Více než 15 milionů prodaných kopií celkem, mnoho trofejí pro nejlepší hry roku a do detailů propracovaný svět přesahující z videoherní branže do té literární, komiksové a brzy snad i filmové. Řekli byste, že jedna z nejpopulárnějších značek dneška má na růžích ustláno? Nenechte se mýlit, o Mass Effectu sice panuje široké povědomí, ale není to zapříčiněno jen samotnou kvalitou her.
Toto virtuální dítko Bioware už od počátku provázejí nešťastné kontroverze, které lehce otřásají celým internetem. Jde o marketingové pochybení vývojářů, demonstraci neférovosti internetové lůzy nebo snad jakousi podivnou guerillovou akci ve stylu špatná reklama je taky reklama? Inu posuďte sami, vytvořili jsme pro vás přehled těch nejviditelnějších „průšvihů“.
Sex s mimozemšťanem
O moc více toho v oné scéně vidět nebylo, přesto si hra vysloužila mediální lynč
V té první a také nejhloupější kauze jsou však vývojáři zcela nevinně. Zatímco počátkem roku 2008 již několik měsíců starý první díl Mass Effectu v poklidu sbíral svá zasloužená ocenění, stal se poněkud nečekaně i hlavním diskusním tématem v americké televizi Fox News. Moderátorka Martha MacCullomová pohoršená tím, že si postavy ve hře užívají sexuální radovánky, které „neponechávají nic na vaší představivosti“, pozvala do studia samozvanou psycholožku Cooper Lawrenceovou a herního novináře Geoffa Keighleyho.
Lawrenceová označila za nebezpečí sexuálního chování ve hrách to, že z žen dělá pouhé erotické objekty, jež jsou mladým chlapcům vždy po vůli, čímž se prohlubují genderové stereotypy a Mass Effect tak v podstatě vychovává z dětí machistické samce. Ne, že by nic z výše uvedeného ve hrách nikdy nebylo, ale Lawrenceová si vybrala špatný cíl: nejen, že samotná scéna je cudnější než náboženské obrázky, ony jí dokonce předcházejí i nějaké dialogy a navíc je možné se jí i úplně vyhnout. O tom, že si hráč na začátku může vybrat i ženské pohlaví hlavní postavy, ani nemluvě. Když se pak ukázalo, že kromě Keighleyho se nikdo pranýřovanou hru ani neobtěžoval spustit, bylo vymalováno.
Nutno dodat, že Cooper Lawrenceová se s odstupem za své výroky omluvila, ale její knize už to nepomohlo. Odvetný nájezd počítačových hráčů srazil její uživatelské hodnocení na portálu Amazon na naprosté minimum slovy „knihu jsem nečetl, ale slyšel jsem, že je špatná“.
Zaplaťte ještě jednou
Bez Javika si Mass Effect 3 snad ani neumíme představit, přesto prý původně do hry ani nepatřil
Druhý díl je obecně přijímán jako ten vůbec nejlepší a přestože se ve své době nevyhnul několika kauzičkám, typu příliš upnutého oblečení spolubojovnice Mirandy nebo absencí mužské homosexuální romance, panovala kolem Mass Effectu všeobecná spokojenost. To se však rázem změnilo s příchodem třetího dílu.
Jeden z aktivních uživatelů našel na disku s hrou soubory, z nichž bylo patrné, že placený přídavek „From Ashes“, který se prodával extra za několik dolarů už od prvního dne prodeje hry (tzv. „Day One DLC“), byl původně součástí samotné hry. Co na tom, že se v Electronic Arts vcelku rozumně hájili, že se jedná jen o nezbytné minimum dat, aby se následně lidem ušetřilo veliké stahování a přídavek byl dopracován až v době, kdy hra čekala na certifikaci, výrobu a distribuci? Negativní pocit z toho, že jsou hráči nuceni platit za něco, co už vlastně mají, přetrval. Ale to nejhorší mělo teprve přijít.
A to je jako všechno?
Pokud tento vtip nechápete, zahrajte si Mass Effect!
