Jedním z největších zklamání minulého roku pro nás byla zpráva, že hra Excite Truck nevyjde zároveň s konzolí Wii na podzim, ale že se přesouvá až na počátek roku letošního. Tato hra nás totiž velmi zaujala již v květnu na E3, a to i přesto, že byly na stánku Nintenda k vidění principiálně mnohem atraktivnější hry jako například Red Steel nebo nový Metroid. Konečně jsme se ale dočkali a je tedy na místě si říci, zdali naše očekávání byla oprávněná.
Do značné míry určitě ano, protože tato hra není jen obyčejnou arkádou, jelikož i přes silně arkádové pojetí jízdy jsou některé zdejší elementy až překvapivě dobře provázány. Na druhou stranu je zde ale zároveň dost věcí, které můžeme tomuto titulu vytknout. Hned v úvodu se jedná o tutoriál, který nelze přeskočit. Za roky hraní jsme již sice zase vyrostli z období „tutoriál i manuál jsou k ničemu, jde se kosit“, ale v tomto případě dokonce hrozilo, že se do hlavní hry snad ani nedostaneme. Proto tedy vězte, že pokud budete mít problém se třetí ze čtyř povinných lekcí, pak je potřeba auto pořádně naboostovat a ve vzduchu bůhví proč ještě stočit do strany, abyste přeskočili stromy, mezi nimiž se nedá projet.
Do jisté míry je ale možné si trať přizpůsobovat k obrazu svému.
Druhou poměrně překvapivou věcí pak je fakt, že hra není od prvních chvil tak přístupná, jak se nám původně v květnu zdálo. Vítězit tak s velmi velkou pravděpodobností nebudete jako na běžícím pásu, ale každý úspěch v závodě je potřeba si zasloužit. Tím nechceme naznačit, že je hra nějak příšerně obtížná, ale vyhrát závod napoprvé rozhodně není žádná sranda, ani když už máte něco najeto. Naštěstí se ale jedné víceméně o jediná výraznější negativa a zbytek můžeme v zásadě pouze chválit.I když vlastně ještě ne tak docela, i když naše následující výtka je velmi těsně spojena s onou obtížností. Ve zdejších závodech totiž nejde ani tak o to být v cíli první, jako spíše o to, mít po závodě na kontě dostatečný počet hvězdiček, který zaručí, že se vám daný závod zapíše jako splněný. Hvězdičky se dají získat za kde co: za smyky, velké skoky, těsný průjezd mezi stromy, boření do soupeřů, ale dokonce i za bouračku vlastní, i když za tu, pokud se nepleteme, hra přiděluje pouze hvězdičku jedinou. Ale i ta se v konečném účtování může hodit.
Tím se ale již pomalu dostáváme k oné avizované provázanosti. Jednoznačně největší hvězdičkový obnos lze najednou získat za umístění v závodě. Za vítězství je to rovná padesátka, za druhé místo 25 a tak dále až k pěti bodíkům za páté místo a nule za poslední, šesté místo. Navíc je na každý závod vypsán ještě i časový limit, takže se dostáváme do poměrně zajímavé, ale v prvních chvílích ve hře i dost nepříjemné situace, kdy je potřeba jet zároveň dost rychle, ale zároveň i předvádět i dostatečný počet psích kusů, které vás od soustředění na jízdu naopak docela rozptylují. Připravte se tedy na to, že v prvních chvílích budete asi nadávat jako špačci, protože skloubit rychlost s předváděním různých kousků není zase až tak jednoduché jako třeba v Burnoutu, kde (a to si přiznejme) lze mnoha takedownů včetně těch speciálních dosáhnout náhodně. Netvrdíme, že to v Excite Truck možné není, ale přeci jen to chce jet, skákat, bourat do ostatních a sbírat power-upy docela promyšleně.
Jediné, s čím se dosud trochu rveme je provádění triků, respektive otoček.
