Broken Sword 3 CZ

  12:00aktualizováno  7. září 2004 2:25
Před více jak měsícem jsme vám nabídli recenzi několik let toužebně očekávaného dobrodružství Broken Sword: The Sleeping Dragon, nyní vám, opět jako první, předkládáme podrobné zhodnocení české lokalizace.

POZN.: Text recenze anglické verze hry byl původně publikován 14.11.2003.

Broken Sword: The Sleeping Dragon Mají revoluci ve svém názvu. Byla ale některá z šesti her, které za více než deset let své existence vytvořili, vůbec revoluční? Původní Broken Sword představoval „jen“ zkombinování těch nejlepších adventurních principů a jejich dotažení k absolutní dokonalosti, avšak nic vysloveně originálního nepřinesl. A In Cold Blood? Neprávem opomíjená a dnes již téměř zapomenutá hra byla „jen“ pouhopouhou akcí s vynikajícím příběhem a chytře zakomponovanými adventurními prvky. Na hru, která by opodstatnila název společnosti Revolution, byl tedy nejvyšší čas. A vypadalo to, že se skutečně blíží. „Naše hra znovuzrodí žánr!“ – takto odvážnými slovy komentoval Charles Cecil vývoj svého nejnovějšího a mediálně pečlivě masírovaného díla. A výsledek? Nic není tak horké, jak na první pohled vypadá. Broken Sword: The Sleeping Dragon je v podstatě takový nový In Cold Blood, jen z hlediska akce a adventury v opačném gardu.

Tahle planeta se řítí do pekel. Možná je to globálním oteplováním, možná něčím jiným, ale to, jak si s námi v posledních měsících zahrává počasí, je do nebe volající. Zatímco v New Yorku panují neuvěřitelná vedra, v Broken Sword: The Sleeping Dragon Los Angeles už přes měsíc lije jako z konve a město postihly ohromné záplavy. A ke všemu ta častá zemětřesení. Na druhou stranu mám alespoň postaráno o nějaké to vzrušení. Tady v Idaho chcípl pes a práce patentového právníka je neskonalá nuda. I když připouštím, že tu a tam se nějaké světlejší okamžiky naskytnou. Jako třeba zrovna včera. Kontaktoval mě jeden vědec z Konga, jistý Čolmondely. Prý se mu podařilo sestrojit stroj s nekonečným zdrojem energie – perpetum mobile. Po chvilce přemýšlení nad jeho mentálním zdravím jsem si řekl: „Georgi, v Kongu jsi ještě nebyl, tak proč si po čase neudělat menší výlet?“. To jsem ale ještě netušil, jaké dobrodružství se z něj nakonec vyklube.

George a Nico jsou zpět! Zdá se to možná neuvěřitelné, ale jakmile se tito dva nerozluční sympaťáci objeví na scéně, okamžitě odpadá prvotní šok z nové 3D grafiky a vůbec naprosto odlišného vizuálního pojetí hry. Pozitivní je, že se oba hrdinové – na rozdíl od zbytku hry – vůbec nezměnili. George je sice znuděný svojí právnickou praxí v Idaho, ale jakmile se zhruba ve třetině hry poprvé setká s Nico a tradičně v situaci, kdy druhá zúčastněná osoba nemůže na jeho příval narážek a ironických poznámek Broken Sword: The Sleeping Dragon reagovat kopnutím do koulí (neb je přivázána k židli), vrací se zpět do svého živlu. Bodejť by také ne. Nico je dívka, která v chlapovi dokáže rozpumpovat krev. A když je pak těch chlapů víc, máme o zábavu postaráno… Ano, tušíte správně. André Lobineau zažívá svůj comeback jakbysmet, stejně jako několik dalších postaviček, které v hráči vyvolávají hřejivé vzpomínky především na první díl série.

