Pokud se nad sérií Dead or Alive lehce zamyslíme, zjistíme, že podobně jako závodní série Ridge Racer se v posledních letech stala záležitostí, která pomáhá při startu nových konzolí. V případě DOA tomu tak bylo na PS2, bylo tomu tak na původním Xboxu a je tomu tak i na novém Xboxu 360. Ironií pak je skutečnost, že stejně jako RR6 nestihl ani čtvrtý díl DOA launch Xboxu 360 úplně včas, a přichází tak s lehčím zpožděním. Nyní je již ale konečně zde, a tak se mu můžeme důkladně podívat pod sukně.
Kasumi coby mořská panna nahoře bez působí maximálně vkusně.
Poslední věta ovšem výjimečně není pokusem o nejapný vtípek, ale víceméně konstatováním skutečnosti, že v sérii DOA je samotný boj možná až na druhém místě, jelikož na tom prvním jsou, minimálně tedy u mužské části hráčské populace, krásné bojovnice, které v rámci možností odhalují téměř vše. V tomto duchu se samozřejmě nese i čtvrtý díl, který navíc jde ve hře na strunu mužského voyeurismu zase o kus dále. K tomu se ale určitě ještě dostaneme.Když jsme v souvislosti s touto hrou poprvé slyšeli zprávy o inovacích, vylepšeních a posunech celé série kdoví kam, upřímně řečeno jsme nevěděli, co si o tom máme myslet a co si pod tím představit. Přestože totiž na současných bojovkách neustále hledáme a nacházíme různé chyby a naprosto přesně víme, jak by to v budoucnu mělo vypadat, DOA se nám odjakživa zdálo dobré takové, jaké je, a v prvé řadě jsme ani nechtěli, aby se něco výrazně měnilo. Pokud na dané téma máte podobný názor, pak pro vás máme dobrou zprávu. Sice se zde nějaké změny nalézt dají, ale zůstává nepopiratelným faktem, že DOA4 je v základu stále tou samou hrou jako její předchůdci a největší změny tedy nadále zůstávají mezi prvním a druhým dílem. A to je z našeho pohledu spíše dobře než špatně, ale je jasné, že v tomto bodě se budou názory různých jednotlivých hráčů velmi pravděpodobně velmi lišit.
V této hře tak budete za předpokladu, že jste poctivě hráli některý z předchozích dílů, během chvilky jako doma. Ovládání zůstalo samozřejmě nezměněno a vaše oblíbené postavičky (alespoň tedy ty naše oblíbené) po zadání známých povelů na ovladači provádějí techniky známé z dřívějška. Samozřejmě přibylo i něco nových pohybů a chytaček, ale v zásadě bude s adaptací na novou hru pouze jediný potenciální problém, který představuje ovladač. Již od prvních okamžiků života nového Xboxu bylo zřejmé, že ovladač nebude pro potřeby bojovek zrovna ideálním a DOA4 to jen potvrzuje. Lze hrát jak prostřednictvím analogové páčky, tak i na směrovém kříži, ale ani jedna z možností není zkrátka to pravé, co známe z děleného směrového kříže z PS2 DualShocku. Na xboxovém ovladači není ovládání tak přesné, takže to bude chtít nějakou tu dobu než si jej v této hře „osaháte“ a ani tak se občas nevyhnete nějakému tomu přehmatu.
Tato hra sice není tak propracovaná jako Tekken, ale zábava to je vynikající.
