Věřte nebo ne, ale firma Rockstar dělá dokonce i jiné než jen sérii Grand Theft Auto. Vedle v poslední době již poměrně nevýrazného závodního Midnight Clubu jsme se v posledních letech mohli setkat třeba se zajímavými The Warriors nebo svým způsobem snad až nepřekonatelným Manhuntem. A nyní s Canis Canem Edit, přičemž netřeba asi příliš zdůrazňovat, že se jedná o hru, která byla až donedávna známá jako Bully. Přejmenování přišlo na poslední chvíli, zdá se ale, že obsah zůstal nezměněn.
Zdejší vyučování je totiž vcelku dost slušná zábava, protože jednotlivé předměty jsou ztvárněny pomocí speciálních miniher.
Do Bullworth Academy vás v samém úvodu hry doveze vaše matka s jejím aktuálním šamstrem víceméně proto, aby od vás měli klid. Vás coby patnáctiletého Jimmyho Hopkinse tu ale žádná super pohodička rozhodně nečeká. Podle školních uniforem by to tady sice na první pohled mohlo vypadat jako na americké obdobě vyhlášeného britského Etonu, realita je ovšem taková, že
tato škola je peklo. A kdo se neumí pořádně ohánět pěstmi, moc dlouho tady nepřežije. Jimmy sám o sobě je docela slušný sígr, ovšem proti tomu, co se děje tady, je úplný beránek. Proto se rozhodne se se všemi místními bandičkami, které v jednom kuse terorizují ostatní, jednou provždy skoncovat. Tím se dostáváme v jistém smyslu k zásadní myšlence celého článku: hra je sice o šikaně, ale nejste to vy, kdo šikanuje, ale ti, proti kterým bojujete. Jasně, nestavíte se proti nim s žádným ušlechtilým volebním programem, ale prachsprostě je všechny zbušíte, takže to u mravokárců nijak silný argument nebude, ale zmiňujeme se o tom víceméně jen pro pořádek, aby bylo jasno.
Celá hra se odehrává pouze v areálu školy a několika menších čtvrtích přilehlého městečka, ale přesto se hned od začátku díky svému free-roam konceptu otevřeného herního prostředí nevyhne srovnání s GTA. A nemůžeme říci, že by z tohoto srovnání CCE vycházelo špatně. Naopak. Zatímco síla GTA je stále většími a většími herními plochami a nepřeberným množstvím možností, zhuštěnější CCE obsahuje co do absolutních čísel prakticky všeho méně než GTA, ale je to zde všechno celkově
koncentrovanější. Pokud bychom tedy nadefinovali koeficient „počet možností na jednotku plochy“, budou na tom obě hry přinejmenším stejně, přičemž CCE bude působit možná až našlapanějším dojmem, jelikož je tu ke všemu blíž.
Tvůrci se sice nedokázali oprostit od někdy poněkud otravného systému, v němž je po neúspěšné misi potřeba znovu si dojít pro zadání, znovu dojít na místo plnění a znovu se pokusit misi splnit, ale díky již zmíněnému faktu, že zdejší herní plocha je
v maximální míře rozumná, není to ani v případech, kdy se vám některý z úkolů příliš nedaří, zase až taková otrava, jako kdybyste museli jet přes celé město někam, kde vás pravděpodobně zase někdo zastřelí.
Utlouct někoho jeho vlastní baseballovou pálkou je určitě moc fajn, ale pořádně si zastřílet, to má taky dost do sebe.
Náplň misí je přitom skutečně velmi pestrá a rozhodně se nedá říci, že by vás hra začala nudit, respektive přestala překvapovat někde v půlce. Autoři dokážou hráče neustále dost dobře motivovat, třeba tím, že když už by se v poslední třetině mohl začít hlásit stereotyp, vytasí na vás misi, kdy musíte vyfotit místní roztleskávačku v nedbalkách. Uznejte, že před splněním tohoto úkolu se spát jít rozhodně nedá. Zdejší úkoly se dají rozdělit do několika katagorií: hlavní úkoly, vedlejší úkoly, ještě více vedlejší úkoly, školní docházka, volnočasové aktivity plus asi i něco dalšího, na co jsme třeba ještě zapomněli.
