Životní pouť této série mi začíná trošku připomínat bezduché telenovely, nad kterými tak rády pláčí naše maminky a babičky. Skvělý a precizní úvodní titul udivoval zvládnutou technikou jízdy i v rámci méně výkonné PlayStation. Dvojka pak přidala několik nových ingrediencí, zjemnila grafické podání a doladila kamerový systém. Potud bylo vše v pořádku. Ale podobně jako u jiných oblíbených sérií (Crash, Spyro), Codemasters nezvládli rozevřenou náruč výkonnější konzole od Sony a třetí díl víceméně „odflákli“.
Proto mě vůbec neudivuje rychlý „kvapík“ v podobě bleskového vydání dalšího titulu takřka vzápětí po trojce. Žádná hra není dokonalá a jestli to půjde takhle dál podobným tempem, budeme si zakrátko kupovat Colinovy hry po kilech. V to ale nedoufám, nicméně je zcela nabíledni, že čtverka má jakousi úlohu opravného „patche“, který má těsně před vydáním sebevědomého WRC III zajistit lepší startovní pozici, jež by v případě předchůdce nabyla tříciferného čísla kdesi na chvostu závodního pole. Ale v mechanice máme právě čtvrtého Colina, tak se na něj jako na prvního v ringu pojďme pěkně zblízka podívat.
Podobně jako v předchůdci zavítáte do osmičky stejných zemí. Jednotlivých zkoušek je tradičně méně než minule - 52. Bohatě to ale vynahrazuje rozmanitost a individualita každého podniku, daná jiným modelováním krajiny i povrchu. V Austrálii se střídají superrychlé
rovinky s ostrými šikanami, Finsko zase překvapí úzkými koridory s množstvím skoků. Ve Španělsku není nouze o táhlá stoupání i srázy a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Přesto se později - zejména díky podstatně horší prezentaci než u WRC II: Extreme - může po vícenásobném absolvování mistrovství dostavit mírný stereotyp.
Rozmanitost tratí je zde opravdu příkladná, s čímž souvisí i jejich větší obtížnost oproti trojce. Množství úzkých mostů, branek, zatáček, dlouhých skoků a častého střídání povrchů je vskutku novou výzvou v monotónním pojetí krajiny předchozích dílů. Sic je to stále ten striktně vymezený koridor textur bez vzdálenějších oblastí, ale i větší výhled je pozornému oku patrný. Pozor ale na dopravní značky a reklamy, ani v tomto díle se totiž nedají přejet a tak na plně realisticky se chovající krajinu rovnou zapomeňte. I stařičké V-Rally 2 mělo spoustu animovaných diváků a tak ještě více zamrzí jejich zdejší sporadický výskyt nota bene bez jakéhokoli pohybu. Závodní podniky jsou přeci skoro obsypány obecenstvem, tudíž nechápu, proč je tento aspekt stále přehlížen.
Nicméně i přes výše uvedené chybičky je grafická podívaná na krajinu i auta detailní a čistá jak horský potůček, včetně barevných západů slunce a skvěle provedeného deště či špinění. Ale oproti minulému dílu skoro žádný rozdíl nepoznáte, protože i tam byla vizuální stránka prvotřídní, tudíž grafika rozhodně není tím skutečným vylepšením nového Colina.
To pravé ořechové se skrývá ve vozovém parku čítajícím přes dvě desítky reálných vozítek s pohonem jedné i dvou náprav, historických vozidel, i těžce přeplňovaných monster skupiny B. Samozřejmě, že šampionát je již možné projet s jakýmkoli současným odemčeným autem. Troufalost pouhého Colinova továrního vozidla v mistrovství je již naštěstí minulostí, podobné hraní na nervy bych už asi nevydržel. Národní hrdost také potěší drobnost v podobě české vlajky při výběru státní příslušnosti pilota, slovenská bohužel chybí.
Bohatá je i jízdní nabídka. Kromě šampionátu si můžete zajet jeden z nabízených podniků, nebo si rovnou vytvořit svůj vlastní. Podobně si můžete vyzkoušet i jednu rychlostní zkoušku a nechybí ani závodění s vlastním časem představeným v klasickém ghost caru. Úplně novou zkušeností je testovací režim, který se zpřístupní po dojetí každé soutěže. Máte vždy bohužel jen dva pokusy na splnění předepsaného úkolu, za jehož úspěšné provedení se vám zpřístupní vylepšené součásti, což zase značí lepší jízdní vlastnosti do dalšího závodu. Pro zisk rychlejší převodovky musíte např. na dynamometru (válce v podlaze pro testování výkonnostních charakteristik motoru a brzdné soustavy) pomocí akcelerátoru držet otáčky motoru v předepsaném rozmezí. Jinde zase musíte zabrzdit v určeném poli, či opotřebovávat dezén vhodnou jízdou a to všechno prosím pěkně v časovém limitu.
