Tým z lázeňského města dlouhodobě tíží nedostatek financí. I přes záchranu na ledě se tak v létě znovu intenzivně jednalo o prodeji extraligové licence.
Jihlava měla eminentní zájem. Nakonec však nejvyšší soutěž zůstala na západě Čech. „Zachraňovalo se to za vteřinu dvanáct,“ potvrzuje Miroslav Vaněk, před kterým se i letos, s ohledem na postavení týmu v tabulce, rýsuje další boj o záchranu extraligové příslušnosti.
V rozsáhlém rozhovoru pro iDNES.cz popisuje stav karlovarského hokeje. „Samozřejmě nás napadlo: Pojďte hrát první ligu, budeme nahoře. Pak ale člověk začne počítat, tak zjistí, že by přišel o velké množství peněz. Neví ani, jestli by sestavil konkurenceschopný rozpočet po první ligu. Chceme nadále extraligu udržet. Tenhle tým má svůj potenciál,“ říká manažer posledního celku tabulky.
Jaká je momentálně situace karlovarského hokeje?
Situace je v tomto regionu hodně složitá a projevuje se to i na hokeji. V posledních šesti letech se neustále tlačí na úspory. Rozpočet jsme nastavili na naprosté minimum. Samozřejmě tím trpí sportovní produkt. V posledních dvou letech nemáme generálního partnera. Peníze hledáme, kde se dá, a to na extraligu nestačí. Je to velká škoda, protože jsme tady vybudovali exkluzivní zázemí. Sportovní podmínky jsou jedny z nejlepších v republice. Rozpočet mládeže se nám daří pokrývat. Extraliga je víc závislá na sponzorech a v tomhle kraji jich je ve vrcholovém sportu ohromný nedostatek.
Čím si ale vysvětlujete takový výsledkový pokles po finálových sezonách?
V těch sezonách jsme vládli rozpočtem 125 milionů korun. Na mládež padlo tak 25 milionů zbytek na první tým. Netvrdím, že peníze rovnou znamenají úspěch. Dávají ale stabilitu a klid na koncepční práci a toho se nám tady nedostává. Tady se šest let řeší, jestli se vůbec bude extraliga hrát. Pak se sejdou politici a najde se řešení, jak to zachránit. To bourá veškerá pravidla o fungování sportovního týmu. U nás se nejdříve řekne, že se hrát nebude. Kvalitní hráči odejdou a pak se to lepí na poslední chvíli a doplní se to odchovanci. Letos jsme vzali pár levných hráčů. Mužstvo pracuje výborně, ale chybí zkušenosti, aby obstálo.
Mluvíte o poklesu ve financování klubu. Čím si ho vysvětlujete?
Poklesla tu stavební výroba. Stavěl se průtah do Chebu. Ty firmy hokeji výrazně pomáhaly. Několik firem tady svoje aktivity zrušilo a zůstaly jen ty menší. Pokles sportovního produktu znamená i pokles vstupného. Sokolská uhelná také snížila přítok peněz do klubu. Některé firmy odešly daňově do Prahy a jejich podpora byla dřív velmi výrazná.
Kde vidíte další problémy, které Energii v posledních letech trápí?
Uteklo nám velké množství kvalitních hráčů. S nimi bychom neměli žádný problém extraligu udržet. Stejné potíže teď řeší Pardubice. Dostaly se do stejné situace jako Vary. Co vychovaly odešlo. Vychovat špičkového extraligového hráče dnes trvá déle, než dřív. Vám nevylítne kluk v sedmnácti, který je připravený na velký hokej, jako tomu bylo v generaci Martina Straky a Roberta Reichela. Ti špičkoví hráči jsou v Americe a tady je až ta druhá garnitura, která se vyhraje až kolem 22 až 23 let. Dřív to bylo celé o dva tři roky posunuto. Ta práce je dlouhodobá. Vy s tím hráčem pracujete a najednou, když mu je 24 a je oporou, tak odejde a vy začínáte od začátku. Pokud chcete mít silný konkurenceschopný tým na extraligu, tak potřebujete 75 milionů na „A“ tým. Kdyby takový rozpočet měly Karlovy Vary, tak jsem přesvědčený, že jsme schopni hrát do šestého místa.