Byla sobota ráno. Den, jako každý jiný. Už tři měsíce nemám zaplacené nájemné. Co proboha dělám špatně? Copak se na mě nikdy neusměje štěstí? Co se to stalo s mou skvěle rozjetou novinářskou kariérou? Chtělo by to nějakého šťavnatého sólokapra, jenže šéfredaktor mi přiděluje jen samé druhořadé úkoly. Dnes mám v plánu jít vyzpovídat nějakého zamindrákovaného hackera. Prý má důležité informace o hrozícím konci světa. Ach jo, zase další mešuge…

Přesto, v jednom směru se George a Nico přece jen změnili. Oba trošku zdrsněli. A museli strávit pěkných pár hodin v posilovně. Nebo si snad dokážete představit slaboučkou Nico, jak ručkuje po okraji desítky metrů vysoké římsy, nebo skládá pyramidu z těžkých metr-krát-metr velkých beden? Broken Sword: The Sleeping Dragon Patrně ne… Tentokrát jí ale nic jiného nezbude. Samozřejmě narážím na proklamované akční prvky, které byly předmětem nekonečných diskusí a které vyvolaly ve všech fanoušcích série pocit nejistoty. Nikdo s určitostí nevěděl, jak se tvůrcům podaří tyto „novinky“ do hry zapracovat, aniž by opustili žánr adventure a neudělali z Broken Swordu jen další klon vyčpělého Tomb Raidera. V tomto ohledu pro vás máme dvě zprávy: 1) Akční scény ve hře jsou, a to dokonce poměrně v hojném množství. 2) Ve skutečnosti však paradoxně postrádají jakoukoli akčnost. Veškeré sekvence, kdy Nico či George posunují bedny nebo se pohybují po úzkých římsách, balkónech, skalách nebo lešeních, se provádějí ve formě zadávání příkazů a představují pouze jakousi rozšířenou alternativu ke klasické navigaci pomocí myši. Vítané oživení, za nějž lze tento nápad zpočátku považovat, ovšem postupně upadá do stereotypu. Hádanky postavené na využití těchto akčnějších sekvencí se totiž objevují jen s minimálními obměnami celkem často a pravidelně, což po chvíli začne nudit, neřkuli přímo otravovat. Stejně tak otravně působí několik „akčních situací“, jak je tvůrci sami nazývají, kdy je třeba učinit určitý pohyb nebo stisknout tlačítko v jediném zlomku vteřiny. Pokud to hráč nestihne, celá „akční situace“ se opakuje tak dlouho, dokud se mu to nepodaří.

Akčně-arkádové elementy aneb inspirace Tomb Raiderem se nezapře

Je to tak. Nelze zapřít, že nezasvěcenému hráči může Broken Sword 3 chvílemi připadat jako klon Tomb Raidera. Ve skutečnosti to ale tak zlé není. A o co jde konkrétně?

POSUNOVÁNÍ BEDEN a jiných krychlovitých předmětů. Poměrně často se George nebo Nico dostanou do situace, kdy je třeba dosáhnout na nedostupné místo (které je obvykle příliš vysoko). Nedaleko se vždy nachází několik dřevěných beden nebo kamenných kvádrů uspořádaných tak, aby jejich přemístění do určeného prostoru vyžadovalo po hráči alespoň kapku logického myšlení. Kvádry lze totiž posunovat pouze po vodorovném povrchu do čtyř směrů po fiktivním čtvercovém rastru (velikost bedny představuje jedno políčko).
ŠPLHÁNÍ PO ZDECH a římsách nebo přeskakování mezi plošinkami. V některých částech hry je třeba přeručkovat po římse z jednoho balkónu na druhý, nebo vylézt na vrchol několikapatrového lešení. Vše se ovládá, stejně jako přesunování beden, pomocí příkazů na ikonkové mapce. Když se George či Nico dostanou k okraji plošinky nebo lešení, objeví se na mapce ikonka pro přeskok, respektive šplhání. Stačí už jen stisknou příslušnou klávesu. Pozitivní je, že z lešení ani plošinek nelze přepadnout.
KRADMÝ POHYB není ani tak akční či arkádovou sekvencí, ale rozhodně nepatří mezi klasické adventurní principy. Pro přikrčení nebo opatrný pohyb postavy je vyhrazena klávesa CTRL a její funkce se šikne v případech, kdy je zapotřebí se nepozorovaně proplížit kolem stráží nebo hlídacích psů. Ve skutečnosti je ale kradmý pohyb zbytečný, protože kolem stráží se dá nepozorovaně i proběhnout. Při pomalém pohybu se však postava lépe naviguje. V případě zpozorování je hlavní hrdina zastřelen, načež se děj automaticky navrátí před kritický okamžik.