Potřebná je i znalost trati, respektive všech terénních zlomů, záludných zatáček i alternativních cest. Nedá se sice hovořit o „tajných“ zkratkách jako třeba v některých minulých dílech série Need for Speed, ale i tak přijde vhod volba, zda se dát trasou třeba kratší, ale většinou o to zakroucenější, případně jinak náročnější. Výjimku tvoří pouze okruh Fiji, kde se nám dlouhodobě nedaří ať už jedeme, kudy chceme, a zdejší závodní kritéria jsme plnili vždy pouze s vypětím téměř všech sil. Vedle Fiji si ale samozřejmě zajezdíme i jinde: ve Skotsku, Kanadě, Číně, rozpáleném Mexiku nebo třeba naopak ve zmrzlém Finsku. Jednotlivé trasy se sice samozřejmě vzhledem liší, ale přesto jsme se neubránili pocitu, že si tvůrci leckde trochu zjednodušili práci, protože několik málo zatáček nebo skoků na nás působilo dojmem, že se vyskytují na vícero tratích, akorát že jsou pokryty pokaždé jinou texturou. Na druhou stranu, když se jezdí po takto zvlněných tratích, tak si holt jsou mnohé hrby podobné.Do jisté míry je ale možné si trať přizpůsobovat k obrazu svému. Jsou na ní totiž poházeny power-upy dvojího druhu, přičemž ten první má za následek morfologickou změnu okolí. Z malého skokánku se tak rázem stane třeba pořádný vyhazovák, z něhož můžete doletět až za horizont všedních dnů (a tím nasbírat více hvězdiček za dlouhý skok) a nebo se ukrutný pruďas, který by se dal důstojně zdolat pouze za maximálního použití boostu, stane stravitelnějším soustem pro váš stroj. Mohou se tak ale otevřít i zcela nové cesty, kdy se například skála v okolí trati sesune tak, že se tudy dá projet a většinou si třeba ještě zkrátit trasu, případně si pomoci jiným způsobem. Druhým bonusem pak je ikonka, jejíž sebrání vám dočasně postatně zvýší počet koní pod kapotou, a budete tak moci drtit všechno kolem hlava nehlava.
Již několikrát jsme se zmínili o boostu. Ten zde přítomen samozřejmě je, ale jeho využití je poměrně chytře limitováno. Když tedy pod kotlem přitopíte, začne se kotel samozřejmě zahřívat a pokud se přehřeje, je tady problém. Proto je potřeba dávkovat turbo spíše po malých dávkách a navíc motor co nejvíce chladit. Vtip je pak ale v tom, že chlazení sice probíhá průběžně samo, ale pokud letíte vzduchem, ochlazuje se motor rychleji a nejrychleji pak v době, kdy jedete přes vodu. Hra vás tak dalším způsobem motivuje k tomu, abyste prováděli co největší skoky. K těm ale potřebuje pořádný rozjezd, který získáte použitím boostu (nebo případně bonusovým zrychlením poté, co se vám podaří dopadnout na všechna čtyři kola). Tím se vám motor zahřeje, ale ve vzduchu se zase rychleji ochladí. Jak tedy vidno, je potřeba najít správné vyvážení jednotlivých činností, ale obecně se dá říci, že čím více skáčete, tím lépe. Dokonce se nám zdá, že cesta vzduchem je rychlejší, jelikož se nám již dva závody podařilo vyhrát tím, že jsme to na posledním skoku rozkouřili na plný kotel a dopadli těsně před cílovou pásku, ale hlavně těsně před soupeře, kteří ještě před okamžikem byli před námi.
|
|
Hra je uživatelsky dost příjemná i v dalším ohledu, samozřejmě není úplně jedno, kudy jedete a kam skáčete, ale na druhou stranu není potřeba být zase až tak precizní a pokud letíte úplně nějak mimo, dost často dopadnete docela rozumně poblíž trati, za což jednak mohou neviditelné bariéry a jednak skutečnost, že když letíte jinam než chcete tak podvědomě nakláníte ovladač do požadovaného směru, a jak již bylo řečeno, ve vzduchu se zde dá řídit rovněž. Neurazí ani technické
|
Celkově tedy u nás panuje spokojenost. Excite Truck sice není tak přístupným a instantně hratelným titulem, jak se tvářil na E3 (vzhledem k ostatním dosavadním Wii hrám by se chtělo říci, že je snad až překombinovaný), ale vyřádit se u něj lze skvěle. Chce to jen překonat prvotní neúspěchy a na hru se adaptovat. Ani pak sice nebudete vyhrávat s prstem v nose, ale budete již chápat zdejší souvislosti a v ruce budete mít ovládání, takže už tak říkajíc budete vědět, „jak do toho třísknout.“
Excite Truck | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|