V minulém díle jsem si pověděli něco o průměrném dungeonu Rytíři Grálu a lehoulince nadprůměrném RPG Asmodeus. Říká se - nejlepší nakonec, v tomto případě si to trochu prohodím a nejlepším začnu. Brány Skeldalu se otvírají...
Brány Skeldalu
Brány Skeldalu si také prošly složitým vývojem, mnohdy se mi zdálo, že se projekt zařadí k těm hrám, které se prostě nepodařilo dokončit. Skedal si totiž prošel něčím na české poměry zcela nevídaným, a to změnou grafiky a příběhu. Původní Brány Skeldalu a ty dnešní, co si můžete zakoupit v obchodech, se liší až tak moc, že by asi nikdo z vás, včetně mě, nepoznal, že jde o jednu stejnou hru. Začněme příběhem, ten původní se točil kolem toho, jak se den začne zkracovat na úkor noci, čehož si všimne jeden skřítek. Ten nový vypráví o tom, jak učený mág Freghar povolal tři bojovníky, kteří mají vymítit zlo v kraji. Původní grafika se mi nelíbila, horší VGA, co více dodat. Ale ta, kterou známe z Bran Skeldalu dnes, to je panečku jiná písnička. Ručně kreslená grafika ve vysokém rozlišení, s tím už se dá něco dělat, při hraní si pak připadáte jako ve fantasy pohádce. Mrzí mě jen animace, upřesním, absence animací, kterých bych očekával víc. Třeba takový mluvící strom nehne ani brvou při celkem důležitém postupu ve hře. K samotnému zpracování animací výhrad nemám, hrdinové máchají zbraněmi přes obrazovku opravdu parádně. Záleží i na druhu zbraně (sekyra, meč...),
takže arzenál se mění i po grafické stránce stejně jako kouzla a jejich grafický efekt.Nejvymakanější jsou ovšem tahové souboje, které nemají obdoby. V tahovém systému si můžete rozdělit družinu a obklíčit tak nepřítele, popřípadě vysunout bojovníky o políčko vpřed, zatímco mágové a lučištníci pomáhají pěkně z krytu. Velmi záleží na atributu obratnost, který mimochodem udává, kolik akcí za kolo může která osoba vykonat. Systém soubojů si v ničem nezadá s vyvážeností RPG elementu a profesionálnímu designu dungeonů. Těm kteří Brány Skeldalu nehráli, doporučuji na české poměry vskutku rozsáhlé demo, ve kterém se podíváte do skřetí jeskyně a přilehlého města. Sami se přesvědčíte, že dungeon ve skutečnosti funguje. Navšívíte jak různé jeskyně, tak třeba les, pláně a hory což předznamenává nejen různorodost prostředí, ale i odlišnost nepřátel. Magie je třístupňová, záleží na úrovni vaší zkušenosti, takže některá kouzla můžete vytvořit s rizikem, že se nepovedou a přijdete o pár životů. Nemoci ve hře neštěstí nejsou, tím by se již tak celkem těžká gamesa hodně komplikovala, i když, v přiloženém editoru myslím zastoupeny jsou. Na hudbu si teď už moc nevzpomínám, akorát na zvuky, kde bych u některých řekl, že předlohou se stalo Diablo, ale to je pouze můj osobní dojem :). Nesmím zapomenout na výtečnou mapku, na jejíž absenci ztroskotal již jeden nadějný produkt (viz. minulý part). Do mapky si můžete zapisovat své poznámky, s tím nejdůležitějším, orientací, se tedy Brány Skeldalu vypořádaly skvěle. Na hře bylo vidět, že jí dělali lidé, které musela práce celkem bavit. Čekalo se dlouho, ale vyplatilo se to. Brány Skeldalu se staly nejlepším českým RPG a zároveň jednou z nejlepších českých her, takže i vysoká cena se dala překousnout.
Prokletí Eridenu
O tomhle dungeonu vám moc nepovím z jednoduchého důvodu - nelíbil se mi. Za jediný klad můžu považovat snad pouze vysoké rozlišení (na tehdejší dobu) a hezkou hudbu v hlavním menu, ale to ode mě asi slyšet nechcete. Nevýrazná grafická stránka, nedomyšlená souboje, stereotyp a celková nedotaženost mi dovolují hodit prvotinu Zima Software do pytle, uzavřít a označit nálepkou v podobě "pokud chcete někoho vytočit, zkuste mu jako dárek podstrčit tuhle hru". Ty, které jsem nepřesvědčil, nechť si najde příslušnou rubriku na BonusWebu a stáhne si plnou hru zdarma. Ale já vás varoval. (Co se týče Prokletí Eridenu, i v tomto případě platí přísloví co člověk, to názor. Proto doporučuji přečíst si o Prokletí Eridenu celý článek od Viggena v rubrice plné hry - by Vreco).
Vzbura Donských Riterov
Doufám, že jsem příliš nezprznil název tohoto slovenského pokusu, který se navíc v ČR ani neprodával. Asi tenhle dungeon vůbec neznáte, sám jsem hrál pouze demo, které se dá stáhnout na Ondranu, pokud mi tuto vsuvku někdo (Vreco) nezcenzuruje :-).
Tears
Cesty osudu nám již několikrát daly pocítit hořkost v podobě utrápeného RPG Tears, kterého se nyní ujala firma BBS. Podle vyjádření šéfa BBS se na Tears pracuje, nyní se přepisují veškeré editory, nicméně sám přiznal, že výroba her není jejich hlavním cílem z jednoho prostého důvodu - neuživily by je. Hlavním hrdinou není žádný vyložený klaďas, jeho úkol zní prostě: zařídit politický převrat v království. K tomu si občas dopomůže nějakou tou vraždičkou a vůbec, když jsem viděl před lety první zmínku o Tears, říkal jsem si, jak tohle bude super. Ve své době by byl Tears hit, trošičku komorní svět si žil opravdu svým životem. Rolník ráno vstal, šel pracovat na pole, k večeru se odebral na jedno pivo do hospody a následně šel domů spát. To vše 3D nadhledu. Za zmínku stojí i sázka Petra Vochozky, který v případě že Tears vyjdou, sní celou krabici od hry. To už ale stejně víte a zatím to vypadá spíše dobře pro Petra Vochozku.
