„Nakonec to dopadlo nejlépe, jak mohlo,“ říká aktuálně třetí nejproduktivnější hráč Beranů o posledním z dlouhé řady svých zranění.
Přitom to vypadalo dramaticky.
Už jsem si myslel, že mám zase zlomený nos, nebo něco ještě horšího. Nos jsem měl zlomený dvakrát. Jednou loktem, podruhé hokejkou, tohle by bylo poprvé pukem. Brněl mi celý obličej. Naštěstí jsem na poslední chvilku stihl malinko uhnout a vzalo mi to jenom nos a horní ret.
Vy jste stihl zareagovat?
Viděl jsem černou gumu před sebou, trochu jsem se zaklonil a to bylo moje štěstí. Spravilo to devět stehů.
Kolik jich máte celkem?
Myslím, že na obličeji jich bude přes to. Ale už je nepočítám.
24 bodů posbíral v letošní extraligové sezoně Zdeněk Okál, ačkoliv devět kol vynechal. |
Netrne manželka doma?
Před každým zápasem mi píše, ať jsem opatrný, ať neblbnu. Naštěstí jsem ženatý a mám dvě děti. Nevím, která by mě teď chtěla. (úsměv)
Má nervy chodit na vaše zápasy?
Někdy jde, ale kvůli dětem nebo práci je občas vynechává.
Jak vnímají synové hokej?
Mladší syn Tobiáš ví, že hraju hokej, že mám bebinka. (úsměv) Ale Matýsek má za sebou druhý rok přípravky. Snad mu to jde. Hlavně že ho to baví. A když vidí mě, že hraju, tak ho to posouvá dopředu, aby hrál také.
Jaký je fanoušek?
Mně fandí hodně. Ale do kabiny moc nechodí. Mě taťka brával, ale on se mezi hráči stydí, možná má z velkých chlapů respekt.
Už ví, z jak významného zlínského hokejového rodu pochází?
Jasně že ví. Děda mu vypráví, jak se rvávali s bráchou Mirou proti bratrům Turanům z Popradu. Baví ho to. Jako jeden z mála sedí a poslouchá.
ONLINE: Kladno vs. Zlínpodrobná reportáž od 17:20 |
Zpátky k vám. Loni jste hrál po těžkém zranění v obličeji s krytem z plexiskla. Teď jste si vzal košík, proč?
Plexi už není, ale košík mi vyhovuje více. Nemlží se, lépe vidím. Ale pořád to není ono. Jak mám chránič na bradě, puk pod sebou pořád špatně vidím. Aspoň mám jistotu, že když přiletí hokejka, nebo puk, tak mám obličej chráněný.
V přestávce jste měli ševcovský ples. Šel jste?
Jasně. Byl povinný, zašli jsme s manželkou zaplesat. Bylo to fajn. Viděli jsme se se sponzory, s lidmi kolem hokeje. Doufám, že všichni byli spokojení a užili si to jako my.
Ted vás čeká rozhodující část sezony. Je náskok deseti bodů na jedenácté Kladno uklidňující?
Je lepší, když máte nějaký odstup. Ale pořád je to málo, abychom si říkali, že už je hotovo. Kolem desátého místa je to našlapané. Každý duel se soupeři kolem nás bude těžký. Takhle to ke konci bývá. Tyhle zápasy jsou už takové malé předkolo.
Vám sezona vychází, že?
Na to, jak to vše začalo, že jsem kvůli kotníku více než měsíc nehrál, to není špatné. Výborně jsme si sedli v lajně s Tondou Honejskem a Kubou Šlahařem. Jde nám to. Tonda je vyloženě mozkem naší lajny. Výborně bruslí, rozdává puky. Ví, kde jsme. Dokáže nás najít i naslepo. Šlahy je výborný bruslař, perfektně nás doplňuje v útočném pásmu v rozehře. Já jsem spíše ten, který jim vybojuje nějaký puk. Snažím se dělat černou práci, aby měli klid.
Ale už se realizujete i jako tvůrce. Vaše přesilovková nahrávka je ve výběru nejlepších akcí za měsíc leden ve Zlaté helmě.
Něco máme nacvičené. A jak nám něco vyšlo v posledních zápasech, už si také více věříme. Při téhle nahrávce jsem navázal obránce na sebe, puk jsem posunul Honejsovi a už bylo jenom na něm, jestli se trefí.
