Talentovaného Martina Frka si Carolina stáhla z Detroitu, jenže mu nedala pořádnou šanci. Stejně dopadl i obránce Jakub Nakládal, jenž poznal, že tahle bitva je předem prohraná a raději se vrátil do Evropy.
Poslední z party Andrej Nestrašil je pořád odhodlaný bojovat, byť po těžkém zranění páteře ztratil u trenéra důvěru. „Hokej je tu hlavně byznys,“ říká pětadvacetiletý útočník v obsáhlém rozhovoru pro iDNES.cz.
Jste z toho vývoje zklamaný?
Všichni vědí, čím jsem si za posledních osm měsíců musel projít, kolik práce a úsilí to chtělo, abych byl připravený na sezonu. Když odvedete svůj díl práce a víte, že jste pro to víc udělat nemohl, a pak nehrajete, tak je to samozřejmě frustrující. Na druhou stranu všichni vědí, že jsem v takové situaci byl několikrát, takže to pro mě není nic novýho. Nehroutím se z toho.
„Podívejte na Michálky, kteří by oba mohli v NHL hrát, ale prostě se někdo rozhodl, že je nechce. Je spousta okolností, které hrajou roli.“ |
Ale smutný být musíte.
Samozřejmě jsem čekal, že moje pozice v týmu bude lepší. Ale hokej má prostě i svou byznys stránku. Podívejte se na bratry Michálky, kteří by oba mohli v NHL hrát, ale prostě se někdo rozhodl, že je nechce. Je tam spousta okolností, které hrajou roli.
Vy jste si však v Carolině v minulé sezoně vypracoval solidní postavení. Co se změnilo?
Najednou jsem zase na začátku, musím zase ukazovat, že na to mám. Když nehraju, tak lidi první napadne, že jsem zase zraněný. Nebo že se kvůli tomu předchozímu zranění nemůžu dostat tam, kde jsem byl. Ale já jsem přesvědčený, že když jsem dostal prostor, tak jsem odvedl slušnou práci a moje výkony šly hodně nahoru.
V jednom zápase jste měl osm střel, což se nevidí.
To se mi povedlo. Ani v dalších utkáních bych neměnil jediné rozhodnutí, která jsem na ledě udělal. Naposledy jsem hrál proti Anaheimu a já byl s výkonem celé své lajny spokojený. Jenže v půlce zápasu jsme prohrávali 3:0 a trenér nás posadil, byť jsme jako lajna nebyli ani u jednoho inkasovaného gólu. Je to prostě byznys.
Takže cítíte, že nejste hráč, se kterým by vedení počítalo do budoucna?
Tohle je hrozně těžké říct, protože je to každý den jinak. Po zápase, kdy máte osm střel a dáte gól vás všichni plácají po zádech. A když se prohrává, tak se všechno mění. Proto je tahle práce hrozně těžká. Pokud nemáte kontrakt na šest let a neberete ohromné peníze, tak je to život ze dne na den. Je to nahoru, dolů. Je mentálně náročné udržet si sebevědomí a hrát pořád svůj hokej a nepřemýšlet nad tím, co si myslí vedení.
Opravdu jste na ledě nebyl špatný?
Na rovinu řeknu, že po návratu ze zranění jsem se v prvních dvou zápasech necítil dobře. Bylo to hrozně náročné a nevěděl jsem, co se s mým tělem děje. Tělo mi jako by vypnulo. Neříkám, že mě něco vysloveně bolelo, ale když tělo osm měsíců nehraje zápas, tak je to pro něj šok. Zápas je něco, co nenatrénujete. To nejde, můžete jezdit bazény půl hodiny v kuse, ale zápas je úplně něco jiného.
Dá se říct, že jste s pomalým začátkem počítal?
Dalo se to očekávat, proto jsem chtěl jet na Světový pohár a hrát co nejvíc přáteláků, abych se do toho dostal. Postupně jsem se zvedal a začal jsem cítit, že mám týmu co nabídnout. V posledních pěti zápasech jsem byl už na 98 až 99 procent schopný předvádět to, co loni.
Nehraje roli i to, že je Carolina poslední ve Východní konferenci?
Jasně, lidi při neúspěších začnou panikařit, začnou se míchat lajny, volat hráči z farmy, posílají se hráči na farmu... Já teď čekám, až přijde další šance. Až přijde, tak s tím hodlám něco udělat a ukázat, že mám být součástí týmu. Ale kluci v posledních dvou zápasech hráli velmi dobře, oba vyhráli, takže nepočítám, že ji dostanu brzy. I tak se z toho nemůžu pokládat.
„Martina Frka mi bylo líto, protože nedostal vůbec šanci. Přitom mohl jít do Dallasu. Bohužel potřebujete mít štěstí, musí se vám všechno sejít.“ |
Nesnažíte se přesto situaci řešit?
