Wojtek Wolski, kanadský útočník polského původu, přišel do Třince koncem minulého roku. Oceláři ho přivezli z Davosu, ze Spenglerova poháru, kde hrál za švýcarský celek Ambri-Piotta. „Cítím se tady hodně dobře,“ řekl. „Střílím góly a první dva zápasy, v nichž jsem nastoupil, jsme vyhráli. V neděli jsme sice neuspěli, ale hráli jsme dobře. Všechno jde fajn.“
Po duelu s Olomoucí se Wojtek a polský reprezentant Aron Chmielewski sešli přímo na ledě s polskými fanoušky. Těch dorazilo pětačtyřicet. Wolski od nich dostal i dort s logem Ocelářů. Místní fandové ho už během utkání přivítali transparentem s nápisem: „Witaj Wojtku!“
Co říkáte na to, jak vás fandové přijali?
Je to příjemné. Potěšilo mě to. Je milé hrát v takovém prostředí.
Máte za sebou první duel ve Werk Areně. Jaká byla atmosféra?
Mnohem lepší než v Číně. Tam když přišlo tisíc lidí, bylo dobře.
Narodil jste se v Polsku. Cítíte se v Třinci trochu jako doma?
Víc než v Číně (usmál se). Blízko odtud, v Zabrze, jsem se narodil. Takže v pondělí jsem tam vyrazil za babičkou.
Rodiče s vámi v roce 1988 emigrovali do Toronta. Co říkali na to, že jste si nyní vybral Oceláře Třinec?
Byli rádi, přijedou se podívat. Možná i bratr. Tady jsem vlastně nejblíže Polsku, co jsem mohl být.
Třinecký útočník Wojtek Wolski s jednou z polských fanynek.
V týmu jste se sešel s krajanem Aronem Chmielewským. Je fajn mít v týmu krajana?
Ano. Hodně mi pomáhá od první chvíle. V šatně sedím vedle něho. Je mnohem lepší mít ho tady u sebe.
Nechtěl jste po Aronovi Chmielewském, aby vám půjčil dres s vaší oblíbenou osmičkou? Hrajete s číslem 86.
Ne, je to jeho číslo, byl tady dřív. Nevadí mi to.
Na češtinu si zvykáte?
Popravdě, nerozumím. Ale s klukama můžu mluvit anglicky a rozumějí mi i polsky.
Jak se vám hraje v útoku s Matějem Stránským a Petrem Vránou?
Oba jsou výborní. Hodně držíme puk a daří se nám i střílet branky.
Můžete po třech zápasech říct, jaká je česká liga?
Velmi dobrá, hráči jsou trénovaní. Liga se dá porovnat s ostatními, všechny evropské soutěže jsou téměř na stejné úrovni. Není to tady jednoduché.
Ze tří zápasů máte sedm bodů za pět branek a dvě asistence. To je výborná bilance, ne?
Ano. V KHL, v čínském Kunlunu, kde jsem začal sezonu, se mi střelecky nedařilo, ale tady to jde. Budu dál tvrdě pracovat a věřím, že další góly přidám.
V Číně jste spokojený nebyl?
Nebylo to tam dobré, hra mě netěšila. Spíše jsem se trápil. Navíc jsem se zranil. V Pekingu jsem byl tři a půl měsíce bez rodiny, neustále se cestovalo, bylo to únavné a vyčerpávající. Proto jsem přijal nabí
