Guns N’ Roses, Queen, Pixies, nebo Walda Gang. Poznáte, proč jsem spojil tyto hudební interprety?
Jasně, to je část mého playlistu na mistrovství světa.
Správně. Jak se líbil?
Doufám, že se líbil. Ale hudba se v kabině často měnila. Kluci se střídali v tom, kdo muziku pouštěl. Jeden den byly české písničky, druhý den třeba rock.
Nebyl to vtip, skutečně volal Pešán. Kodras činí reprezentanty silnějšími |
Užil jste si celé mistrovství, nebo to rychle uteklo?
Uteklo to, ale stihl jsem si ho také užít. A to i přes to, že covidových omezení bylo hodně. Celá organizace šampionátu však byla skvělá a fungovala na sto procent. Všichni jsme si přáli, aby to bylo klasické mistrovství. Ale i tak to předčilo naše očekávání. Některá opatření byla až přehnaná a zbytečná, ale všichni jsme je respektovali.
Máte nějaký zážitek, který vám utkvěl v paměti?
Bylo jich hodně. Přeci jen jsme společně strávili tři týdny. Určitě nezapomenu na to, když jsme hráli v základní skupině se Švédskem, po dvou třetinách jsme prohrávali 0:2 a měli nůž na krku. Byl jsem nervózní, stejně jako většina členů realizačního týmu. Přišel za mnou asistent Martin Straka a říká: „Kodry, teď se dívej, jak roste velký tým a velcí hráči.“ A měl pravdu, otočili jsme to. Na to asi nikdy nezapomenu. Třetí třetina byla neskutečná, i fanoušci u televize museli šílet.
Do šampionátu šel český tým po stoprocentní přípravě. Vstup do turnaje se však nepodařil. Vzaly dvě porážky týmu euforii?
Všichni byli namlsaní, hlavně fanoušci. Ale my nevstupovali do turnaje v euforii. Očekávání měli všichni určitě vyšší, ale turnaj přinesl řadu překvapení. My jsme pracovali stejně, ať se vyhrávalo nebo ne. Turnaj je nevyzpytatelný v tom, že se může vyvíjet nečekaně.
Nikdo však nečekal, že od třetího utkání bude český tým hrát každý zápas o všechno.
To ne, čtvrtfinále nám začalo o týden dřív. Kluci to ale psychicky zvládli skvěle. Nikdo nebyl přehnaně nervózní a šli jsme si za úspěchem. Zbylé zápasy ve skupině jsme pak už zvládli.
Naopak čtvrtfinále bylo konečnou. Finsko rozhodlo o postupu do semifinále jediným gólem.
Věřili jsme si na ně. Předtím jsme si toho na turnaji vytrpěli dost, a tak jsme doufali v psychickou výhodu. Dobře jsme si soupeře načetli, znali jsme jejich defenzivní hokej. Tušili jsme, že může rozhodnout jediný gól, ten nakonec dali šťastnější Finové.
Dalo se z vaší pozice udělat něco lépe?
V turnaji už je to těžké. Dalo se něco udělat s hráči, kteří třeba nehráli. Jinak jsme těžili z toho, co se natrénovalo před turnajem. Moje práce byla důležitá v tom, aby kluci dobře regenerovali, spali a využívali správně volný čas. Bylo to náročné, ale dalo se to zvládnout.
Byl jste spokojený s tím, jak hokejisté pracovali?
Ano, maximálně. Jsou to profesionálové, kteří ví, že pro úspěch musí udělat všechno. V týmu nebyl nikdo, kdo by něco ošidil.
Mistrovství světa v hokeji vždy sleduje celé Česko. Vnímal jste tlak, který je na národní tým?
Sleduje to opravdu skoro každý. Tlak byl obrovský. Byla to pro mě velká osobní i profesní zkušenost. Nevyrovnává se s tím lehce. Někteří jsou na to už zvyklí, pro mě to byla novinka.
Budete u výběru pokračovat?
Doufám, že ano. Zatím nemám zprávy o tom, že by měly být nějaké změny. Přál bych si to.
