Adršpach: fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

aktualizováno 
Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové skály dobře užít? Je to jednoduché, místo auta přijeďte vlakem. A podívejte se také do blízkého okolí Adršpachu, které je stejně krásné, ale panuje zde mnohem volnější atmosféra.

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, vyhlášená již v roce 1933, je z přírodního hlediska jednotná – jde o poměrně rozlehlou oblast bizarních pískovcových skal protkaných atraktivními útvary a hlubokými kaňony.

Optikou návštěvnického provozu jde ovšem o dvě oblasti, Adršpašské skály a Teplické skály, z nichž každá má svůj zvláštní vstup a režim. Odděleny jsou tzv. Vlčí roklí, kterou dnes prochází žlutá turistická značka.

Adršpach

Ačkoli jde jen o jedno z mnoha tzv. skalních měst na českém území, rezervace je mimořádně atraktivní.

Skalní stěny zde totiž dosahují mimořádné výšky až 90 metrů (tedy o dost více než např. v Českém ráji) a oblast je také poměrně rozlehlá.

Skalní útvary jako Milenci či Starosta a starostová se staly symboly českých pískovců.

Bohužel, výsledkem také jsou, zejména v letní sezoně o víkendech, nekončící davy návštěvníků. Naposledy zažila oblast kolem Adršpachu nápor na začátku tohoto týdne. Přečtěte si: Auta znovu zaplavila Adršpach i Teplice, Poláci využili sváteční den.

Kudy a jak?

Je to opravdu jednoduché. Nechte auto doma nebo alespoň zaparkujte o kus dál. Jen málo přírodních atrakcí v Česku je totiž tak příhodně napojeno na veřejnou dopravu jako právě Adršpašsko-teplické skály.

V těsné blízkosti vstupu jak do Adršpašských, tak i do Teplických skal se totiž nacházejí železniční stanice. Ta v Adršpachu je od pokladny dokonce blíž než parkoviště pro auta. Jde o stejnou trať spojující Trutnov s Teplicemi nad Metují (Náchodem).

Příjezd vlakem má ještě jeden nezanedbatelný bonus: nemusíte se vracet k autu, ale z Adršpachu lze pokračovat Vlčí roklí, případně modře značenou spojkou, přímo do Teplických skal. Teplické skály pak můžete opustit buď hlavním vchodem nebo naopak směrem k západu a kolem Zvětralého vrchu dojít na železniční zastávku Janovice u Trutnova (na stejné trati).

Vedle vlaků spojují obě lokality také autobusy, spojení je přibližně jednou za hodinu. Železniční či autobusová doprava vám ušetří nejen parkovací poplatky (dohromady 150 Kč), ale také nervy s hledáním místa. A podle konkrétního itineráře nejspíš ušetříte i vstupné do jedněch či druhých skal.

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních...

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních jezer v republice.

Pokud v oblasti pobýváte více dní, naplánujte si návštěvu skal mimo víkend. A zkuste se přemoci a vyražte buď brzy ráno (v osm tam budete sami) nebo naopak večer. Za západu slunce, bez lidí, mají skály docela jiné kouzlo. Pokud přijdete do Teplických skal po 18. hodině, tak už nemusíte platit vstupné.

Pokud se víkendu nemůžete vyhnout a nepřinutíte se včas vstát, není třeba zoufat. V okolí Adršpašsko-teplických skal se nachází několik typově podobných, byť ne tak rozsáhlých oblastí pískovcových skalních měst. Na Ostaši či v Broumovských stěnách se navíc vyhnete lunaparku, který dnes zejména vstupní okrsek do Adršpašských skal připomíná.

Ostaš a Kočičí skály

První alternativa k Adršpašsko-teplickým skalám se jmenuje Ostaš a je vzdálená jen pár kilometrů jihovýchodním směrem. Jde o stejný typ reliéfu jako v Adršpachu, tedy o erodované kvádrové pískovce. Skalní oblast na Ostaši není tak rozsáhlá a má formu rozpukané stolové hory s nejvyšší kótou 700 m n. m. Ze severního okraje skal se otevírají pěkné vyhlídky, označeny jsou jako Krtičkova a Frýdlantská vyhlídka.

Skalním městem na Ostaši prochází modrá značka začínající ve stejnojmenné osadě. V horní části skal vytváří okruh, na prohlídku oblasti vám v ležérním tempu bude stačit půldruhé hodiny. Pokud se vám tu zalíbilo, můžete si projít i sousedící skalní oblast zvanou Kočičí skály, které jsou dobře vidět z vyhlídek ve vrcholové části Ostaše. Dostanete se tam po zelené značce z osady Ostaš a pro cestu tam a zpět přidejte dalších 90 minut.

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.

Vedle nesporné přírodní hodnoty jsou nesnadno přístupné skalní labyrinty na Ostaši a v Kočičích skalách také historicky zajímavé. V dobách zlých totiž skály v minulosti sloužily jako úkryt pro obyvatele okolních vesnic. Tato funkce je dokázána již za husitských válek; do Kočičích skal se stáhli na začátku 17. století čeští bratři. O tom svědčí i název jejich skrýše, Sluj českých bratří.

Ke skalnímu městu na Ostaši se dostanete po turistických značkách od železničních zastávek Dědov či Česká Metuje (vždy asi 3 km). Autem lze přijet až přímo pod skály do osady Ostaš.

Broumovské stěny

Výrazný terénní hřbet táhnoucí se zhruba severojižním směrem východně od Police nad Metují, zvaný Broumovské stěny, představuje další alternativu k Adršpašsko-teplickým skalám. Jde o asymetrický útvar, tzv. kuestu, která se od západu zvedá povlovně, zato její východní svahy směrem do Broumovské kotliny jsou velmi strmé.