Jsme tedy nuceni konstatovat, že inovace v tomto směru má nemastnou-neslanou příchuť a za vyslovenou lahůdku ji tedy rozhodně označit nelze. Máte tedy svaté právo se ptát, jak je to tedy s tou slibovanou revolucí v žánru? A naše odpověď zni: Žádná velká revoluce se nekoná. Za jedinou skutečně pozitivní novinku můžeme považovat nový interface, který sice kvůli primárnímu zaměření hry na konzole propouští ze zaměstnání myš, ale i tak je uživatelsky přívětivý. Mezi vítané nové prvky patří zejména ikonová mapa a způsob, jakým je hráč upozorněn na aktivní místo či předmět. Broken Sword: The Sleeping Dragon Co se týče ikonové mapy, tak jde o čtyři modrá polička v pravém dolním rohu obrazovky, na nichž se objevují ikonky činností, jež může postava v daném místě provést. Políčka odpovídají buď tlačítkům na gamepadu, nebo klávesám WASD na klávesnici (ovládání lze samozřejmě přenastavit). Objeví-li se tedy ikonka se symbolem dané činnosti, stačí stisknout příslušnou klávesu a akce se sama vykoná, nanejvýš je po hráči vyžadováno otevření inventáře v levém horním rohu a použití předmětu.

Ten pilot se mi už od začátku nějak nezdál. Během letu pořád chlastal pivo, a ještě ke všemu to byl Australan. A ta jeho létající popelnice, to by byl taky výstavní kousek. Na vrakovišti. Přesto se nám podařilo doletět skoro až do cíle, když jsme se najednou dostali do šílené bouře. Blesky nám zlikvidovaly oba motory a tomu opilci Harymu se podařilo jen tak tak přistát na okraji obrovské rokle. To ale ještě nebylo to nejhorší. Když jsme se s nemalými problémy z letadla dostali a vylezli na vrchol útesu, našel jsem v nedaleké jeskyni Čolmondelyho. Umírajícího, s prostřeleným hrudníkem. Než vydechl naposled, stačil vyslovit jedno jméno: Susarro.

Rusáci v Praze


Opravdu by mě zajímalo, co takový průměrný britský vývojář ví o České republice, ale patrně žije v domnění, že se stále utápíme v hlubokém sovětském komunismu. Skutečnost, že George a Nico přijíždějí na hrad poblíž Prahy ve starém žlutém trabantovi, který se po zastavení málem rozsype, mě ještě docela pobavila. Šok ale následoval poté, co ze sebe vrátný hradu vysoukal větu s evidentním ruským přízvukem. Z toho se dají vyvodit dvě věci: buď tady někdo zaspal dobu, nebo mají v Revolutionu křišťálovou kouli a naše budoucnost je ještě černější, než jsme si mysleli :o).

Indikace aktivního místa je dokonce dvojitá. Jednak na něj upozorní výrazně zářící bod a druhak se postava za aktivním objektem ohlíží. Je to jednoduché, účinné a šetří to čas. Odpadá tak zdlouhavé manuální prozkoumávání místnosti. Stejně tak namapování akcí na ikonkové mapce dává jasně najevo, co s objektem udělat lze a co ne, což taktéž vede ke zjednodušení hry. Z toho vyplývá fakt, pro který typ hráčů je třetí Broken Sword určen primárně, ale k tomu se ještě dostaneme. Jediná věc, kterou lze ovládání vytknout, je pohyb postavy kurzorovými šipkami na klávesnici, jež je vyřešen velmi nešikovně a značně ztěžuje navigaci, takže pokud máte tu možnost, vřele doporučujeme využití gamepadu.