Pokud hrajete poctivě, plníte všechny nepovinné mise a nakupujete příběhové přídavky, není problém utopit v trilogii Mass Effectu více než 100 hodin. Za tu dobu vám svět a jeho obyvatelé přirostou k srdci a rozloučit se s nimi není nic snadného. Ukončit uspokojivě takový příběhový kolos je problematické samo o sobě, osobně jsem se nejvíce bál kýčovitého happy endu. Varianta, kterou zvolili v Bioware je však daleko horší.
V samotném závěru přichází jakýsi Deus Ex Machina, namísto odpovědi na zásadní otázky celý příběh ještě více zamotá a postaví zmateného hráče před výběr ze tří možností, z nichž ani jedna není příliš uspokojivá. Pokud jste navíc nehráli nepovinný multiplayer, končí vše hráčovou smrtí a nic neříkající krátkou animací, zcela ignorující všechna předešlá zásadní rozhodnutí.
Vztek veřejnosti dosáhl takové úrovně, že se v EA odhodlali k nevídanému kroku a vypustili zdarma dodatečný přídavek, v němž hráčům naservíroval přesně takový konec, jaký si nejspíše přáli. Tím vzala za své i jakákoli autorská vize, kterou se snad do té doby v Bioware mohli hájit. A ani když se vám dodatečný konec přeci jen líbil, jisté pachuti se už zbavit nešlo.
Nesnáším rasisty a bělochy
Hranice mezi černým humorem, politickým aktivismem a prostým rasismem jsou někdy tenké.
Společnost Bioware si vždy zakládala na tom, že jsou její hry pro co nejširší publikum a že chovají respekt ke všem lidem bez rozdílu pohlaví, sexuální orientace, rasy i náboženského vyznání. Však takový Dragon Age či Mass Effect jsou v podstatě reklamou na tolerantní soužití různých kultur, které se v případě ohrožení vždy dokážou semknout a spolupracovat.
O to podivnější je, že jednu z klíčových úloh při vývoji posledního dílu série svěřili člověku, který svůj soukromý twitterový účet pravidelně zásobuje statusy vinící „bílé“ lidi za veškeré světové zlo. Manveer Heir udělal mezi svými kontakty čistku, protože mezi nimi bylo „příliš bílých lidí“, o bývalých kolezích se vyjadřoval jako o „bílých šmejdech“ a jeho vtipy o obětech vražd byly už také na hraně slušného chování. Své chování vysvětloval tím, že je sociální aktivista a pro Bioware již nepracuje, nicméně svůj díl škody stihl napáchat.
Na vzhledu záleží
Někdy ani tuna make-upu nepomůže...
A jsme v současnosti. Hned jak EA rozeslalo v předstihu kopie Andromedy recenzentům, zaplavily internet screenshoty obličejů herních postav, které, kulantně řečeno, neodpovídají standardu roku 2017. Kdo si chtěl přiblížit hlavního hrdinu svým představám, tentokrát tvrdě narazil, protože na výběr je jen několik málo variant, které oscilují někde mezi slovy hnusný a odporný.
Obzvláště ženské postavy, mezi nimiž prakticky nelze nalézt klasickou bělošku, vypadají jako by je někdo splácal dohromady 15 minut před vydáním. Je to smutné, ale namísto nového příběhu, inovovaného soubojového systému či svobodné hratelnosti se dlouho neřešilo nic jiného, než že hlavní postavy jsou tak ošklivé, že by z nich měl noční můry i Freddy Krueger. Ale ruku na srdce - zvyknout si mi trvalo maximálně prvních 10 minut a nepovedenou animaci, jimiž se hemží každé diskusní forum, jsem za 30+ hodin hraní neviděl ani jedinou.
Navzdory všemu výše uvedenému je však série Mass Effect zapsána do historie počítačových her zlatým písmem a její znalost je prakticky povinná minimálně pro všechny fanoušky science fiction. Jen by to pro příště chtělo trochu více ohlídat PR stránku věci.
Ani jeden Mass Effect určitě není dokonalou hrou, ale pokud přivřete oči a odpustíte autorům několik zásadních přehmatů, odmění se vám epickým sci-fi zážitkem, jakých je v dnešní době bohužel pořád méně a méně.
