Vlka na Broumovsku ve volné přírodě zahlédl jen zlomek místních. Jenže tu jsou. A daří se jim velmi dobře. Zatímco v roce 2015 fotopasti zaznamenaly první pár a byla z toho sláva, nyní v česko-polském pohraničí operuje nejméně 20 vlků a hospodáři se rozhodně neradují tolik jako ochranáři.
Malá statistika: ještě v roce 2016 zaútočili vlci v kraji devatenáctkrát a majitelé zabitých zvířat žádali náhradu 186 tisíc korun. Vloni už vlci na stáda útočili dvaasedmdesátkrát a způsobili škodu skoro desetinásobně vyšší - 1,6 milionu korun (stát také časem navýšil tabulky náhrad za škody - pozn. red.).
Rekordní škoda při jednom vlčím zátahu vznikla v červnu 2019 v Šonově, kdy na louce zůstaly 3 ovce a majitel musel utratit později skoro 40 dalších. Škodu pak spočítal na 884 tisíc korun.
Pastevectví na Broumovsku se rázem stalo ohroženým oborem, proto vzniká speciální komise krajské rady. Měla by najít způsoby, jak zabránit škodám, ale zároveň zvlášť chráněné vlky bránit.
Komise bude mít široké spektrum: zasednou spolu lidé, kteří by rádi zavedli regulovaný odstřel alespoň problematických šelem, ale i ochranáři a vědci. Předsedou je náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), členy mají být zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Výzkumného institutu ochrany genofondů, Okresního mysliveckého spolku Náchod, hnutí DUHA, ale i chovatelé hospodářských zvířat.
Jak zchladit emoce
Jedním z nejdůležitějších úkolů komise je otupit hrany, které vznikly mezi myslivci, chovateli a na druhé straně ekology.
Vývoj útoků vlků a škod v kraji2016 - 19 případů, škoda 186 700 korun, 81 uhynulých zvířat 2017 - 20 případů, škoda 255 692 korun, 70 uhynulých zvířat 2018 - 27 případů, škoda 535 917 korun, 94 uhynulých zvířat 2019 - 46 případů, škoda 2,437 milionu korun, 176 uhynulých zvířat 2020 - 72 případů, škoda 1,602 milionu korun, 183 uhynulých zvířat |
„S přibývajícími útoky se názory na řešení problémů s vlky stále více vyhraňují. Jedni chtějí vlka rovnou vystřílet, jejich oponenti vidí řešení pouze na straně chovatelů – ve stavbě plotů, změně systému chovu a v rychlém vyplácení kompenzací státem,“ říká expředseda lidovců Pavel Bělobrádek.
„V komisi se sejdou zemědělci, zástupci ochranářů i státu, abychom se pokusili společně najít kompromis. Snahou bude zchladit emoce a vyhrocenou situaci převést na racionální základ. Nečekám zázraky ani shodu v řádu týdnů. Je třeba trpělivosti a konstruktivního přístupu. Musíme brát v úvahu i zkušenosti z jiných evropských zemí, zejména sousedů,“ popisuje Bělobrádek.
Oponenti, kteří ještě nedávno nenacházeli společnou řeč, již potvrdili, že v komisi se pokusí najít východisko. Členem bude například Tomáš Havrlant, starosta Vernéřovic a současně chovatel. Je hlavním iniciátorem požadavku na změnu zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost obrany před škodami způsobenými vlkem.
Ohrady příliš nefungují
„Do komise se chystám přinést zkušenosti z ciziny, protože my máme oproti Německu či Francii asi 20 let zpoždění. Právě v těchto státech dospěli do stádia, kdy problém s vlky začínají řešit již aktivně (ve Francii i Německu je odstřel vlků povolený - pozn. red.). Škody enormně stoupají a je předpoklad, že tomu tak bude i tento rok,“ zdůrazňuje Havrlant.
Podle něj příliš není účinné státem prosazované zabezpečování ohrad, na které je v dotačním balíku zoufale málo peněz.
„I kdyby si elektrické a vysoké ohrady pořídili všichni chovatelé, přestane to fungovat, protože vlk si cestu k masu najde vždy. Uvidíli žrádlo za jakýmkoli plotem, vždy si najde možnost, jak jej překonat. Takové jsou i zkušenosti ze světa,“ pokračuje starosta.
