„Jsem rád, že je po ní. Bylo to dost ostré. Myslím, že pro polovinu mančaftu to byl nejhorší den v životě,“ usmívá se Fořt při čerstvé vzpomínce na celodenní přechod z Vizovic na hřeben Javorníků, při němž si zlínští hráči museli vystačit jen s pitím.
Takže jste se na normální tréninkový režim těšil?
I když jsem měl volno, tak jsem si povídal, že bych mohl už začít. Ale byl jsem pořád unavený. Tři týdny jsou tak akorát. Říkal jsem si, že už jsem po reprezentaci dostatečně odpočinutý. Volna bylo dost. Potřebuji zase nějaký řád. Nevěděl jsem, kdy skončím v nároďáku. Pořád se to posouvalo, nic jsem nemohl plánovat. Dovolenou jsem raději odložil na červenec.
7 zápasůodehrál Tomáš Fořt za českou reprezentaci v přípravě na MS. Zaznamenal v nich 5 bodů za tři góly a dvě asistence. |
Zvládl jste celou přípravu před mistrovstvím. Co vám dala?
Byl to zážitek jak pro mě, tak i pro mé okolí, přítelkyni, pro rodiče. Byla to svým způsobem odměna pro nás všechny za ty roky, které jsem strávil v první lize a ne vždy se tolik dařilo.
V zápasech jste byl hodně vidět. V sedmi jste posbíral pět bodů. S tím musíte být spokojený, ne?
Měli jsme i docela dost štěstí. Puk se mi kolikrát odrazil, nahrál jsem někomu a on dal gól. Body tak naskakovaly. Nejlepší pocit byl, že jsem součástí týmu.
Vnímal jste, že vám trenér Miloš Říha hodně věří?
To bylo super. Trenéři mě často využívali. Hrál jsem přesilovky, oslabení jako ve Zlíně a s tím přichází i sebevědomí. Když máte čas na ledě, tak se rychleji otrkáte, začnete si více věřit a je to lepší a lepší.
Jak těžké pak bylo loučení s národním týmem?
Pro mě to bylo trochu jiné než pro ostatní kluky. Přirovnal bych to ke sportce. Že jsem se dostal do reprezentace, byla pro mě výhra. A kdybych se dostal na šampionát, byl by to jackpot. Poslali mě nakonec domů. Nechci říct, že jsem s tím počítal, ale šanci, že bych jel na mistrovství, jsem neviděl moc reálně. Samozřejmě jsem o ni bojoval. Dělal jsem, co mi řekli. Jsem rád, že jsem došel tak daleko.
Bylo to přesně, jak jsem potřeboval, řekl o gólu debutant Fořt |
Měl jste pak chuť sledovat šampionát?
Jasně. Bylo to skvělé. Já jsem se k lístkům nedostal, takže jsem zápasy viděl v televizi. Ale brácha tam jel stejně jako loni do Dánska. Měl můj dres, takže aspoň ten se dostal na mistrovství světa.
Jak se vám líbilo vystoupení českého týmu?
Kluci hráli parádně, fakt pěkný hokej. Na každý zápas byl zážitek se dívat. I proti Italům, protože hráli pořád naplno. Škoda posledního zápasu proti Rusku. Chyběl kousek, šance, kterou bychom za nerozhodného stavu proměnili. Myslím, že bychom vyhráli.
Trenéra Říhu jste přesvědčil, že s vámi může počítat. Budete vyhlížet v příští sezoně pozvánky?
Že jsem něco objel, neznamená, že budu v nároďáku příští rok znovu. Důležité bude, co budu předvádět na ledě v sezoně.