Promiňte, ale v předešlých sezonách mi nepřišel kádr poskládaný tak „levně“ jako letos, přesto stejně se týmu nedařilo.
V minulé sezoně byly narušené vztahy v kabině. V tom byl největší problém. Ten tým nefungoval jako tým. Hráči, co měli být nejlepší, nejlepší nebyli. Byla to hodně atypická sezona. Dřív se nám úspěšně dařilo vyhýbat baráži a na víc to mužstvo nemělo. Letošní sezona je specifická v tom, že došlo k absolutnímu oddlužení klubu. Klub dlouhodobě za sebou táhl poměrně vysoký dluh, který se různými úsporami začal snižovat. Majitel pan Holoubek uvolnil určité prostředky na totální zaplacení dluhů. Špatná zpráva je, že ten tým není tak silný, jak by si fanoušek představoval. Ta dobrá, že klub nikomu nic nedluží, rozpočet je vyrovnaný a sezonu dohrajeme bez dluhů. O sportovní stránku se musíme nějak poprat.
Prodej byl nejblíž v historii
Nehrozí tedy Energii podobný osud jako Slavii, která musela uprostřed sezony pustit klíčové hráče?
V žádném případě. Právě proto jsme se rozhodli pro tuhle strategii, abychom se nedostávali do nějakých exekucí. Rádi bychom rozpočet ještě vylepšili. Nečekáme, že nám něco spadne z nebe, ale ta situace není jednoduchá.
V létě se spekulovalo o prodeji licence, jak blízko k tomu bylo?
Nejblíž v historii. Zachraňovalo se to za vteřinu dvanáct. Jihlava měla eminentní zájem. Politické špičky to tam už v podstatě schválily. Naštěstí zastupitelstvo města i kraje nakonec řeklo, že to podrží velmi významnou částkou. K nim se přidala Sokolovská uhelná i pan Holoubek.
I s ohledem na výsledky týmu, neříkal jste si, jestli by nebylo lepší hrát v klidu první ligu, než se trápit v extralize?
Samozřejmě nás napadlo: Pojďte hrát první ligu, budeme nahoře. Pak ale člověk začne počítat, tak zjistí, že by přišel o velké množství peněz. Neví, jestli by sestavil konkurenceschopný rozpočet po první ligu. Přijdete o BPA, různé sponzory. Některé kluby v první lize mají možná vyšší rozpočet než my tady ve Varech. Vyhodnotili jsme si situaci, jestli by to pro nás bylo vlastně lepší. Máme tady silnou generaci, která si prošla MHL a na tu v budoucnu spoléháme. Ročník 92-95, který se nám povedl. Díky MHL jsme sem natahali kvalitní hráče z jiných klubů. Pokud bude dobře doplněná, tak může hrát v první polovině tabulky.
Cíl zní tedy jasně: Zachránit extraligu a věřit, že to mladí v příštích letech zvednou?
Přesně tak. Ta zadluženost klubu se táhla už roky. Aby se nespadlo z extraligy, tak se do toho cpalo víc a víc peněz. Tím dluh rostl. Byla i doba, kdy hráči nedostávali 3 měsíce výplatu. Tomu jsme chtěli udělat definitivně přítrž. Za jakoukoliv cenu! Pan majitel do toho zainvestoval. Klub již nemá další dluhy. Rozpočet je tedy nízký, ale vyrovnaný. To je první pilíř toho, abychom se posunuli dál. Já tady vidím hodně mladých hráčů, které do pár let uvidíme v reprezentaci. Na nás je, abychom je dokázali udržet a neutekli nám. Pak se musí začít dařit, aby se přidali další partneři. Víme, že zachránit extraligu nebude jednoduché, ale porveme se o to. Věřím, že když se extraliga zachrání, tak půjdeme nahoru.
Američan Pat Mullan patří k nejlepším hráčům týmu. Není tohle cesta, jak doplnit mladý kádr?
