Electron - ovládnete svoji ruku?
Jednoduchá freewarová gameska Electron se nedá s jistotou zařadit ani do jedné ze známých kategorií her. Pokud bych se ale měl rozhodnout, určil bych ji na pomezí kategorií logické a arkády. Proč? Celý smysl hry spočívá v ovládnutí malé kuličky a úkolu dostat ji do jakési brány na konci spletitých bludišť. Úkol je ztížen tím, že jakýkoliv kontakt s okolními překážkami v podobě zdí znamená ztrátu života a nutnost opakovat daný level od samého začátku. Grafické zpracování není nikterak moderní, ale na druhou stranu svůj úkol splní - neustále se mění a animuje, čímž pádem se hráč dostává mimo koncentraci a ztrácí přehled. Zvukový a hudební doprovod si komentář ani nezaslouží, vesměs se totiž dá říci, že chybí. Electron si ale své příznivce najde, jedná se o docela zajímavou hříčku na jedno dvě odpoledne.
Shipwreck - zachraň se nebo zemři
Ve filmech to vypadá jako idylka, ale ve skutečnosti to je mnohem horší, než to vypadá. Ptáte se o čem vlastně mluvím? Přeci o jedné ztroskotané lodi a životě jako trosečník. Právě o tomto je totiž povedená gameska Shipwreck! Pointa příběhu je jasná - hráč, vlastně trosečník, si po ztroskotání lodi musí na opuštěném ostrově vytvořit podmínky pro život a pokusit se přežít do té doby, než bude zachráněn. Systém je však natolik promakaný, že bez základních znalostí ze skautu či filmů zabývajících se podobnou tématikou nejspíše neuspějete. Grafické provedení není žádná sláva, ale kdo by u freewarovek čekal něco lepšího, že .. Na druhou stranu, samotné provedení a zpracování není jediné, co rozhoduje o kvalitě hry. Tato své kvality má a pokud mi nevěříte, stáhněte si ji a přesvědčíte se sami!
Paranoia - česká Duna 2
Jednou z prvních realtime strategií na světě a úplně první RTS akcí v ČR byla hra Paranoia od tvůrců z Phoenix Arts. Nedá se jí zapřít podoba s dnes již nostalgicky uctívanou hrou Duna 2, která si získala snad každého hráče. Podoba však není na škodu, naopak, nejeden hráč raději sáhne po česky mluvící a neméně originální Paranoi. I zde musíte dokázat, že své strategické schopnosti dokážete udržet na vysoké úrovni a že vy jste ten pravý, který má nárok na rozlehlá území plná zázračných hopsinek. Hratelnost Paranoi je poměrně slušná, i když před lety by jí nejspíše každý bez reptání udělil známku mnohem vyšší. Grafické zpracování je na tom podobně - před lety krása sama, dnes spíše podprůměr. Přesto si myslím, že pro pamětníky a pro ty, co pamětníkům jejich rozhled závidí, by tahle hra mohla být docela pěkným zavzpomínáním a osvěžením starých realtimových tradic.
P.D. - detektivní (ne)adventura
Ani ne tak hrou, jako spíše oslavou grafických možností programu Multimedia Flash, je výtvor Igora Sinkovce schovávající se pod krátkým názvem P.D. Základní zápletka je velmi jednoduchá - váš charakter, jakési pochybné soukromé očko jménem Ed, přichází do hotelu, kde se má sejít s kolegyní Christine. Christine ale jaksi chybí a Edovi tedy nezbývá než hledat, kam asi tajné materiály založila. Trvat mu to nebude nijak dlouho, ale přesto na své cestě narazí na pár zajímavých překážek - zamčené hotelové pokoje, přiopilého recepčního či problém s výtahy. A když se konečně dobere kýženého místa, hra jednoduše skončí. Jasné a přímočaré. Grafické provedení, jak už jsem upozornil, je vcelku povedené a tak se spíše než na hru samotnou soustřeďte právě na ně. Jinak vás hra zklame.
Malos - kutálej se, kutálej
Stále vznikají nové a nové hry založené na geometrickém objektu zvaném koule. Některé by bez koulí a kuliček ani existovat nemohly a i Malos by nejspíše patřil mezi ně. Na první pohled jednoduchý úkol spočívající v dopravení koule z místa A do místa B se změní ve složitější, když je abeceda bodů rozšířena a krom místa A musíte projít také body, B, C, D, ... K. A to už tak jednoduché není! Mezi tím se na hracím poli objevují jakési protikoule, které mají za úkol vás zničit. Naštěstí však jejích A.I. (umělá inteligence) není na nikterak vysoké úrovni a vy je vesměs můžete přehlížet. Grafické i zvukové schéma je celkem povedené a tak se dá říci, že hra nemá žádné větší vady na kráse. Stáhnete si ji?
House of the Boué - boj proti lebkounům
I kdybych nepatřil k milovníkům všemožných arkád, hra House of the Boué by mě s největší pravděpodobností zaujala. Nejenže oplývá výbornou grafikou, ale především zvuková stránka je tou, která mě nejvíce zaujala. V každém kole hrála jiná a vždycky perfektní muzika, která hře dodávala tu pravou šťávu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že v tak malé hře bude velmi kvalitní doprovodná hudba. Stejně na tom jsou i zvuky. Co je ale hlavní, i délka hry je dostatečná - budete se muset prokousat šesti povedenými a barevně pěkně provedenými levely, přičemž v každém na vás číhají nebezpeční kostlivci. Závěrečný level je potom zpestřen finálním bossem v podobě velké létající Lebky. Pokud tedy hledáte nějakou zajímavou hru k pobavení, rozhodně si hru House of the Boué nenechte uniknout. Vždyť něco takového tu nemáme každý den.