Hlavním důvodem, proč jste tady, je samozřejmě škola. Tam se chodí ráno a odpoledne, kdy je ve hře jeden vyučovací blok vždy ztvárněn jedním předmětem. Čeká vás zde angličtina, chemie, výtvarka, dílny, tělocvik a fotografování. Každý z předmětů má pět různých úrovní, kdy za splnění každé z nich se odemkne něco, co se později může hodit. Plnění školních povinností, ale není vyloženě zásadně důležité pro to, abyste se dostali ve hře dál. Jde ale taky o to, že když vás v době
vyučování chytí vychovatel mimo učebnu, zatáhne vás násilím na hodinu. Mimo vyučovací hodiny si ale dělejte víceméně, co chcete, pokud tedy není zase již po večerce. Pokud vás ale nezmerčí dozor, respektive když mu utečete, můžete si dělat, co chcete, po celý den. Jak je patrné, hra pracuje i s denním cyklem, kterým je potřeba se řídit nejen kvůli škole, ale taky kvůli tomu, že některé mise jsou přístupné pouze v danou denní dobu. Například speciální úkol u příležitosti Halloweenu pak dokonce pouze v jediný
daný moment.
Zpět ale ke škole. Zdejší vyučování je totiž vcelku dost slušná zábava, protože jednotlivé předměty jsou ztvárněny
pomocí speciálních miniher, jejichž obtížnost s každým stupněm či lekcí stoupá. Chemie je kupříkladu ztvárněna na způsob rytmické akce (v pravý čas mačkat správná tlačítka), v angličtině je zase potřeba z daných písmenek vytvořit co nejvíce slov (samozřejmě anglických). Výtvarka je pak variací na různé jednoduché akce, kdy je potřeba pomocí štětce odkrývat obraz na
plátně a vyhýbat se „nepřátelským“ předmětům, a třeba ve fotografování je potřeba vždy někam doběhnout a něco vyfotit. A když už jsme u těch hříček, je zde i možnost zahrát si na automatech. Potěšitelné pak je, že zdejší videohry nejsou jen nějakými záležitostmi pro efekt, ale docela hratelnými arkádičkami, u nichž člověk dokáže strávit klidně i nějakou tu půlhodinu. Jeden z vedlejších úkolů je dokonce založen na tom, že v jedné z arkád musíte pokořit nejvyšší skóre.
K vynikajícímu dojmu přispívá i výborná zvuková složka hry.
Co se týče příběhových úkolů, ty rovněž netrpí fádností. Je samozřejmě jasné, že většina z nich znamená někoho zmlátit nebo zpacifikovat nějakým jiným způsobem, ale vedle toho jsou zde takřka až stealth úkoly, kdy je kupříkladu nebýt viděn u toho jak někomu třeba – ehm – páčíte zámek u školní skříňky a podobně. V jednom z úkolů půjdete i na rande, v jiném si zaboxujete v ringu a třeba v jiném se zase zúčastníte závodů na kolech. Mimochodem, v jednom z úkolů si odemknete přístup do skateparku, kde se dá docela dobře zablbnout na BMX, dokonce lze udělat i backflip. Jako vášniví příznivci footskatingu
jsme samozřejmě prověřili i tuto možnost: inu, není to ideální, ale jakž takž se něco předvést dá :-).
Když už jsme u těch kol, tak to je víceméně jediný dopravní prostředek, který zde máte k dispozici, ale na druhou stranu se na něm odehrávají třeba takové věci, že když ztropíte nějaký humbuk, tak na něm pak unikáte před policejními vozy či motorkami, nebo na jednom bickyklu ujíždíte ve dvou před bandou, která po vás jde. Mise, kdy vás kolega veze sotva sípe a vy
dozadu pálíte z pohledu vlastních očí na dotírající soupeře, se rozhodně zařadila k těm našim nejoblíbenějším. Nejedná se sice o
nijak velkou výzvu nebo kdovíco světoborného, ale přichází ve vyloženě v ten správný moment, kdy skvěle oživí předchozí pěsťovačky. V neméně správný moment přichází i další mise, v níž je potřeba dobýt základnu šprtů, kteří se zabarikádovali v observatoři. V ní totiž dostanete do ruky pořádnou palnou zbraň a tato úroveň se tak vzhledem k rámci celé hry stává nefalšovanou střílečkou. Ono utlouct někoho jeho vlastní baseballovou pálkou je určitě moc fajn, ale pořádně si zastřílet, to má
rozhodně taky dost do sebe. A když už vás řadové úkoly nebaví, můžete se věnovat něčemu jinému, třeba hledání skrytých kartiček, sprejování přidrzlých nápisů na zdi, různým minihrám, nebo třeba úkolům, kdy vás o menší službičku požádá některý z řadových studentů či obyvatel městečka.
