„Mám rád výzvy. Na novou práci se těším,“ potvrzuje informaci dlouholetý hráč jihlavské Dukly, Třince, Karlových Varů či Zlína. „Kromě toho ale dál zůstávám i v Jihlavě, kde budu mít na starost talentovanou mládež,“ dodal.
Je pravda, že si s sebou do Pelhřimova berete i několik mladých hráčů z Dukly?
Vlastně i kvůli tomu tahle situace nastala. V Jihlavě je aktuálně nějakých 12 šikovných hokejistů, kteří by jinak neměli kde hrát. Myslím, že tohle jejich nasazování pomůže jak Dukle, tak i Pelhřimovu.
Dvanáct hráčů, to už je skoro na pořízení minibusu, ne?
To je zatím pořád v jednání. V pondělí 21. května začne příprava a do té doby už by mělo být všechno doladěno. S dopravou to samozřejmě bude komplikovanější, ale obě strany hledají řešení. A důležité je, že ho chtějí najít.
Je něco, co jste jako hráč neměl u trenérů rád, a proto to nyní neděláte?
Ježíši, toho bylo. (směje se) Mám samozřejmě v živé paměti trenéry, kteří na hráče působili špatně, ale byli i ti, kteří dokázali z hráče vymáčknout to nejlepší.
Baví vás psychologie?
Ano, docela se o ni zajímám. A co tak sleduju úspěšné trenéry, tak právě oni s ní také hodně pracují. Je to o tom, zkoušet nahlédnout hráčům do hlavy.
A konkrétně ve vašem případě se to některému kouči povedlo?
Bylo hodně těch, kteří věděli, a pak těch, co nevěděli absolutně nic. Jmenovat ale nechci. Každopádně jsem měl štěstí, že mi zkřížili cestu i trenéři s nadhledem, kteří věděli, kdy přitlačit a kdy pohladit.
V Dukle jste měl letos na starost mládežnický tým, nicméně jste určitě sledoval také výsledky „áčka“. Jak jste vnímal jeho pád z extraligy?
Pro jihlavský hokej to není dobrá situace. Ale věřím, že se podaří dát dohromady mužstvo, které se pokusí o co nejrychlejší návrat. I když příští rok to asi nebude.
