Jak a Daxter stačili za svůj, relativně krátký, virtuální život ujít slušný kus cesty. Dostali se tam, kam se jiní neodvážili vkročit, viděli věci, o kterých se jiným ani nesnilo a žánrový rozhled mají jak z Eiffelovky. To, že se první díl od druhého lišil rozdílem řádů netřeba zmiňovat. K tomu jestli a kam se posunul třetí díl zatím jen stručně: Jak 3 se vydal „zlatou střední“ a jako sněhová koule hozená z převisu regálu do prašanu zákazníků se snaží nabalit opětovně i ty, kteří s druhým dílem propadli skepsi.
Jak se říká „Těžký život dobrodruha.“ Mnohem těžší úděl mají ale ti, od kterých se očekává opětovné překonávání nesympaticky vysoko položených latěk. Roman Šebrle by mohl vyprávět. Pokud jsem vás vystrašil, shlédněte dolů na hodnocení … (hotovo?) … a setřete krůpěje potu. Jak 3 se opět ocitá v kategorii nadprůměrných her, i když jeho skok není tak suverénní a efektní jako ten předešlý. Extatický pocit z první lásky, piva, jointu a sexu (bez ohledu na pořadí) se nedá překonat ani zvětšováním jejich dávek, ani jejich smícháním, a Jak 3 do kategorie tohoto pravidla zapadá, jak podle velikosti seřazené matriošky. Na druhé straně Jak 3 šlápl na brzdu adrenalinové obtížnosti (výhoda relativní), přidal něco
módních rekvizit a poladil zubatá kolečka tak, že do sebe zapadají jako nikdy před tím.
Jak: „Jak že se to tady jmenuje?“
Daxter: „Haven City.“
Jak: „A jo vlastně!“
Daxter: „No a?“
obligátní, prosím famáry … TRADÁÁ: Záchrana Světa. Škoda přeškoda, že se Naughty Dog nechal zlákat levným námětem, který stejně tak levně rozehrává na pískovišti 4x4 metry, a Jak II má tak v tomto jediném aspektu navrch. Zda se ale Daxter nakonec vrátí zpět do původní podoby a jak se to vlastně má s těmi Precursory se nechte sami a dobrovolně překvapit. Máte se na co těšit, jelikož rozuzlení těchto dvou témat patří k těm nejvtipnějším momentům celé trilogie.
Pro obdivovatele Jaka II není závěrečný díl trilogie otázkou, ale odpovědí
O tom, že (jak říká oranžová kuna) Daxter and Jak II vyždímal HW možnosti PS2 na samou mez realizace není nejmenších pochyb. Na Jaka 3 tak zbyla role faceliftingu založená na visuálním paběrkování po předchůdci a ždímáním stávajícího engine do posledního polygonu. Ale i tak, i po zkušenostech s druhým Jakem v pořadí, z vás párkrát vyjde uznalé citoslovce (letecké úkoly stojí opravdu za to, o efektních efektech :-) příručního arsenálu a levelu v levitující továrně nemluvě). Naughty Dog nás prožene po několika známých prostředích (dotvrzující výše uvedené), přidal něco nových nebo lehce upravených lokací a zbytek nechal Metal Heady zmorfovat do vetřeleckých krajin hnisu a slizu. (A mimochodem, „prožene“ je vhodně zvolené slovo, protože hrací doba je zhruba poloviční co naposled a aktuálního Jaka tak zmáknete otočit do patnácti hodin.)
Mimo válkou „přebudované“ Haven City (v pozdějších fázích hry jsou staré známé čtvrtě rozpoznatelné jen podle trosek) budete nábojnice po tunách trousit hlavně v přilehlé poušti, kde se pohyb po vlastních rovná smrti. A v poušti se také seznámíte s něčím jiným, než jen s potupnou smrtí na dehydrataci. S největším bonusem, který nám Naughty Dog přichystal – s automobily. Díky nim je repertoár misí bohatší a šťavnatější než naposled. Ve „vozovém“ (spíš by se hodilo napsat v „bojovém“) parku čeká celkem osm vehiklů nejrůznějších parametrů, schopností a výzbroje, s nimiž nebudete brázdit jen moře písku, popřípadě závodit na provizorních okruzích tamtéž, ale využijete je i v jeskynních, či kosmických interiérech. O oživení klasických platformových hopsahrátek se dále postará Daxterminátor, který v tomto díle dostal největší příležitost ukázat, zač je tomu sakra loket, a kdo je že je doopravdy vůdčím členem týmu. No a v poslední řadě tu na vás čekají mezihry, jejichž plnění má na starosti Jak – ovládání těžké bojové techniky jako jsou raketomety a kulomety připevněné buď k pevné zemi nebo k automobilu či vznášedlu.
|
Posední sequel je mnohem více „user friendly“ a nedledvinky nechá spát (pěnu u huby budete mít jen při plnění
volitelných úkolů, kterých je opět požehnaně), i když výjimka potvrzuje pravidlo, a jsem si jist že budete v misi, kde naháníte směšně malou buginkou třicetimetrového mechanického pavouka, stejně jako já, řvát do éteru „přání“ vidět ksicht člověka který tento level navrhl :-). Tato ozvěna minulého dílu vám dá připomenout, s čím jste se museli posledně potýkat a čeho jste byli tentokrát milosrdně ušetřeni. Konkrétněji řečeno, za pohodlnější průchod levelem nevděčíme tomu, že by byli Metal Headi a robotičtí enemáci méně houževnatí nebo že by byl design méně náročný, ale tomu, že checkpointy jsou mnohem (ještě jednou aby bylo jasno: mnohem) hustěji rozeseté.
Jak dostal věnem všechny dříve nabyté schopnosti (včetně hover boardu) s tím, že kromě Dark Eca bude moci využívat i čtyři nové vlastnosti Light Eca (léčení, zastavování času, létání a štít). Krev a olej poteče díky arsenálu čtyř zbraní se třemi nezávislými modifikacemi, tedy v celkovém součtu dvanácti hračiček. Jejich slušná praktická rozdílnost (a grafická lahůtkovost) podmiňuje jejich právo na existenci a nejsou tedy jen okrasou a vynuceným vředem v konkurenci .
Hudební složka je nepřekvapivě opět pod úrovní kvalit grafiky, přičemž několik povědomých nápěvů se dočkalo přepracování a samotné Haven City podbarvují nové melancholicko-nostalgické melodie, které jsou naštěstí tak nevýrazné, že nemají šanci stát se iritujícími. Zvuky a ruchy bez vůně a zápachu plní svou roli statečně (a úspěšně). Standard pro Jak sérii.
| Jak 3 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