Tímto jsme vyčerpali všechny více či méně příjemné novinky a nabízí se otázka otázkou, co nám po jejich extrakci vlastně zbude. Pokud jste všechny předchozí řádky četli s napětím, můžete se nyní konečně uklidnit. V jádru všeho se skutečně skrývá adventura. Klasická adventura založená na sbírání, kombinování, zkoumání a používání předmětů, na rozhovorech a na mírné interakci s herním prostředím. Taktéž v tomto případě je ale brán ohled na to, aby se u hry pobavil naprosto každý. I ten, pro nějž je Broken Sword vůbec první adventurou, kterou dostal do ruky. Používání předmětů tudíž bylo zatlačeno mírně do pozadí a absolutní majoritu si vydobyly dialogy. Právě na nich je založena většina „hádanek“, kdy se po hráči chce, aby pobíhal mezi všemi postavami na lokaci, neustále se jich vyptával na nově zjištěné skutečnosti a čekal, zdali se nedozví něco nového, co by posunulo příběh opět o kousek kupředu. Dlužno podotknout, že dialogy jsou napsány skutečně dobře, ještě lépe nadabovány, mají co nabídnout a našlo se v nich místo i pro celou sérii specifický styl humoru. Broken Sword: The Sleeping Dragon Vrcholem všeho jsou pak průpovídky mezi Nico a Georgem plné škádlení, narážek a ironických poznámek, které k sérii BS neodmyslitelně patří a skvěle sekundují bezchybně presentovanému příběhu.

Ve smluvenou dobu jsem dorazila k bytu Vernona Bliera. Než se ale můj ukazováček stačil dotknout zvonku u dveří, uslyšela jsem z bytu dva výstřely. Že by na těch jeho nesmyslech přece jen bylo něco pravdy? Vyšla jsem na venkovní balkón a přelezla přes zábradlí až do jeho bytu. Hacker už byl mrtvý, ležel v kuchyni na podlaze v kaluži krve. Ale co vrah, pomyslela jsem si. Nebyl daleko. Číhal na mě hned ve vedlejším pokoji. K mému překvapení to byla žena, mladá žena. Jmenovala se Petra a byla to pěkně ostrá mrcha…

A právě ve vyprávění příběhu a jeho prezentaci je Revolution skutečný mistr. V zájmu větší dynamičnosti je běh událostí ve hře jaksi urychlen a vyplněn řadou adrenalinových momentů. Jen co skončí úvodní animace a první hratelná scéna, zavalují nás tvůrci stále novými a novými skutečnostmi i podněty, neočekávanými změnami a nenechají hráče pořádně vydechnout až do závěrečných titulků. Broken Sword: The Sleeping Dragon Všechny důležité posuny v příběhu jsou prezentovány formou animovaných sekvencí nebo nehratelných scén, které jsou jako vystřihnuté z povedeného hollywoodského filmu, využívajíce všech výhod třetího rozměru a dynamické orchestrální hudby. Co se týče 3D, tak z hlediska grafiky se jeho jednoznačný přínos projevil na vzhledu a animaci postav, jejichž detailnost je viditelná nejen v nehratelných scénách, ale též během dialogů, a jejichž mimika by dnes sotva našla díky použití interně vyvinutého nástroje „Virtual Actor Machine“ konkurenci. Především díky tomu se Broken Swordu, i přes řadu výtek, nedá upřít atmosféra jako řemen.

Ačkoliv je atmosféra stejně silná jako u minulých dílů, posunula se trochu jiným směrem – blíže k filmovému pojetí. Zatímco první dva díly jsme v tomto směru přirovnávali k Indiana Jonesovi, nyní bychom si zvolili spíše Jamese Bonda. V rámci tradice opět procestujeme takřka celý svět, ovšem řadu lokací navštívíme v noci, což dává hře zcela nový a tajuplnější nádech. Cílem některých epizod se tak stane proniknutí do starého rozpadajícího se divadla v Paříži, nebo do střeženého hradu poblíž Prahy. Hra se tak dostává do zcela jiné, napínavější dimenze.

