První ze sady tří mečbolů může Zlín proměnit v sobotu v Třebíči. V pondělí už doma hrát nechce.
„Je úžasné, co lidé dělají. Odehrál jsem hodně utkání, ale v životě jsem neslyšel celých 80 minut takový randál. Fakt nám strašně pomáhají. Pořád nás ženou dopředu,“ děkoval zlínským příznivcům, kterých dorazilo ve středu a i ve čtvrtek do hlediště bezmála pět tisíc.
Domů odcházeli opojení vítězstvím, které dává zapomenout na chmury z první poloviny sezony.
Sám Sedlák prožil magický večer ve znamení čísla 23.
23. 3. 2023 přesně v den svých 23. narozenin dal vítězný gól na 3:2.
Třebíč se pokusí odvrátit konec sezony. Zlín z nás má strach, říká trenér |
„Moc,“ usmíval se při dotazu, jestli je pověrčivý.
Že nosí na dresu číslovku 23 tak nemůže v kontextu čtvrtečních událostí už vůbec překvapit.
„Taťka s ní hrál, mně ji dali ve třinácti. Nechtěl jsem ji, ale dařilo se mi s ní, tak jsem si ji nechal,“ připomíná svého stejnojmenného otce, který v lednu rozšířil realizační štáb Beranů.
A připouští, že hrát pod přímým dohledem vlastního rodiče je specifické. „Když přišel k týmu, dost jsme se trápili. Od té doby jsme začali vyhrávat, takže nad tím nebyl prostor přemýšlet. Vnímám ho ale jako normálního trenéra, a ne tátu,“ říká Sedlák junior o netradičním, ale ne ojedinělém vztahu otec trenér a syn hráč.
Oba jsou nepřehlédnutelní. Jeden létá po ledě s dlouhou hřívou vlasů, druhý s nepostradatelnou tabulkou a fixem v rukách kmitá na střídačce celý zápas.
„Jasně, je hyperaktivní. Běhá zleva doprava, plácá, řve, pořád něco dělá,“ líčí syn.
Zlínský gólman Daniel Huf během zápasu s Třebíčí.
Kde je na ledě mela, tam zase nechybí on. Spoustu ran rozdá, spoustu jich přijme. Doráží na brankáře, popíchne protihráče, v emocích mu občas ujedou nervy. Provokuje. „K play off to patří. Dostávám se tak do zápasu,“ říká Sedlák, který hokejově dospíval ve Finsku.
I proto mu nechybí sebevědomí. A i proto se automaticky přihlásil do čtvrteční nájezdové loterie, byť do té doby měl ve vyřazovací části jediný kanadský bod za gól v prvním střetnutí v Třebíči.
„Hodně jsem si věřil. Když se trenéři ptali, kdo dá gól, řekl jsem, že já. Když mi pak řekli, že pojedu pátý, trochu se mi ale sevřely ruce,“ přiznal nervozitu, kterou ovšem v rozhodujícím okamžiku ukočíroval. „Než jsem se dotknul puku, věděl jsem, co udělám.“
Pokud se od otce dočkal pochvaly za umístěnou střelu k tyči, leda až doma.
Hokejisté Zlína a Vsetína jsou výhru od postupu do finále první ligy |
„Určitě prohlásí, že mě to takhle naučil on, ale to není pravda,“ smál se zlínský útočník, který dokonal obrat v zápase, ve kterém byli sice Berani jasně lepší, ale většinu času prohrávali.
„Vůbec jsme nepochybovali, že bychom neměli vyhrát. Kdo viděl prodloužení, musel uznat, že jsme si zasloužili dát vítězný gól,“ zmínil celkovou jednoznačnou střeleckou převahu Zlína v poměru 52:31. „Den předtím nám to z nějakého důvodu nesedlo, ale také jsme to zvládli. Teď jsme byli hladovější. Chtěli jsme to více.“
Na spadnutí je tak valašské finále se Vsetínem, který v souběžně hrané sérii s Prostějovem vede taktéž 3:1 na utkání.
„Musíme vyhrát čtvrtý zápas a pak se můžeme starat, s kým budeme hrát,“ myslí Sedlák jen na sobotní mač na Vysočině.
Jenyš: Finále se Zlínem? Každého to už napadloLoni v ambiciózní Porubě sledoval play off Chance ligy v nevděčné roli diváka. O to více si Pavel Jenyš užívá letošní vsetínskou jízdu, kterou v semifinálové sérii s Prostějovem akceleroval dvěma vítěznými góly do průběžného stavu 3:1 na zápasy. „Loni jsme měli skvělý tým, bohužel se to nepovedlo. Věřím, že to letos dotáhneme do šťastného konce,“ věří Jenyš. Což v případě šestinásobných extraligových šampionů znamená jediné – návrat mezi tuzemskou elitu. Čtvrtfinále proti Jihlavě zvládli Jenyš a spol. bleskově ve třech zápasech, v sobotu můžou podobně rychle ukončit i druhou sérii. „Z vlastních zkušeností vím, že nejtěžší jsou první, třetí a pátý zápas,“ tvrdí Jenyš, který si zahrál play off v zámořských soutěžích, Košicích a také v rodné Kometě Brno. V základní části ladili Vsetínští detaily, ve vyřazovací to pak rozbalili. Soupeře deptají i tím, že všech šest zápasů vyhráli nejtěsnějším rozdílem gólu. „V sezoně jsme byli schopni utkání ze stavu 3:0 sami zkomplikovat na 3:3. Teď to dokážeme odbránit, i když hrajeme tři minuty v oslabení,“ těší Jenyše, který tvrdí muziku ve čtvrté vsetínské lajně. „Mám jinou roli, než na kterou jsem zvyklý. Naším hlavním úkolem je odehrát střídání s nulou, co nejvíce to soupeři znepříjemnit, vybojovat buly v útočném pásmu,“ shrnul Jenyš. I z minima ale dokázal v sérii vytěžit maximum. Trefil se v prvním i ve čtvrtém utkání, oba jeho góly nesly vítězný punc. „Je to parádní,“ raduje se ze svého příspěvku. A věří, že v sobotu před zaplněným Lapačem mužstvo semifinálové dílo dokončí. „Asi se budu opakovat, ale vsetínští fanoušci jsou neskuteční. Když zavřu oči a slyším, jak fandí, nepochyboval bych, že je vyprodáno,“ podotkl Jenyš. Na finále ještě nemyslí. Dobře ale vnímá, že se v něm může Vsetín střetnout se svým úhlavním rivalem ze Zlína. „Každého to už určitě napadlo.“ |