Autorům se vedle pestré náplně misí ale velmi povedla i celková atmosféra hry, která rozhodně nepůsobí nijak extrémně
násilně, ale spíše komicky v dobrém slova smyslu. Když třeba jdete po školním areálu a na každém kroku tam někdo někoho tluče
a zasypává ho různými šťavnatými průpovídkami nebo když vás dopadne školní dozor, načež vás zpacifikuje tak, že vás doslova
zaklekne a pak dotáhne na hodinu výtvarky, tomu se prostě nedá nezasmát. Zdejší děcka neřeší žádné krevní msty, spíše jen takové škodolibé půtky (i když tedy samozřejmě poměrně drsnými způsoby), hádají se o holky a podobně, a tak z nich máte spíše bžundu než abyste řešili, o co životně důležitého že to vlastně v tom příběhu jde. Tím pádem se ani moc nesžijete s Jimmym. Na
druhou stranu, proč se taky sžívat s někým, kdo vypadá jako Wayne Rooney zamlada, že? Nemyslíme si ovšem, že by to v tomto případě bylo nějak špatně. Většina dospělých hráčů se ostatně s někým, kdo má sotva patnáct, sžije asi jen sotva. Zkrátka chodíte s jedním lumpem mezi bandou ostatních, a je to sranda a zábava.
|
A když už jsme zmínili ty holky. Za většinu úkolů dostáváte odměnu ve výši několika (desítek) babek, ale když splníte nějaký úkol pro některou ze zdejších dívčin, dojde často i na opravdickou pusu, což se v daném věku samozřejmě počítá mnohem víc než peníze. Ve hře se to projevuje tak, že vám pusy od holek doplňují zdraví. Pokud ale nejde o nějakou misi, bude vás to
něco stát – holce, která vás má v oblibě, musíte dát nějaký dárek. Naneštěstí ale s líbáním bab začnete s tou nejtlustější
přírodní katastrofou v celém Bullworthu, na pořádné kočandy dojde až později.
K vynikajícímu dojmu přispívá i výborná zvuková složka hry. Na většině postav, respektive jejich hlasech, je sice zřejmé, že je dabovali herci, kteří jsou již nějaký ten pátek ze základky venku, ale dojem to rozhodně nekazí. Uvědomíte si to víceméně ojediněle a starší herci zase mají o nějakou tu zkušenost navíc, takže dokázali své postavy nadabovat dost věrohodně, co se týče
intonace a celkového mluveného projevu. Místní fotbalisté jsou tedy od prvního slova správně namachrovaní týpci, zatímco když
promluví šprt, je vám jasné, že je to srabík a intrikán. Ještě o něco výše jsou pak učitelé a další dospěláci, kdy třeba takový ožralý
angličtinář sice Oscara za dabing asi nezíská, ale je jednoduše k sežrání. O kuchařce z místní kantýny ani nemluvě. Když tato bodrá matróna promluví, je to jako by přišlo zemětřesení. A nemějte strach, do jídla, které se tam kuchtí, si taky plivnete. Různí „komparsisté“ mají slušnou zásobu různých hlášek a nejenže na vás nebo po sobě vkuse všemožně pokřikují, ale sem tam se dá vyposlechnout i zajímavý rozhovor.
Nijak zvlášť pozadu nezůstává ani grafické zpracování, které by se dalo charakterizovat slovy „na Rockstar vynikající“. Celkově jsme tak s CCE více než spokojeni. To, co se původně mohlo zdát jako účelová mlátička, která se snaží budit kontroverzi školním námětem, se ve výsledku ukázalo jako velmi dobře hratelná a vtipná záležitost, kterou ale
|
Netradiční prostředí
Podle nálady a okolností sem tam něco naštve.| Canis Canem Edit | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