Jak dopadl přechod do 3D?

Už od počátku tvorby třetího Broken Swordu bylo jasné, že se svým zpracováním přesune do třetího rozměru. Důvodem nebyla pouze nezpochybnitelná skutečnost, že 2D hra dnes nemá šanci na velký komerční úspěch, ale taktéž nadšení tvůrců, které v nich možnosti 3D vzbuzovaly. Je sice pravda, že hra nabízí řadu grafických efektů, velmi povedené obličeje postav včetně realistické mimiky, a i v designu prostředí je znát snaha o udržení realisticko-cartoon vzhledu předchozích kreslených dílů, nicméně i přes zdařilost některých lokací (především interiérů) je ona nezapomenutelná „roztomilost“ kreslené grafiky tatam. Ostatně přesvědčit se o tom můžete sami na srovnávacím obrázku pařížského Montfauconu.

V žádném případě ale nechceme tvrdit, že nenastanou chvíle, kdy si po detailní ručně kreslené grafice minulých dílu postesknete. Pokud totiž lze na vizuální podobě Broken Swordu najít nějaké hluché místo, je jím většina denních exteriérů, které působí jednoduše, jednotvárně a především mrtvě. Je až z podivem, že na ulicích v Paříži nepotkáte, vyjma pár pro příběh důležitých osob, ani živáčka, kolem neprojede jediné auto, neproletí jediný holub. A pokud si vzpomínám, slibovali nám tvůrci naprostý opak. Broken Sword: The Sleeping Dragon

Mrtvost některých lokací je ale to poslední, co bychom chtěli hře vytýkat. Tou hlavní věcí, která nás opravdu zklamala, je jednoduchost úkolů a tím pádem i poněkud kratší hrací doba (+/- 15 hodin čistého času). Ukázalo se, že tvůrci spíše než na své věrné fanoušky mysleli na mainstream a především na mainstream v oblasti konzolí. Nepopíráme fakt, že hráči, jež si nelibují v řešení obtížných rébusů a nepohrdnou akčněji laděnými hrami, budou u třetího Broken Swordu chrochtat blahem. Ovšem my, pravověrní fanoušci série a především fanoušci adventure her, cítíme v tomto ohledu určité nenaplnění našich představ, našich nadějí.

Resumé (Petr Poláček): BS3 je bezpochyby povedená adventure s vynikajícím příběhem, skvěle napsanými dialogy a dramatickými filmovými scénami. K tomu, aby se stala tím, za co ji tvůrci vydávají – tedy revoluční, či průlomovou, nebo se alespoň vyrovnala předchozím dílům, ji však hodně schází, respektive přebývá. Hra je příliš lehká a tím pádem i krátká, což mnozí příznivci adventur neponesou zrovna lehce. Také „revoluční“ akční scény, které měly hráče více vtáhnout do hry, jsou v pozdějších fázích spíše otravné, než zábavné. Grafika si drží poměrně slušný standard, ale kreslené 2D grafice se v míře detailu prostě nevyrovná. Zkrátka, pokud jste čekali něco revolučního, můžete čekat dál. BS3 je pouze velice dobrá adventure. Nic víc, nic míň.

Informace o české verzi

Potěšující zprávou jistě je, že se Broken Sword dočká lokalizace do češtiny. Naopak vás jistě nepotěší informace o datu vydání. Původně se měla česká verze objevit na trhu přibližně v téže době, co verze anglická, ovšem jako obvykle se tohoto záměru nepodařilo dosáhnout. „Zkusíme to ještě před koncem roku do Vánoc, nejpozději však během ledna příštího roku. Ke zpoždění došlo při průtazích u podepisování smluv ze strany vývojářů a jejich dodatečných podmínkách ohledně lokalizace“, uvedl k problematice lokalizační manažer Cenegy Jan Herodes. Situace ale nakonec není zase až tak kritická. Pokud na hru nehodláte čekat do Vánoc, případně až do ledna, je zde možnost zakoupit si anglickou verzi, kterou Cenega vypustí do prodeje v nejbližších dnech či týdnech, a o dodatečné CD s českými titulky (dabing zůstává anglický) pak požádat s originálkou a účtem o jejím zaplacení v ruce.