V komisi se chystá přispět dvěma nápady. Aktivní řešení, které Havrlant zmiňuje v souvislosti se zahraničním receptem, nevede k zabití šelmy: „Nemusí to být odstřel. Hospodář by měl mít možnost vystřelit aspoň do vzduchu, když se vlci přiblíží k ohradám.“
Druhou možností je podle Tomáše Havrlanta zřízení určitých rezervací: „Myslím, že by se měly určit oblasti, kde by se vlci cítili v bezpečí a doma. Tam by stát měl chovatelům hradit veškeré náklady. Ale v jiných oblastech, kde je hodně pastvin, by vlci být neměli. Skutečně nevidím důvod, proč by měli být doma úplně všude. Z pohledu komise je ochranným stanovištěm vlka celá Evropa. S tím ale nemohu souhlasit. Uvidíte, co přijde, až zase v květnu vyženeme ovce na pastvu.“
Pojďme zapojit myslivce
V komisi bude také Petr Urban, současný předseda Okresní myslivecké rady Náchod, jenž dříve pracoval ve Státní správě ochrany přírody, a proto nabízí svůj osobitý názor:
„Nikdy nepřinesla nic pozitivního neomezená ochrana živočichů, ať už to byli kormoráni, vydry, nebo bobři. Kormoráni svého času požívali stoprocentní ochranu, najednou se však zjistily obrovské ekonomické škody na rybách a dostali jsme se k tomu, že za redukci se dostávají peníze. My bereme, že vlk je stoprocentně chráněný národní a evropskou legislativou. Jen se snažíme upozornit, že jakmile dojde – v uvozovkách – k jejich přemnožení, které nám však každý vyvrací, dostaneme se do velkých problémů.“
A hned Petr Urban nabízí pomoc myslivců: „Ochranáři tu dělají monitoring několikrát do roka. Pojďme ale využít myslivce, kteří jsou v lese několikrát do týdne. My jsme opravdu schopni přinést podstatné informace, jak to vypadá, kde přesně se zvíře pohybuje, jak se chová a co loví.“
Ne všichni myslivci jsou pro odstřel vlků, jak se traduje. I oni však vidí, že preventivní opatření nefungují.
„Ve vlku je podle mě potřeba probudit, aby se opět bál člověka a neomezoval jeho činnost. Od komise očekávám, že si vyslechne názory a udělá průsečík všech. Každý bude muset udělat nějaký ústupek, aby se problém s vlky konečně uchopil a my věděli, jak budeme třeba za deset let postupovat. Mám obavy, aby si na prvním jednání lidé s protichůdnými názory nevjeli do vlasů a tím vše neskončilo.“
Jak poznat problémového vlka?
Vlci začínají být zajímavým tématem už i pro politiky v Evropském parlamentu. Svědčí o tom nekonvenční názor hradeckého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL): „Vlky nemůžeme střílet, ale proč alespoň ty problematické neodchytit a třeba převézt někam, kde místo trhání domácích zvířat na kusy pomohou snížit nadměrné stavy prasat.“
S tím však nesouhlasí vedoucí Správy CHKO Broumovsko – i tato instituce bude mít v krajské komisi svého zástupce – Hana Heinzelová: „Měli bychom si trochu nastavit mířidla. To, co my lidé často považujeme za neobvyklé nebo vymykající se jednání konkrétního jedince, odborníci tak nehodnotí. Je potřeba si ujasnit, co je to nestandardní jednání.“
Sama zastává myšlenku, že nejefektivnější ochranou stád je kombinace elektrického ohradníku a pasteveckého psa:
„Není sice stoprocentní, ale snaha ochránit zvířata vybudováním pevností typu Maginotovy linie, objížděním mezi nimi ve čtyřkolkách a střílením jak o Božím těle také není řešením. Je jen otázka, jak dlouho by to člověk, který získal výjimku, vydržel provozovat, a zejména jak rychle by se mu vlci dokázali přizpůsobit.“
„Vlk je velmi vynalézavá šelma, dokáže si počkat a pozorovat naše chování. Mám dojem, že je to jako s covidem. Vymýšlíme svou vlastní českou cestu a nechceme se inspirovat ověřenými metodami, které jinde fungují s vysokou úspěšností,“ namítá Hana Heinzelová.
Také šéfka CHKO Broumovsko však vznik vlčí komise vítá: „Měla by vést k obroušení hrotů a extrémů na obou stranách. Pokud povedeme věcnou debatu, určitě má smysl.“