Jednoduchá freewarová gameska Electron se nedá s jistotou zařadit ani do jedné ze známých kategorií her. Pokud bych se ale měl rozhodnout, určil bych ji na pomezí kategorií logické a arkády. Proč? Celý smysl hry spočívá v ovládnutí malé kuličky a úkolu dostat ji do jakési brány na konci spletitých bludišť. Úkol je ztížen tím, že jakýkoliv kontakt s okolními překážkami v podobě zdí znamená ztrátu života a nutnost opakovat daný level od samého začátku. Grafické zpracování není nikterak moderní, ale na druhou stranu svůj úkol splní - neustále se mění a animuje, čímž pádem se hráč dostává mimo koncentraci a ztrácí přehled. Zvukový a hudební doprovod si komentář ani nezaslouží, vesměs se totiž dá říci, že chybí. Electron si ale své příznivce najde, jedná se o docela zajímavou hříčku na jedno dvě odpoledne.
Shipwreck - zachraň se nebo zemři
Ve filmech to vypadá jako idylka, ale ve skutečnosti to je mnohem horší, než to vypadá. Ptáte se o čem vlastně mluvím? Přeci o jedné ztroskotané lodi a životě jako trosečník. Právě o tomto je totiž povedená gameska Shipwreck! Pointa příběhu je jasná - hráč, vlastně trosečník, si po ztroskotání lodi musí na opuštěném ostrově vytvořit podmínky pro život a pokusit se přežít do té doby, než bude zachráněn. Systém je však natolik promakaný, že bez základních znalostí ze skautu či filmů zabývajících se podobnou tématikou nejspíše neuspějete. Grafické provedení není žádná sláva, ale kdo by u freewarovek čekal něco lepšího, že .. Na druhou stranu, samotné provedení a zpracování není jediné, co rozhoduje o kvalitě hry. Tato své kvality má a pokud mi nevěříte, stáhněte si ji a přesvědčíte se sami!
Paranoia - česká Duna 2
Jednou z prvních realtime strategií na světě a úplně první RTS akcí v ČR byla hra Paranoia od tvůrců z Phoenix Arts. Nedá se jí zapřít podoba s dnes již nostalgicky uctívanou hrou Duna 2, která si získala snad každého hráče. Podoba však není na škodu, naopak, nejeden hráč raději sáhne po česky mluvící a neméně originální Paranoi. I zde musíte dokázat, že své strategické schopnosti dokážete udržet na vysoké úrovni a že vy jste ten pravý, který má nárok na rozlehlá území plná zázračných hopsinek. Hratelnost Paranoi je poměrně slušná, i když před lety by jí nejspíše každý bez reptání udělil známku mnohem vyšší. Grafické zpracování je na tom podobně - před lety krása sama, dnes spíše podprůměr. Přesto si myslím, že pro pamětníky a pro ty, co pamětníkům jejich rozhled závidí, by tahle hra mohla být docela pěkným zavzpomínáním a osvěžením starých realtimových tradic.
P.D. - detektivní (ne)adventura
Ani ne tak hrou, jako spíše oslavou grafických možností programu Multimedia Flash, je výtvor Igora Sinkovce schovávající se pod krátkým názvem P.D. Základní zápletka je velmi jednoduchá - váš charakter, jakési pochybné soukromé očko jménem Ed, přichází do hotelu, kde se má sejít s kolegyní Christine. Christine ale jaksi chybí a Edovi tedy nezbývá než hledat, kam asi tajné materiály založila. Trvat mu to nebude nijak dlouho, ale přesto na své cestě narazí na pár zajímavých překážek - zamčené hotelové pokoje, přiopilého recepčního či problém s výtahy. A když se konečně dobere kýženého místa, hra jednoduše skončí. Jasné a přímočaré. Grafické provedení, jak už jsem upozornil, je vcelku povedené a tak se spíše než na hru samotnou soustřeďte právě na ně. Jinak vás hra zklame.
Malos - kutálej se, kutálej
Stále vznikají nové a nové hry založené na geometrickém objektu zvaném koule. Některé by bez koulí a kuliček ani existovat nemohly a i Malos by nejspíše patřil mezi ně. Na první pohled jednoduchý úkol spočívající v dopravení koule z místa A do místa B se změní ve složitější, když je abeceda bodů rozšířena a krom místa A musíte projít také body, B, C, D, ... K. A to už tak jednoduché není! Mezi tím se na hracím poli objevují jakési protikoule, které mají za úkol vás zničit. Naštěstí však jejích A.I. (umělá inteligence) není na nikterak vysoké úrovni a vy je vesměs můžete přehlížet. Grafické i zvukové schéma je celkem povedené a tak se dá říci, že hra nemá žádné větší vady na kráse. Stáhnete si ji?
House of the Boué - boj proti lebkounům
I kdybych nepatřil k milovníkům všemožných arkád, hra House of the Boué by mě s největší pravděpodobností zaujala. Nejenže oplývá výbornou grafikou, ale především zvuková stránka je tou, která mě nejvíce zaujala. V každém kole hrála jiná a vždycky perfektní muzika, která hře dodávala tu pravou šťávu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že v tak malé hře bude velmi kvalitní doprovodná hudba. Stejně na tom jsou i zvuky. Co je ale hlavní, i délka hry je dostatečná - budete se muset prokousat šesti povedenými a barevně pěkně provedenými levely, přičemž v každém na vás číhají nebezpeční kostlivci. Závěrečný level je potom zpestřen finálním bossem v podobě velké létající Lebky. Pokud tedy hledáte nějakou zajímavou hru k pobavení, rozhodně si hru House of the Boué nenechte uniknout. Vždyť něco takového tu nemáme každý den.
