů, šikovný útok tváří v tvář a občasné stealth manévry skrze automat s tlumičem, jenž vám dává náskok díky stále pokračujícímu momentu překvapení.
Jenomže není všechno rozhodně tak pěkné, jak se to maluje. Omezené základní pohybové kreace hlavního hrdiny - běh a skok, vyvolávají skutečně velké pobavení, navíc zejména běh připomíná motion capturing šicího stroje. Ale pojďme raději dál. Třebaže si kameru řídíte sami skrze výše zmíněný pravý analog, v těsnějších prostorách se situace stává nepřehlednou, navrch je pak hodně obtížné zaměřit oponenta. Problém přijde i v případě, kdy jste schovaní za nějakým sloupem, protože potom máte výhled toliko směrem za něj a pakliže nějaký snaživec přikluše chodbou z boku, nejste s to jej zaregistrovat. K tomu se ještě dočkáte pár chybek typu kdy máte jasně zacílenou oběť a při střelbě z nějakého záhadného důvodu chybíte. V souvislosti se střelbou - je sem implementován prvek, že zbraň při palbě kvůli jistým zákonitostem nedrží konstantní náměr, takže musíte pálit v krátkých dávkách a jestliže protivníka po té první nepřesvědčíte o nevyhnutelnosti smrti a tento se začne přemisťovat, je tu rázem další problém. Ono nahánění zaměřování skrze pravý analog je občas docela fuška. Bylo by však dobré říci, že v řadě okamžiků jsem byl svědkem skutečnosti, že ač protivník nebyl přesně zacílen, stejně si jej našla zubatá. Ideální pro naplnění skutkové podstaty tohoto případu je samolitr brokovnice.
Jak to vyhodnotit? Krátké a přese všechno dosti repetetivní. Výběr obtížnosti je tady to jediné, co hra nabídne jako přidanou hodnotu. Lineární mise a hloupě aktivované nepřátelské složky. Ale zase hodně podařená hudební kompozice, autentický zbrojní arzenál a výběr z několika možností, kterak si poradit s nedobře naloženými vojáky. Nakonec však tvrdím, že jde spíše o průměrnou akci, která - navzdory všemu pozitivnímu - se po dohrání odloží k ledu a není důvod se k ní znovu vracet. Tedy za předpokladu, že nejste ortodoxní střelec…
| kill.switch | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