Tyto chytré vložky vhodně odlehčují vlastní hře, ale vliv zlepšených částí vozu na jízdu je minimální. Spíše jde o vtipně řešené odreagování před dalším závodem, protože zejména v expertní obtížnosti to budete sakra potřebovat. Jde o hardcore jízdu kombinující největší stupeň poškození, chybějící informační údaje na obrazovce, husté časy soupeřů a pevný pohled z kokpitu do ultra obtížné simulace. Vůbec v celém Colinovi číslo 4 je patrný mírný posun k větší náročnosti, což je jen dobře - hra vám déle vydrží.
Svou roli v tom hrají i bravurně vymodelované povrchy s opravdu rozdílnými fyzickými vlastnostmi, které omezeně, ale přece jenom dokáží zprostředkovat adhezní a záběrové momenty dle skutečných materiálů. Fyzikální model vozidel se čtyřmi nezávisle modelovanými nápravnicemi je vskutku příkladný, sice ne zcela reálný, ale se značným přihlédnutím ke způsobu přenesení točivého momentu na vozovku. Laicky řečeno rozdíl mezi dvou - a čtyř - kolkami zde pozná i zarytý cyklista, i když zejména na suchém asfaltu se jízdní fyzika realitě vzdaluje o trochu více.
Jinak se autíčka nechají jak s volantem, tak i s joypadem přesně vodit, nadměrnou přetáčivostí z minulého dílu již netrpí, zato se ale líněji vytáčejí a rozjíždějí. Slušný model poškození je víceméně bez rozdílu převzatý z trojky, každý díl je ale daleko ochotnější k
destrukci. Proražení gumy a dojetí na ráfku, či odpadlá kapota bude skoro váš denní chléb. Provedení oprav a nastavení vozidla v servisní zóně se bohudík vrátilo zpět do normálu, žádné postupné odemykání běžných součástí vozu se nekoná.
Za dobře odvedenou grafikou i fyzikou ale zaostává zvuk a to zejména při zvolené vnější kameře. Při doskocích občas vypadávají samply tlumičů i skřípotu karoserie a kromě motoru s navigátorem toho moc navíc neuslyšíte. Při vnitřním pohledu je zvuk mnohem jasnější. Již nechybí pořádný šelest z vozovky, nicméně zcela postrádám svistot podávacího čerpadla na nádrži za sedačkami v reálu tak patrný a také staccata kaménků a zrnek prachu do blatníků by se pozorné ucho nedočkalo. Hlas navigátora Dereka Ringera je ale radost poslouchat, protože spolu s šipkami odvádí dobrou práci a tak se na něj můžete klidně a bez obav spolehnout.
Nechybí ani multiplayer, který jest obsažen ve všech režimech jízdy a postupně či najednou přes rozdělenou obrazovku jej mohou hrát až čtyři hráči. Dokonce je možné jezdit šampionát v kooperaci za jeden tým. Nakonec se musím zmínit o kardinálním „bludu“ ve hře. Při jedné z etap v USA mi totiž sebevědomě předhodili informaci, že rekord trati, kterou jsem doposud nikdy nejel, držím právě já a to dokonce s bonusovým Mitsubishi Pajero, které jsem ještě ani neodemkl!
Je vyráběn ve třech specifických provedeních: pro soutěže na asfaltu, šotolině a ve zvláštní úpravě sacího traktu pro Safari Rally. Ze standardního vozu jsou zachovány pouze jednotlivé díly vnějšího skeletu karosérie. Ostatní díly jsou vyráběny kusově. Vozy jsou kompletovány ručně v Centru Citroen Sport ve francouzském Versailles-Satory, kde probíhají i testovací jízdy.Výroba speciálu trvá celkem 600 hodin, verze pro Safari Rally je o 100 hodin pracnější. |
Takže sice již nejsem tak rozčarován, jako na tomto místě při recenzi třetího CMR, ale ani překvapen. Nový Colin spíše „pucuje“ špatné známky předchůdce, navíc toho od dob dvojky zas tak moc navíc neumí a to je už na čtvrtý díl v pořadí stále po čertech málo. Takhle měla vypadat trojka přátelé a byl bych unesen. Dnešní kousek je sice o mnoho lepší předchůdce a patří bezpochyby ke kvalitním titulům, ale s přicházejícím WRC III to bude mít velmi, velmi těžké.
| Colin McRae Rally 04 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
