Na první pohled záchody připomínají spíš převlékárnu na plovárně, horskou útulnu nebo finskou saunu. Kompostovací toalety v pískovcovém skalním městě jsou stylové a zároveň ohleduplné k životnímu prostředí. Obsah jímací nádoby se totiž na kompostu mění v hnojivo.
Prachovské skály jsou nejnavštěvovanější lokalitou v Českém ráji a podobně jako Krkonoše čelí dopadům overtourismu. V loňském roce do nich zavítalo 152 tisíc výletníků. S nápadem umístit právě sem kompostovací záchodky přišla Královéhradecká krajská centrála cestovního ruchu.
„Je to pilotní projekt. Prachovské skály jsme vybrali, protože spolupracujeme s destinační společností Český ráj, která se dlouhodobě zabývá problematikou znečišťování Prachovských skal,“ říká projektová manažerka krajské centrály Petra Bednářová.
Náklady se vyšplhaly na zhruba 150 tisíc korun. Sdružení Český ráj v rámci projektu Chodím beze stop mimo jiné vypracoval regionální mapu veřejných toalet.
Přímo ve skalách dosud záchody nebyly. „Myšlenka se mi líbí. Podobná zařízení jsou v Norsku nebo Finsku, kde to funguje dobře. Doufám, že se to osvědčí i u nás,“ uvádí Margareta Pospíchalová, jednatelka společnosti J. M. Schlick, která vlastní Prachovské skály a zajišťuje turistický provoz.
Jeden dřevěný přístřešek s kompostovacím zařízením se nachází na rozcestí U Buku, druhý hned u vstupu do skal. Netypický kulatý tvar je pro některé návštěvníky lehce matoucí.
„Vůbec netuším, co to je. Připadá mi to jako nějaká zašívárna, kde se dá schovat,“ myslí si Michala Bártů z Hlučína při pohledu na přístřešek u pokladny.
Šetrnější alternativa k splachování
Dřevěnou budku navrhli a vyrobili studenti Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové.
„Požádali jsme studenty o jejich vlastní návrhy a úkolu se nezalekli. Nakonec se nám líbil ten nejnápaditější návrh, který byl jako jediný kulatý,“ prozrazuje Petra Bednářová.
Zvítězil návrh studentky Barbory Štumpové, vycházela z tvaru šnečí ulity. Stavbu navrhla tak, aby pod ní vznikl prostor, ze kterého bude možné odpad vyjmout a ekologicky zpracovat.
„Když někdo řekne suchý záchod, většina lidí si představí domeček se šikmou střechou a vyříznutým otvorem ve tvaru srdce na dveřích. Proto jsem zvolila kruhový tvar, aby můj návrh byl jiný a něčím zajímavý,“ vysvětluje studentka.
Podle jejího názoru je důležité hlavně pro mladší generaci vidět, že existují alternativní způsoby nakládání s odpady, jež mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí.
„Máme možnost snížit naši ekologickou stopu a být o krok blíž k udržitelnému životnímu stylu. Kompostovací toalety jsou šetrnější alternativou k běžným splachovacím toaletám, kterými spotřebujeme litry vody jedním spláchnutím,“ poznamenává Barbora Štumpová.
Jako materiál studenti vybrali modřín kvůli vysokému obsahu pryskyřice. Odolává vlhkosti, zimě, vysokým teplotám i suchu. „Životnost záchodku proto odhadujeme na zhruba dvacet let,“ míní vedoucí týmu studentů Václav Břeň.
Výroba trvala necelé tři měsíce. Provětrávání objektu napomáhají otvory v konstrukci záchodu.
V případě malé potřeby je ekologická toaleta zcela bezúdržbová. Po vykonání velké potřeby je nutné použít lopatičku speciálního zásypového materiálu z pilin a písku. Po naplnění plastové vybírací nádoby se obsah ukládá na kompost, kde jsou fekálie sanitovány a vzniká z nich hnojivo. Přestože jsou kompostovací záchodky v Prachovských skalách teprve pár týdnů, jeden z nich už byl dočasně mimo provoz.
Koše zmizely, odpadky ne
Ekologické toalety jsou dalším „příspěvkem“ Prachovských skal k ochraně životního prostředí a udržitelnému cestovnímu ruchu. Před letošní sezonou z turistických stezek zmizely odpadkové koše. Jejich obsah totiž rozfoukával vítr a roznášela zvířata, také náklad za jejich svoz byly vysoké.
Pouze u pokladen a na parkovišti správci přírodní rezervace umístili několik barevných kontejnerů na tříděný odpad. Po vzoru ochranářů z Krkonošského národního parku apelují na návštěvníky, aby si veškeré odpadky odnášeli s sebou. Zatím však ne všichni turisté se to naučili.
„Společnost nás čím dál víc tlačí k tomu, abychom třídili odpad. Koše, které jsme sváželi ze skal, jsme nebyli schopni vytřídit. Svoz byl navíc poměrně komplikovaný, protože ne všude se auta dostanou,“ vysvětluje spolumajitelka Prachovských skal Margareta Pospíchalová.
Přestože koše jsou minulostí, o odpadcích se to zatím říct stoprocentně nedá.„Myslím si, že to většina návštěvníků respektuje, občas se ale stane, že něco nechají v přírodě. Největším problémem jsou papírové kapesníčky,“ dodává spolumajitelka.
„Bez košů je to zvláštní, ale nevadí nám to“
Větší koncentrace odpadků je hlavně na místech, kde se turisté více zdržují. Například v okolí oblíbené Vyhlídky Českého ráje, kde se návštěvníkům otevírá panoramatický výhled na skály. Za dřevěným zábradlím jsou roztroušené papírové a igelitové sáčky i cigaretové nedopalky.
„Udivilo mě, že tady jsou lavičky a odpočívadla, ale chybí odpadkové koše. Je to zvláštní, ale vůbec nám to nevadí. Skoro nic jsme neměli s sebou, a když tak to dáme do batohu,“ povídá Martin Plhák z Olomouce.
Podobně hovoří i další návštěvníci, se kterými redaktor MF DNES ve skalách mluvil.
„Je dobře, že se kolem odpadkových košů neshromažďuje binec. Často jezdím po horách, vždycky si odpadky odnáším v batohu a likviduju je pak někde ve městě,“ tvrdí Michala Bártů.
Pavla s rodinou z Hradce Králové, která do Prachovských skal jezdí opakovaně, zatím velký rozdíl v porovnání s předchozími lety nepozoruje: „Nepřijde nám, že by to bylo horší než dřív. Viděli jsme několik kapesníků, které evidentně někomu vypadly z kapsy. Špatný pocit z toho nemáme. Ani nám koše nechyběly. Jsme zvyklí, co si do přírody přinese, tak si odneseme.“
