V úvodu bych rád zmínil, abych se vyhnul všetečným otázkám všech šťouralů, že všechny zde zmíněné realtime strategie vyšly česky v ČR. Samozřejmě že vím i o dalších projektech, jejich cesta osudu se ovšem ubírala jiným směrem. Buď skončily v zahraničí nebo, a to je pravděpodobnější varianta, prostě vůbec nevyšly, což se stalo již mnohým českým projektům.
Jak známo, česká tvora se celkem dlouhou dobu zaměřovala výhradně na adventury. Možná právě díky nim jsem si tento žánr oblíbil a právě proto hodnotím české hry, tak jak hodnotím. Ono když nejdříve hrajete české adventury a pak se vrhnete na zahraniční, rádi se vrátíte zpět k těm českým. Pokud ovšem někdo začal hrát ty zahraniční, k těm českým si cestičku již jen těžko najde. A tohle pravidlo platí obecně na všechny české hry.
Paranoia I
Prvním počinem na poli realtime strategií se stala Paranoia od Phoenix Arts. Hře dominoval zajímavě řešený obal krabice a na české poměry rozsáhlý manuál. Na čtyřech disketách se ukrývala spousta zábavy s poněkud hroší grafikou. Hned vysvětlím, ale nejlepší je začít vždy od začátku. Tak tedy, příběh se točí kolem jedné planety zvané Paranoia, na které raší droga zvaná hopsinky. Hopsinky znamenají moc, tak proč si o ně trochu nezabojovat. Všem hlasům, kteří se nyní ozývají, že to JE přímo paranoidní kopie Duny 2, kde místo koření těžíte hopsinky, dávám zapravdu. Renderované doprovodné animace se omezují pouze na intro a outro, tedy trochu málo a kdybych se chtěl zmínit o kvalitě, musel bych Paranoiu hodně pomluvit. Stejně tak schematická grafika mi spíš připomíná pracovní engine na testování umělé inteligence počítače a ne konečný produkt, který se dostal do rukou všem hráčům. Trapné je i to, že v různém otočení se zobrazovala každá jednotka jinak, než ve skutečnosti vypadá. Na hudbu si tolik nevzpomínám, u zvuků byl jediný klad, že na vás jednotky mluvily česky. Dále Paranoia trpěla neduhem téměř všech realtime strategií, a to, že se po čase dostala do šíleně nudného stereotypu. Mnohé teď jistě zajímá, proč jsem v úvodu psal, že se na čtyřech disketách ukrývalo spousta zábavy. Inu vysvětlení je prosté:
Paranoia II
Druhou realtime strategii vydal opět Phoenix Arts a jmenuje se překvapivě Paranoia II. Zde už to zavání trošičku propadákem - tedy ne že by byla Paranoia II vyloženě shit, problém byl jinde. Paranoia II, ač s novou grafikou a nápady, vypadala pořád stejně jako první díl. I když třeba grafiku měla Paranoia II zcela novou, svým stylem sále připomínala schematickou grafiku Paranoi I. Pár nových nápadů a lepší hudba hru nespasilo a menší propadák byl na světě. Po stránce hratelnosti nemám co vytknout, jenže v té době již vyšlo mnohem více lepších zahraničních titulů, takže proč kupovat Paranoiu. Docela zajímavé mi připadalo, že Phoenix Arts přiložil druhé CD s originálním soundtrackem.
Husita
Třetí českou realtime strategii vydal opět Phoenix Arts a jmenovala se Husita. Autoři již pochopili, že je lepší najmout si někoho na grafiku, takže ony krásné renderované backgroundy pro ně vytvářel Cinemax. Stejně tak jednotky vypadaly k světu. Moc se mi líbila i CD hudba, která krásně dokreslovala vlasteneckou atmosféru, i když hra samotná vlastence zřejmě zklamala :-). Vlastní nápad patřil mezi primitivní, ale právě svou jednoduchostí a strategickým využitím dokázal velmi dobře zabavit. Unikátní mi na tehdejší dobu připadal i systém získávání zkušeností, takže plně vycvičený rytíř dokázal ty slabší celkem slušně pokosit. A přece se Husita tak úplně nepovedl, řekl byl, že ho někdo trochu uspěchal. Phoenix Arts sliboval animace ze starých filmů, ve hře samotné ovšem nebylo ani intro ani outro, prostě nic. Částečnou vinu na tom údajně nese i JRC, které nestihlo v termínu dodat ony filmy a hra musela již jít ven.
Mutarium
Mutarium od Zima Software grafikou zcela jistě neohromil, přesto vnesl do real-time strategií jednu velkou novinku. Hráč si zde mohl kompletovat svoje vlastní jednotky z jednotlivých dílů a získal tak přístup k nepřebernému množství kombinací. Nicméně na grafice v real-time strategiích opravdu záleží, škoda.
Tím bych mohl článek o českých realtime strategiích ukončit, zmíním se však ještě o strategii Osadníci. Tahle hra vznikla v Polsku, do ČR ji přivezl Vohozka Trading, přeložil a začal prodávat. Již samotný koncept těžení mléka jako hlavní suroviny mi připadal slušně řečeno debilní, taktéž amatérské texty - zde ovšem nevím, jestli za ten lamerský překlad může Vohozka Trading nebo ne. Také se mi nelíbilo, že hra občas podváděla jednotky si prostě přičarovala. Tak a to už je opravdu konec.