Přestože jsou hlavní náplní každé bojovky v prvé řadě nesčetné bitky, každá si s sebou nese i nějaký ten příběh a DOA4 samozřejmě není výjimkou. Tentokráte se vše točí kolem čtvrtého turnaje Dead or Alive, zlovolné organizace DOATEC a uměle stvořené postavy Alpha-152, k jejímuž „zrození“ posloužila DNA roztomilé Kasumi, jíž je i podobná. Všechno je potřeba samozřejmě zničit. Každá z postav vstupuje do turnaje samozřejmě s jinými motivacemi, které se dozvídáme prostřednictvím vložených animací, přičemž hlavním hnacím motorem k hraní příběhového režimu jsou vedle odemykání postav a nových kostýmů závěrečné filmečky, v nichž se autoři tentokrát skutečně odvázali a jasně tak naznačili, že hra je určena především pro muže. Na co koukat je zejména v případě závěrečných filmečků zdejších dam, i když se místy neubráníme pocitu, že to tvůrci možná až lehce přehnali. Kasumi coby mořská panna nahoře bez působí ještě maximálně vkusně, ruce cestujícího v kordcavém vlaku na prsou Lei Fang ještě i poměrně humorně, ovšem ležící Tina, na niž v ringu naskáčou tři obtloustlí upocení wrestleři působí již až poněkud perverzně. Nikdy bychom si ale nedovolili prezentovat to jako námitku :-).
|
Jak již bylo naznačeno, hratelnost jako taková nezaznamenala výraznějších změn, ale pojďme se podívat na některé z těch drobnějších. V prvé řadě se nám zdálo, že o něco stoupla obtížnost hry, přičemž zejména první setkání s Alpha-152 (závěrečný boss v příběhu některých postav) vás donutí zapřemýšlet nad tím, zdali byste se neměli omluvit Jinpachimu Mishimovi z Tekkena 5. Alpha se totiž chová dost nepředvídatelně a receptem k její porážce je neustále na ni tlačit. Mnohdy vám ale může dát zabrat i souboj s některou z řadových postav ovládaných počítačem. Ty totiž pobraly vcelku slušnou dávku umělé inteligence a rychlých reakcí, což se na průběhu boje samozřejmě projeví. Je to možná opět vlastnostmi ovladače, ale není již tak jednoduché kontrovat údery a kopy soupeřů chytačkami a chce to trochu toho tréninku. Zvláště když chcete třeba v kůži wrestlerů Basse a Tiny chytačky řetězit. Celkově zvýšená obtížnost a důraz na přesnější ovládání a časování je ovšem ve výsledku ku prospěchu věci, jelikož hra po hráči vyžaduje o něco víc než jen automatické mačkání nacvičených úderů a zároveň tak není tak ukrutnou řezačkou do tlačítek, jak by se na první pohled mohlo zdát. Soupeři na vás sice čas od času vytáhnou něco, co vám bude připadat nefér, ale je zcela zřejmé, že pokud se se hrou dobře sžijete a natrénujete si potřebné techniky, budete jim moci provádět ještě „horší“ věci. DOA4 je tak snad prvním dílem, kde se poctivý trénink vyplácí více než jen decentně, což samozřejmě platí zejména pro multiplayer. Nemyslete si totiž, že borečky na Xbox Live budete klepat jen s pomocí několika málo základních úderů a jedné chytačky.
Spokojenost nad tím, že hra víceméně setrvává v zajetých kolejích série se ovšem netýká technického zpracování. To je sice vzhledem k ranému vydání hry na novou konzoli nanejvýš sympatické, ale tak nějak si myslíme, že s novým hardwarem již nastal čas pro změnu výtvarného stylu postav. Manga panenky jsou sice stále moc fajn a sexy, ale přesto bychom zejména u zdejších dam přivítali posun k realističtějšímu ztvárnění alespoň co se týče živějšího dojmu z pokožky a realističtějších obličejů. Na druhou stranu jsou ale navlečeny do slušně vypadajících oblečků (teď nemluvíme pouze o hloubkách výstřihů), což u mužských bojovníků platí stoprocentně. Pěkně vypadají zejména kůže a podobné lesklé materiály a dosti detailně jsou ztvárněny i bojové
|
Co nám z toho tedy celkově plyne? To, že Dead or Alive 4 sérii ostudu rozhodně nedělá, ale zároveň se toho ani mnoho nemění. Pro někoho to bude klad, pro jiného zápor. My jsme ten první případ, a tak tuto hru jednoznačně chválíme. Vzhledem k tomu, že se jedná o první bojovku pro nový Xbox, troufáme si ji doporučit i všem nerozhodným. Není sice tak propracovaná jako Tekken, ale zábava to je vynikající.
Dead or Alive 4 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|