Jistě, existuje početná řada skeptiků, kteří poukazují na neúspěšný pokus o využití virtuální reality v devadesátých letech. Příliš však nemluví o ceně tehdejších zařízení, která vyšla nejméně na desítky tisíc, a o momentálním příznivém souběhu dalších technologií. Právě souhra všech faktorů citelně zvýšila stávající šance na úspěch.
Jak říká zakladatel společnosti Oculus VR Palmer Luckey: „Během roku 2007 by helmu někdo mohl postavit za několik tisíc dolarů a v polovině roku 2008 by to vyšlo zhruba na 500 dolarů.“ Oficiální cenu jeho zařízení Oculus Rift dodnes nikdo neoznámil, na základě nepřímých náznaků se však očekává cenovka okolo 350 dolarů.
Zaváděcí cena se tedy může pohybovat okolo 8 400 korun, a zařízení tak pro leckoho bude levnější než nákup nového smartphonu. A právě to je jedním z klíčových faktorů pro masové využití.
Jak to dopadne, bude možné posoudit příští rok, kdy se na trhu objeví hned několik přístrojů. Kromě Oculusu Rift to bude například HTC Vive vznikající ve spolupráci se společností Valve či helma PlayStation VR.
Pojďme se proto podívat, co kromě videoherních zážitků přilby mohou nabídnout (naše zkušenost).
16. dubna 2015 |
1. Filmy ve virtuální realitě
Točit filmy s podporou helmy pro virtuální realitu nebude vyžadovat jen odlišné technologické postupy, klíčové budou i nové filmařské triky. Volnost ve sledování prostředí totiž znamená, že snímek ve správnou chvíli dokáže přilákat vaši pozornost ke klíčovému bodu. Může k tomu posloužit například výkřik jedné z postav, která rukou ukáže na konkrétní místo.
V tomto ohledu mohou filmaři čerpat inspiraci z počítačových her, některé z nich tuto úlohu již roky zvládají bravurně. Mistrem jsou například vývojáři ze společnosti Valve a jejich hry Half-Life 2 či Portal 2. Ty totiž obsahují filmové sekvence, na rozdíl od řady jiných titulů vám však ovládání kamery „neberou z rukou“.
Sledovat libovolnou scénu ve virtuální realitě je o poznání realističtější než sledování televizní či počítačové obrazovky. Záběry se sice musí točit odlišným způsobem, řada snímků však v dnešní době i tak vzniká z větší části na počítači. Technologický skok tak pro filmaře nemusí být až tak zásadní.
Zařízení Oculus Rift
2. Dokonalejší simulace a trénování dovedností
Síla virtuální reality se může projevit také v trenažérech. Zejména pro cvičení dovedností, u kterých každá chyba může způsobit ztrátu lidských životů či vysoké finanční škody, je po technologii citelná poptávka. Typickými příklady je cvičení chirurgů, vojáků, pilotů, ale třeba i elektronických inženýrů.
Řada odvětví již má vlastní ekvivalenty trenažérů, na helmách pro virtuální realitu je však lákavá pořizovací cena, která se by se měla pohybovat zhruba v rozmezí od osmi do dvaceti tisíc korun.
Stejně tak by technologie mohla posloužit k zajímavějšímu studiu. Představte si například on-line kurz dějepisu na prestižní americké univerzitě, ve kterém v jednu chvíli sedíte ve virtuální třídě a ve druhé se všichni účastníci přesunou k historické události. Tu učitel pomáhá pochopit svým výkladem.
2. března 2015 |
3. Větší zábava při cvičení
Někteří lidé si bez sportovních aktivit nedokážou představit svůj den, jiní cvičí jen kvůli hezčí postavě či udržení fyzické kondice. Pokud patříte mezi skupinu, která pohybové aktivity provozuje spíše z praktických důvodů, virtuální realita může zvýšit jejich atraktivitu.
Například pro ježdění na rotopedu existuje speciální prototyp populární hry Temple Run. Při šlapání sledujete fiktivní krajinu a utíkáte monstrům. A soudě podle prvních reakcí novinářů se aktivita mění v zábavu, na fyzickou námahu tak mnohdy zapomenete. Ona „povinná“ půlhodina jízdy je najednou radostí.
Díky rozvoji pohybového ovládání se však virtuální realita nemusí omezovat jen na ježdění na kole.
Alternativu nabídla již v roce 2008 společnost Nintendo s balanční podložkou pro hru Wii Fit, díky které lze například jezdit na virtuálním snowboardu či posilovat. V ekosystému Nintenda však dosud chybí právě přilba pro virtuální realitu, díky které se zážitky mohou stát uvěřitelnějšími.
Virtuální realita v kombinaci s dalším zařízením.
4. Terapeutický nástroj
Jedním z efektivních nástrojů jak odstranit iracionální strach je „léčba šokem“, kdy pacienta vystavíte kontaktu s předmětem jeho obav. V některých případech to však není bezpečné, či to lze uskutečnit jen těžko.
Právě virtuální realita může nabízet kontrolované prostředí, ve kterém se pacient učí se svým strachem žít a postupně se ho zbavuje. A pokud zážitek začne být nesnesitelný, pacientovi stačí sundat helmu a je opět v bezpečí.
Přilby pro virtuální realitu mohou být také vhodným nástrojem pro léčbu posttraumatické stresové poruchy. Tou někdy trpí například vojáci a technologie může posloužit k rekonstrukci zážitků, které ke vzniku nemoci vedly.
Klíčová je při tom ovšem asistence terapeuta, jenž na situaci nabízí nový pohled. A podle prvních pokusů na veteránech z Iráku i Afghánistánu je tento postup velmi efektivní.
Předváděcí akce technologie Oculus Rift
5. Virtuální turistika
Díky mapám od Googlu může již v současné době kdokoliv s počítačem a internetem „navštívit“ řadu historických památek po celém světě.
Dalším krokem bude převádění míst do virtuální reality, díky které se prohlídka bude blížit skutečnému zážitku. Speciální využití pak tato kombinace může mít ve školství, kdy se tak více pohroužíte do výkladu.
My v redakci preferujeme opravdovou návštěvu historických míst, ale například pro lidi s pohybovým omezením může virtuální turistika nabídnout příjemnou alternativu.
Česko, jak ho lidé mohou vidět díky Google Street View.
6. Ještě uvěřitelnější pornografie
Ne, ani na erotiku ve virtuální realitě jsme nezapomněli. Ta pravděpodobně bude silným tahounem při zavádění technologie, neradi bychom ji však uváděli jako to nejzajímavější či nejdůležitější. Je nicméně zjevné, že její potenciál již někteří podnikatelé vytušili.
Ačkoliv tedy ještě k masovějšímu prodeji helmy pro virtuální realitu nedošlo, existuje již velmi realistické zpracování pornografie.
O jednom takovém projektu jsme psali již v dubnu a v rozmezí dvou set až čtyř set korun lze získat několik póz nahých modelek převedených do virtuální reality. Nutno dodat, že jejich zpracování již v současné době nemá daleko ke skutečnosti.
Sexuolog Ondřej Trojan v rozhovoru pro Bonusweb prohlásil, že realistické zpracování pornografie společnost spíše neohrozí (čtěte rozhovor), ale jistou zkoušku to představovat může.
Pornografie převedená do virtuální reality.
