Stojí na malé plošině zhruba osm metrů nad zemí. Před ním je mezi dvěma stromy hodně úzké prkno, které se navíc v půlce zhoupne. Zkouší na dřevo stoupnout nejdřív levačkou, ale vzápětí se stáhne. Okolo něj nic není. Nemůže se ničeho držet, jediné, co může držet, je rovnováha. Ani druhý pokus se nezdařil.
„Já to nedám, to fakt nedám,“ křičí dolů na své spoluhráče obránce Roman Vráblík. „To jsem si myslel taky Vráblas, ale to dáš. Musíš v půlce přenést rovnováhu. Pojď, pojď,“ hecuje ho ze vzdálenějšího stromu útočník Martin Heřman. Ten se pro změnu chystá přejít a přeručkovat jakousi obří pavučinu z lan.
Hokejisté českobudějovického Motoru ve čtvrtek zkoušeli překážky v lanovém centru v Černé v Pošumaví. Byl to jejich předposlední den týdenního soustředění. Ale o žádnou klasickou přípravu nešlo. Běhy do kopců, výjezdy na kolech či posilovnu tentokrát nahradily úkoly, které Motoru připravili specialisté ze zásahové jednotky.
Hokejisté například museli tlačit auta na parkovišti pod Kletí, pak nahoru vynést těžká beranidla anebo čtveřice hokejistů držela na dřevěné podestě pátého, který navíc nahoře musel přeřezat kládu. Také se plavili na raftech po Lipně a ve čtvrtek byl na programu lanový park.
Ještě předtím, než se hráči Motoru vydali s horolezeckým náčiním do výšek, museli obejít deset pozemních stanovišť. Různě obtížné úkoly na procvičení udržení rovnováhy a koordinace pohybů zvládali všichni. Až na jeden.
Nikdo z hokejistů a ani trenérů nepřešel takzvanou slackline. „Nedá ti to spát, co?“ smál se kouč Antonín Stavjaňa, který pozoroval, jak na tenkém pásku zavěšeném mezi stromy už poněkolikáté balancuje útočník Miloslav Čermák. I hlavní trenér zkoušel přejít slackline, ale ani on neuspěl. I když při jednom z pokusů už byl hodně blízko.
„Nic podobného jsem ještě nezažil, je to něco nového,“ chválil si pobyt na Šumavě útočník Ondřej Šulek, který jako jediný z týmu vyzrál na další těžký test s provazy. „Zatím je to fakt paráda, moc mě to baví. Je jasné, že třeba kola a posilovna jsou těžší věci na fyzickou výdrž, ale tenhle teambuilding je zase daleko těžší na psychiku. A dost jsme se s klukama v týmu sblížili, což je fajn,“ přidal Šulek.
To ale nebylo od trenérů či specialistů ze zásahovky všechno. Hokejisté museli odevzdat i mobilní telefony. „My mladí jsme celý život zvyklí na tom pořád klikat. Ale i tohle jsme zvládli a domů jsme občas něco napsali večer,“ smál se Šulek a hned dodal, že mu bylo nejhůře, když první den po výšlapu na Kleť a následném pochodu dostali k večeři jen dvě jablka a dva banány. „Druhý den mi bylo hodně zle a byl jsem i docela nervní. A taky mě hodně bolely nohy,“ přiznal útočník.
Na všechny stanoviště dohlížel i asistent trenéra Martin Štrba, který občas musel hokejisty i brzdit. „Dávejte si bacha, ať si něco nezraníte,“ nabádal. A přitom poctivě natáčel výkony hráčů v lanovém centru na telefon. „Asi večer budeš hvězda na Facebooku,“ smál se Štrba Martinu Heřmanovi, který se zamotal do provazů na jednom ze stanovišť.
„Určitě to splnilo naše očekávání. V průběhu těch pěti dnů nám soustředění odkrylo chování a charakter hráčů a to byl náš hlavní cíl. Věříme, že stejně to vidí i hokejisté. Myslím si, že to pro ně byla obrovská příprava, zejména co se týká týmovosti. Šlo nám hlavně o to vidět, jak kluci reagují v extrémních situacích, když třeba nedostanou najíst a mají zátěž, jak se chovají v týmu, jak si pomáhají, kdo je lídr a podobně,“ zdůrazňoval asistent Antonína Stavjani a připomněl, že v pondělí už začne příprava na ledě.