Měl jsem pohovor s trenérem, ale to bych si nechal asi pro sebe, co všechno jsme řešili. Snažím se zůstat pozitivní - chodím do posilovny, byl jsem si zahrát golf. Navíc nás čeká ještě 67 zápasů, sezona je dlouhá. Včera mi psal táta a já mu říkám: Hele, loni jsem začal hrát až v prosinci, takže zatím jedeme podle plánu. Zatím je moc brzo dělat ukvapené závěry.
A co říkáte na Martina Frka, kterého si Carolina stáhla z Detroitu, aby se ho po třech týdnech vzdala?
S Martinem se znám už z Grand Rapids, kde jsme spolu hráli. V létě spolu trénujeme, on u mě bydlí půl týdne a pak jezdí do Varů. Takže jsme dobří kamarádi. Já ani nečekal, že by sem měl přijít. Sice to byl další útočník a tedy konkurent, ale na druhou stranu bylo jasné, že to s ním bude daleko větší pohoda a zábava. Hned jsem mu psal, že mu už stelu ložnici. Bohužel ale nedostal žádnou šanci.
Jak to s ním vypadalo?
Hrál jeden zápas v Edmontonu, kde dostal deset minut, pak týden a půl nic, aby odehrál se mnou v lajně šest minut v Detroitu. A to bylo všechno. Po třech týdnech se rozhodli, že ho dají zpátky na waivers listinu. Bylo mi ho trošku líto, protože všechno mohlo dopadnout jinak.
Jak?
Chtěl ho totiž Dallas a Boston. Dallas měl zraněné praváky a asi by se jim hodil a třeba by tu příležitost dostal větší. Jenže po těch třech týdnech se jim zranění hráči už vraceli, takže po něm nesáhli. Mohlo to dopadnout jinak, ale to je součást hokejového života. Potřebujete i štěstí, musí se vám to sejít. Bohužel pro něj se to nesešlo a on u nás vlastně absolvoval další třítýdenní kemp.
Jak to myslíte?
Moc nehrál. A když nehrajete, tak před zápasem bruslíte a během zápasu jste v posilovně. Takže se mu vlastně prodloužil kemp a teď je zpátky v Grand Rapids... Mrzí mě to, protože si myslím, že je to dobrý hráč a minimálně šanci si zasloužil. Ještě se ukáže. Je to hráč, který potřebuje šanci dostat na pozici, kde je silný.
A to je?
Na přesilovce, protože má neuvěřitelnou střelu. To jsou prostě pecky, gólmani tady v Carolině ho fakt neměli rádi. On střílí opravdu tak tvrdě, že je to bolí. Proto jsou rádi, že je pryč. Je to typologicky hráč na přesilovku, potřebuje hodně střílet, což tady ukázat nemohl.
„V NHL nikdy nevíte, co se odehrává za scénou. Jestli mu agent říká: Hele, fakt tě chtějí, budeš hrát, bla bla bla... A třeba se to neshoduje s tím, co generální manažer řekl agentovi.“ |
A co Jakub Nakládal?
V NHL nikdy nevíte, co se při podpisu smlouvy odehrává za scénou. Jestli mu agent říká: Hele, fakt tě chtějí, budeš hrát, bla bla bla... A třeba se to neshoduje s tím, co generální manažer řekl agentovi. On očekával, že sem přijde a dostane šanci. A dopadlo to tak, že odehrál zápas a pak tři seděl a tak dál. Určitě od toho čekal něco jinýho.
Bylo dopředu jasné, že nemá šanci?
Pět beků má u nás v týmu pozici pevnou. A víte, jak to chodí. Když tým prohraje, tak těch pět má pozici jistou a i když jste hráli dobře, tak je potřeba udělat změnu. A vy jste ta změna.
Překvapilo vás přesto, že to tak brzy vzdal?
Kdyby mu bylo 22 let, tak bych mu řekl, že je blbec, že se o to nepopral. Vzhledem k jeho rodinné situaci - má druhé dítě na cestě - a věku (je mu 29 let), to chápu. Šel sem vysloveně kvůli tomu, že chtěl hrát NHL. Což je obdivuhodné, protože když hrajete v Rusku a je vám 29 let, tak se málokdo rozhodne jít do NHL a vzít daleko míň peněz. V tu chvíli je pro vás priorita se zabezpečit. On i přesto dva roky po sobě šel do NHL s tím, že ji chce hrát. On sem nešel vydělávat peníze. Jinde by měl mnohem víc. Když zjistil, že se tu neprosadí, tak spolupráci ukončil. To mu nemůže mít nikdo za zlý.
