Po 30 odehraných zápasech vedou tabulku první ligy. Naposledy porazili Benátky nad Jizerou přesvědčivě 5:0, přesto hlavní trenér českobudějovických hokejistů Marian Jelínek není ještě úplně spokojený.
„Dali jsme brzké dva góly, které domácí možná trochu zaskočily. Přesto jsme dělali spoustu chyb, které soupeř nepotrestal. Myslím si, že výsledek neodpovídá hře a pro soupeře je příliš krutý,“ uvedl kouč Motoru po sobotní výhře.
Po více než polovině odehrané základní části jste první. Ani to vás netěší?
Když to vezmete z tohoto pohledu, tak je to velice pozitivní. Na druhou stranu ještě žádný tým nevyhrál play-off a nepostoupil do baráže jen díky tomu, že po třiceti kolech vedl. Takže říkám, ano, je to spokojenost, ale spíš motivující do další práce.
Čeká vás více než týdenní reprezentační přestávka. Na co se v trénincích hlavně zaměříte?
Trochu se budeme věnovat kondičce a z hlediska techniky se zaměříme na střední pásmo – na přechod přes něj či naopak jeho bránění.
Tyto činnosti vás ještě ve hře Motoru trápí?
Nám spíš nejde, já tomu říkám, přepínání. Chci tady prosadit dva druhy systému hry a právě to přepínání mezi nimi během zápasu je velké umění. Zatím se dá vyslovit spokojenost s danými styly hry, které kluci předvádějí, ale ty změny rytmů nám ještě nejdou. Tomu se chceme věnovat a právě zmíněné přepínání se často odehrává ve středním pásmu.
Zlepšují se ale výkony při venkovních utkáních. I to byl jeden z vašich cílů, který jste si dal při příchodu do Budějovic?
To asi musí posoudit jiní, jestli se venku zlepšujeme. Vím, že Motor měl dvě tváře, doma a venku. Před šesti tisíci diváky se klukům hraje dobře, ale já jsem jim říkal, že to není jejich zásluha, ale právě těch diváků. Věděli jsme, že právě na nás je změnit ty výkony venku, takže ano, pracovali jsme také na tom. Ale také s tím nejsem ještě úplně spokojený. Přestože venkovní výsledky teď nějaké máme.
Překvapil vás někdo z hráčů, které jste si po svém příchodu do Motoru vybral?
Například o Petru Vampolovi si myslím, že je to právě ten hráč, který ještě ukáže, co v něm je. Zejména při zápasech, ve kterých se bude lámat chleba. V těchto chvílích spoléhám i na Nedorosta, Kutláka, Nováka či Kučného. Od Jiřího Kučného ale třeba také čekám ještě víc, až se budou stupňovat emoce. Jonáka znám dlouhá léta a je pro mě zosobněním úsilí a úžasného bojovníka. On sice nedává moc gólů, ale je to pracant, kterých kdybych měl v týmu o dva, tři více, vůbec bych se nezlobil.
Zatím jste v Motoru spokojený?
Znáte to, zajíci se vždycky počítají až po honu. Ale správně říkáte zatím, takže teď je tu spokojenost na místě. Mám ale radost i z toho, jak se nám povedlo postavit realizační tým. Aleš Kotalík i Luboš Rob si našli své pozice, stejně tak videokouči František Bombic s Jaroslavem Jágrem. Do toho diváci nevidí, ale není tak snadné takový tým vytvořit. Mám z toho dobrý pocit, protože kdyby to neklapalo nahoře, tak to bude jen nahodile fungovat dole v týmu. Možná jsme odvedli víc práce v tomto smyslu, ale to zatím není navenek moc vidět.
Co vás na první hokejové lize zaujalo?
Byl jsem mimo první ligu několik let a určitě se zkvalitnila. Také na ni chodí víc lidí, což je podstatné, protože hokej se dělá hlavně pro ně. Na tom mají největší zásluhu právě Budějovice. Lepší je i servis okolo týmů, v řadě z nich už máte kondiční trenéry a takových bodů je tu víc.
Po pár dnech v Motoru jste říkal, že v první lize nevidíte žádný tým, který by mohl konkurovat extraligovým celkům. Jak to vnímáte teď?
Stejně. Extraliga je letos extrémně vyrovaná a silná. Žádný tým zatím nevězí v propasti, aby byl na odpis. Hrají se tam vypjaté zápasy, které jsou kvalitnější i rychlejší, ale takové budou i v baráži.