Broumovské stěny jsou posety stovkami skalních útvarů a vy si je můžete nejlépe užít při přechodu od kaple Hvězda do obce Machov. Jde o delší, asi patnáctikilometrovou túru, na které nepotkáte žádnou možnost občerstvení a jen minimum lidí. Důvodem je vedle délky jistě i nesnadná dopravní dostupnost.

Kratší alternativu k přechodu celých Broumovských stěn představuje okruh z Machova. Od turistického rozcestí Pánův kříž na hřebeni vychází žlutý okruh kolem mnoha bizarních skalních útvarů, otevírají se odtud i pěkné výhledy do Broumovské kotliny.

Do konce prázdnin jezdí o víkendech mezi Machovem a Hvězdou autobusová linka, která je pro návštěvu Broumovských stěn ideální. V jiných časech je to se spojením horší a dobře si ho zjistěte předem. Možností je použít dvě auta, případně můžete vyrazit na pěší okružní trasu jižní částí Broumovských stěn z Machova.

Na konci světa

Oblast za Broumovskými stěnami, tzv. Broumovský výběžek, je obklopená ze tří stran polskou hranicí a jeví se jako bohem zapomenutý kraj. Tomuto pocitu svědčí vedle zeměpisné polohy i řídké osídlení, řada zchátralých či opuštěných usedlostí i nevyhnutelný odér vykořeněnosti historicky německé oblasti.

Nebylo tomu tak ale vždy a minimálně Broumovský klášter je dost dobrým důvodem, abyste si sem při návštěvě pískovcových skal odskočili. Ostatně do Broumova to máte z Adršpachu jen 20 kilometrů.

Historický pohled na Broumovský klášter v době kolem roku 1850

Historický pohled na Broumovský klášter v době kolem roku 1850

Vstupní trakt do Broumovského kláštera

Vstupní trakt do Broumovského kláštera

Budovy mohutného kláštera, založeného ve 14. století, patří jakožto dílo Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových k nejvýznamnějším barokním architekturám k zemi. Objekt se po staletí řadil mezi důležitá centra kultury a vzdělanosti, současně je však symbolem historických peripetií 20. století.

Po roce 1945 byli odtud totiž němečtí mniši vyhnáni (stejně jako většina obyvatel města Broumova a okolních vesnic) a po následném uchvácení moci komunisty klášter sloužil jako internační klášter pro řeholníky (čti: jako koncentrační tábor pro církevní odpůrce režimu) s nasazením nucené práce v nehumánních podmínkách.

Při obnově demokratických poměrů v roce 1989 se klášter nacházel v žalostném stavebním stavu, od té doby však prodělal pozoruhodnou proměnu. Dnes je většina areálu pěkně opravená a zpřístupněná, slouží běžným návštěvníkům i jako vzdělávací centrum a v upravených bývalých klášterních celách můžete i přenocovat.

Informace
www.skalyadrspach.cz: Webové stránky Adršpašských skal (prohlídkové trasy, otevírací doba, vstupné apod.).
www.teplickeskaly.com: Webové stránky Teplických skal (prohlídkové trasy, otevírací doba, vstupné apod.).
http://broumovsko.ochranaprirody.cz: Internetové stránky CHKO Broumovsko.
www.klasterbroumov.cz: Webové stránky Broumovského kláštera.
http://jizdnirady.idnes.cz: Jízdní řády vlaků a autobusů.

Co to je za skály?
Kvádrové pískovce, které dnes vytvářejí známé skalní útvary kolem Adršpachu a Teplic nad Metují, jsou sedimentární (usazené) horniny, které se ukládaly na dně mělkého moře v období druhohor. Konkrétně v období svrchní křídy, tedy v mladších druhohorách, před 100 až 70 miliony let. Po ústupu moře byly pískovcové masivy vystaveny zvětrávání (zejména působením vody a mrazu) a také tektonickým pohybům, které pískovcové masy místně rozpukaly na menší bloky. Tím vznikla dnešní skalní města.
Z geologického hlediska byla česká křídová pánev největším sedimentačním prostorem dnešního Česka, zaujímá velkou část severních, středních a severovýchodních Čech, celkem asi 15 000 km2. Příroda však samozřejmě nerespektuje lidmi vytyčené hranice, a tak kvádrové pískovce při okraji pánve najdeme i za českými hranicemi: například v Saském Švýcarsku (Sächsische Schweiz) jižně od Drážďan, nebo – v sousedství popisované oblasti – také v Polsku (Hejšovina / Szceliniec).

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Český výletník: Jak mě Vincek Priessnitz naučil léčit a být trpělivý

Sanatorium Priessnitz je dnes nejvýznamnější stavbou a jakýmsi logem Lázní...

Když zazní jméno Priessnitz, člověk si představí cosi tajemně německého a chladného. Vincenz Priessnitz však založil...

Čtenáři iDNES.cz Česko znají. Kvízem prošly tisíce soutěžících

Pražský hrad - chrám sv. Víta. Ukázka z encyklopedie Český atlas

Vědomostní kvíz o památkách a zajímavostech Česka měl u čtenářů úspěch a ukázal, že Češi svou zemi znají. Na pět tisíc...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Neobvyklá cesta Českým rájem k Ještědu

Motorový vůz 843.011 čeká ve stanici Stará Paka na odjezd v čele osobního vlaku...

Takto jste cestu skrz Český ráj asi ještě nikdy neviděli. Čeká nás trať 030 podél řeky Jizery ze Staré Paky přes...

Najdete na iDNES.cz