My ale celkově nemáme moc dobrou zkušenost se zahraničními hráči. Za prvé berete třetí kategorii cizinců. První jde do KHL, druhá Švédsko, Finsko a ta třetí sem. Pro nás je lepší, aby hráli Češi. Nejlíp se trenérovi pracuje s hráči, kteří tu vyrostli. Ti zahraniční hráči se těžko ztotožňují se stylem, jakým třeba chceme hrát. Někdy je problém s tréninkovou morálkou. Dřív jsme tu měli dva Finy. Jeden byl super a druhý měl problémy s alkoholem. Základ musí být domácí hráči. V Čechách ani nikdo neumí skautovat. Většinou jde na nějaké doporučení. Někdo ty Američany a Kanaďany musí vidět několikrát. Znát povahové vlastnosti, jeho rodinné zázemí. Pokud ale chcete hrát špičku, tak to jádro musí být čeští hráči. Jak to mají teď v Brně. Zainvestovali, ale ten tým má svoji kvalitu.
Duda s Bartekem se nám vyplatili
V minulé sezoně u vás působil Rostislav Marosz. Patřil k nejproduktivnějším hráčům. Podle vašeho vyjádření se dál nehodil do koncepce a teď válí v silném Třinci. Nemrzí vás, že tu takový hráč není, když máte obrovské problémy s produktivitou?
Vůbec. Jeho jedinou šancí bylo hrát v mateřském klubu, kde je velká konkurence a on na sobě bude muset pracovat. Tady hřešil na to, že ta konkurence nebyla veliká a hrál za jakékoliv situace. Jeho tréninková píle nebyla úplně správná. Ani vztahové věci nefungovaly. Je to v pohodě kluk, ale pracovní morálka nebyla dobrá. Já jsem přesvědčený, že Rosťa bude hrát dobře jen v Třinci. Tam si některé věci, co dělal tady, nedovolí.
Jak se zpětně díváte na angažování Radka Dudy a Martina Barteka, které jste nakonec vyhodili?
V první fázi jejich angažování nebylo chybným krokem. Ti kluci nám na začátku ohromně pomohli. Táhli nás svojí výkonností. Chyba byla, že jsme jim dali vyšší smlouvy, i když nic jiného nám nezbývalo, protože by jinak nezůstali a my mohli spadnout. Oba jsou to hráči, které je potřeba držet na krátkodobých kontraktech, aby o prodloužení museli neustále bojovat.
Jaký máte názor na dlouhodobé smlouvy, kterých jste v klubu uzavřeli dříve několik?
To byla naše největší výhra. Ondřej Němec, Petr Kumstát, Martin Zaťovič, Venca Skuhravý a další. To Varům ohromně pomohlo. Oni byli jádrem úspěchu. V té době patřili k nejlépe placeným hráčům ligy, ale ti si tady svoje odvedli. Na ně se tady bude navěky vzpomínat. Záleží vždy na jedinci.
Vaše juniorka dvě a půl sezony hrála v ruské juniorské kontinentální soutěži. Jak se zpětně na tento krok díváte?
Z hlediska financí nás to hodně vyčerpalo a pana Holoubka to stálo hodně peněz, protože ruská strana nesplnila všechno, co slíbila. Sportovní stránka byl ale naprostý opak. Výborný tah. Díky tomu se nám podařilo stabilizovat plno mladých hráčů, kteří nám teď tady hrají. Ti kluci tam příkladně pracovali. Viděli, že je tam kratší cesta do KHL. První rok jsme byli v play-off a ve třetí sezoně jsme dokonce vedli. Pak ale došlo k těm finančním problémům a museli jsme odstoupit. Nebýt toho, tak jsme to klidně mohli tenkrát vyhrát. Díky MHL ale máme teď tady nadějné mladé hráče, jak ve Varech, tak na farmě v Kadani.
Bylo pak snazší do Karlových Varů nalákat mladé hráče z jiných celků?
Určitě. Nám se dlouhodobě dařilo sem stahovat kluky ze spádové oblasti. Když Chomutov ještě nebyl v extralize, tak se nám dařilo přilákat i kluky ze severu. Teď je to samozřejmě daleko těžší. Sokolov, Klášterec, Cheb na tom není tak dobře. Přesto sem MHL přilákala řadu mladých hráčů. Bohužel Karlovarský kraj v době komunismu měl hrozně malou základnu profesionálních týmů. Tohle nikdy nebyl sportovní kraj. Vary hrály extraligu naposledy v roce 1956, pak se tu hrál krajský přebor. Fotbal byl chvíli v Chebu, ale to byli vojáci. Až my tady založili fungující profesionální klub, který hraje nejvyšší soutěž přes 20 let.