Resumé (Petr Ticháček): Ať už závěr naší recenze vyzněl jakkoliv depresivně, mohu vás ujistit, že hratelnost BS3 je sice jiná, než u předešlých dílů, ale stejně intenzivní a stejně návyková. Bohužel ne stejně trvanlivá, ale to už bylo zmíněno několikrát. BS3 je zkrátka „moderní“ adventura ve všech směrech. Závěrem si neodpustím ještě jedno srovnání s filmovou sérií agenta 007, neboť stejně jako ona se Broken Sword ve svém vývoji posunul k větší akčnosti, lepším efektům, více adrenalinové prezentaci… a pro někoho tím pádem i více k dokonalosti. Já mám ale raději ty staré bondovky. A stejně tak budu mít raději ty staré Broken Swordy.

Hodnocení české lokalizace (Petr Poláček)
Broken Sword je značka, pod níž si snad každý, alespoň trochu zběhlý hráč vybaví skvělé adventury od týmu Revolution. K rozšíření jejich popularity v 90. letech minulého století pomohl i překlad do češtiny. Bez něho byl totiž Broken Sword i Broken Sword 2 pro anglicky nehovořící téměř nehratelný. Jinak to samozřejmě není ani s aktuálním dílem třetím. Vzhledem k tomu, že je hra do značné míry založena na rozhovorech, bylo by pro ty co neovládají angličtinu zhola nemožné vychutnat vše co hra nabízí. Společnost Cenega proto již dříve přispěchala s oznámením, že hra bude částečně lokalizována.

To znamená, že zůstal původní a opravdu výborný anglický dabing a počeštěny jsou pouze titulky. Vzhledem k rozmanitosti postav a jejich povah překlad jistě nebyl nijak jednoduchý. Společnost Cenega naštěstí překlad zadala dvěma zkušeným harcovníkům, kterými jsou Petr „BigPeter“ Ticháček a Petr Bulíř. A je nutno poznamenat, že se oba dva zhostili překladu na výbornou. Broken Sword 3 v češtině tak nabízí téměř stejný zážitek jako anglický originál. Tohoto pozitivního efektu je dosaženo překladem, který bere v potaz povahu dané postavy. Je tedy nasnadě, že vzdělaný právník George Stobbart hovoří povětšinou řečí spisovnou, zatímco věčně přiopitý Australan Hary rozhodně moc nepřemýšlí nad tím, jaká slova u úst vypouští. A tohle všechno překlad dokonale vystihuje. Jedno a to samé slovo je tak v podání různých postav přeloženo jinak – správně.

Již několikrát jsem se při hraní lokalizované hry setkal s tím, že výraz poněkud hrubšího zrna byl do češtiny přeložen nesprávně, respektive byl zaměněn na za výraz mnohem měkčí. Ne tak v BS3. A je to dobře. Nečekejte žádná vyloženě sprostá slova (ta ostatně nejsou ani v anglickém originále), ale několik výrazů na hraně by se našlo. Bod k dobru autorům překladu za to, že je vše přeloženo tak jak má. Na základě výše uvedeného se dá říci, že byla lokalizace BS 3 provedena přímo ukázkově. Říci to však nemohu. A to z jednoho prostého důvodu: špatně přeloženým textům v renderovaných sekvencích. Český překlad v těchto částech hry totiž dělala zcela jiná osoba než oba výše jmenovaní džentlmeni a je to setsakramentsky znát. Věty jsou přeložený doslovně, včetně slovosledu, který je samozřejmě v anglické vět zcela jiný než ve větě české. Co z toho vzniklo? Věty, které sice dávají jakýs taký smysl, ale znějící tak kostrbatě až běhá mráz po zádech.

Další problém je nepřeložení názvů měst (stále se bavíme o renderovaných sekvencích). Což o to, New York je New York v angličtině i češtině, ale například takový Beijing, je přeci Peking. Jak tohle mohlo uniknout pozornosti korektora si ani raději nebudu domýšlet. Ani jeden z oslovených autorů nebyl schopen anomálie v překladu renderovaných filmů vysvětlit. Někdo tady odvedl velice nekvalitní a rychlou práci. Jediné šestí pro Cenegu je, že renderovaných filmů v BS 3 mnoho není a špatný překlad v nich tak nemá nijak vážný dopad na celkovou kvalitu lokalizace.

Dost už nářků na rozlitým mlékem, které už nikdo do misky nevrátí. Raději ještě připomenu, že je přeložena i mini encyklopedie osvětlující částečně děj prvních dvou dílů a také některých výrazů z aktuálního třetího dílu. V případě zájmu tak máte šanci zjistit, kdo to byli templáři, co si představit pod pojem Voynichův manuskript a další. Překlad těchto textových částí je, stejně jako ostatní položky v menu, bez připomínek. Výsledný dojem z hraní české verze Broken Sword 3: The Sleeping Dragon je velice dobrý a mírně jej kazí pouze nedobře přeložené renderované filmečky.
Hodnocení lokalizace: 85%

Pozn. redakce - Petr Ticháček, recenzent adventure her na Bonuswebu, se podílí na překladu hry Broken Sword 3 do češtiny. V zájmu zachování objektivity je text recenze společným dílem Petra Ticháčka a redaktora Bonuswebu Petra Poláčka.

Broken Sword: The Sleeping Dragon
Minimum: CPU 750 MHz, 128 MB RAM, 64 MB 3D karta, 2 GB HDD
Optimum: CPU 1.2 GHz, 128 MB RAM
Multiplayer: ne
Další informace: preview, obrázky, video
Výrobce/distributor: Revolution Software / THQ
Distributor v ČR: Cenega Czech (české titulky)
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Perfektní, ale trochu krátká a „jednoduchá“ zábava.
Hodnocení: Petr Poláček - 80%, Petr Ticháček - 80%

Autor:

Gamescom 2019

Největší světová herní výstava Gamescom 2019 opět přinesla řadu novinek a ukázek nadcházejících titulů. Velkou pozornost si získaly tituly Death Stranding, Watch Dogs: Legion a samozřejmě Cyberpunk 2077.

Nejčtenější

Dvacet zásadních her roku 1999. Hlasujte, která byla nejlepší

GOTY 1999

Při loňské anketě o nejlepší hru roku 1998 se mohlo zdát, že tehdejší rok neměl v herní historii konkurenci. Letmý...

Excel jako herní platforma, lidé v něm vytvářejí neuvěřitelné věci

Graf v Excelu

Tabulkový procesor od Microsoftu nesmí chybět na žádném pracovním PC a je v podstatě synonymem nudy. Najdou se však...

KVÍZ: Git gut, n00bs sux! Rozumíte mluvě dnešních hráčů?

Grand Theft Auto 5

Stejně jako každá jiná komunita mají i hráči počítačových her svůj vlastní slovník, pro neznalé často nepochopitelný....

VIDEO: Jak by vypadal nový Doom, kdyby vyšel na MS-DOS v roce 1994

DOOM 4 VANILLA

Že se nadšení fanoušci snaží udržet své oblíbené hry při životě a neustále je vylepšují, aby na moderních počítačích...

RECENZE: Blair Witch není horor, ale simulátor nočního venčení psa

Blair Witch

Kultovní filmový horor se ani tentokrát nedočkal adekvátní herní adaptace. Blair Witch obsahuje několik vynikajících...

Další z rubriky

RECENZE: F1 2013 jsou parádní formule, ale doplácejí na roční vydávání

F1 2013

Nejenže je to jediná hra s oficiální licenci F1, ale navíc je opravdu dobrá. Jenže když vychází každý rok, je těžké to...

RECENZE: War Thunder je snem všech milovníků vzdušných bitev

War Thunder

War Thunder uspokojí více i méně náročné piloty. A nadchne technickým provedením.

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

World of Warplanes

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

Najdete na iDNES.cz