Jeho tým je po dvou odehraných kolech zatím ovšem stále bez bodu, v úterý to může změnit na ledě Hradce Králové. Hraje se od 18.00 hodin.
Největší outsider letošního ročníku hokejové extraligy, to je alespoň podle bookmakerů karlovarská Energie. Na její titul sázkové kanceláře v ČR svorně vypsaly nejvyšší kurzy, naopak ten vůbec nejnižší na to, že nový kouč Jan Tlačil na západě Čech předčasně skončí svou misi jako první mezi extraligovými trenéry.
Dosavadní bilance po dvou odehraných kolech jim alespoň zatím dává za pravdu, Energie je bez bodu, na úvod těsně 2:3 prohrála v Chomutově, naposledy v neděli při domácí premiéře jí uštědřil výprask 1:5 mistrovský Liberec. Bylo by ovšem chybou hned na začátku Karlovy Vary takhle odepisovat. V předchozím ročníku nejvyšší soutěže se zachránily mezi elitou až v baráži, stejně jako v předešlých třech letech, letos ovšem vstoupily do extraligy s výrazně obměněným kádrem, pod novým trenérem a s velkým odhodláním se těmto prognózám vzepřít.
„Je dobře být za outsidera. Alespoň máš vždy komu co dokazovat. Když jsi Sparta nebo Třinec, tak furt hraješ na titul, a když to nedokážeš, tak jsi za troubu. Ono je mnohdy lepší hrát takhle zespoda,“ říká karlovarský obránce Vladimír Sičák.
Držitel kompletní medailové sbírky v extralize, kterou vyhrál s Pardubicemi v roce 2012, je v mladém karlovarském kádru jedním z pouhých čtyř třicátníků. Ve svých pětatřiceti letech se snaží co nejvíce pomoci mladším spoluhráčům. „Máme tu pár kluků o deset let mladších a chtělo by to, aby ty opratě přebrali oni. Musí střílet, chytit se třeba i něčím malým, na to se pak navážou další věci. Musíme si celkově pomáhat, protože každý děláme chyby,“ nezastírá Sičák.
Výraznou roli v kabině má podle něj kapitán Václav Skuhravý, jenž většinu minulé sezony strávil v prvoligovém Kladně. Sičák je rád, že opět válí v dresu Karlových Varů. „U Venci je skvělá jedna věc - jak je velikánský, tak z něho mají doopravdy všichni strach. Když on zakřičí, tak všichni nastoupí do latě a poslouchají, což je jedině dobře. Já takový nejsem, i když moc rád poradím. Ale tou přísnou rukou v šatně je Venca. A ta přísná ruka je určitě důležitá,“ míní Sičák.
„Šance našeho týmu je těžké hodnotit. Ale věřím mu a doufám, že budeme hrát dobře. Máme hodně mladé mužstvo, takže předpokládám, že budeme hrát bruslivý hokej. Slabiny asi budou ve vyzrálosti. Uvidíme, jaké to bude,“ míní Václav Skuhravý, poslední pamětník vydařené sezony 2008/09, kdy Karlovy Vary získaly mistrovský titul. Od té doby se klub dostal jen jednou do předkola play off a to je znát také na domácích návštěvách.
Znovu by mělo letos dostat diváky do KV Areny to, že se tady hokejová extraliga vůbec hraje. Energii v létě dlouho hrozilo, že nejvyšší soutěž hrát nebude. Majitel klubu Karel Holoubek jednal o tom, že by licenci na soutěž prodal. Nakonec se však rozhodl, že bude tým pokračovat v lázeňském městě. Až v polovině července se tak prakticky začal tvořit kádr, v němž je řada odchovanců.
Novým hlavním trenérem se stal Jan Tlačil. Bývalý kouč Českých Budějovic, Mladé Boleslavi nebo Třince, který řadu let působil ve Švýcarsku, se už musí obejít bez pomoci brankáře Vladislava Habala, obránců Radima Bičánka, Michala Gulašiho a Jekabse Redlihse a útočníků Marka Haščáka, Rostislava Marosze, Petra Koblasy, Jaromíra Kverky, Martina Bartka, Jakuba Svobody nebo Rudolfa Huny. Na jejich místa přišli Denis Kindl, Radim Matuš, Petr Stloukal, Petr Šidlík a Tomáš Dujsík.
První dvě mistrovská utkání sezony Energie prohrála, už večer se napotřetí, tentokrát na ledě Hradce Králové, pokusí o první body letošní sezony. „Věřím, že se s tím popasujeme a nebudeme nervózní. A prodáme to, co v nás je a co jsme natrénovali,“ říká asistent trenéra Mikuláš Antonik. V Hradci Králové se hraje od 18.00 hodin a Energie by tady mohla konečně navázat na výsledky přípravných utkání. Vyhrála šest z deseti zápasů, dvě prohry si připsala až po samostatných nájezdech. „A právě na to bychom chtěli navázat,“ přeje si Antonik.
Už v Chomutově se to Energii málem povedlo, šance na body tady definitivně pohřbil až inkasovaný gól na 1:3 v 59. minutě. „Těch 1:2 se ještě dalo, ale jakmile dali minutu a čtvrt před koncem na 1:3, tak to byl konec. Do té doby to bylo hratelné, bylo tam i pár dobrých střel od modré čáry, kdy jsme netrefili bránu nebo to chytil gólman. Sice jsme v závěru ještě snížili, ale když jsme pak neuhráli buly, tak jsme se ani nedostali do útočné třetiny,“ připomíná Sičák.
Energetici mohli litovat především sólového úniku Radima Matuše, který krátce před druhou trefou domácích v podání Jaroslava Mrázka nedokázal vyzrát na chomutovského brankáře Jána Laca. „Klasické nedáš, dostaneš. Potřebujeme dávat góly. Náš brankář David Honzík chytal perfektně, ale my musíme dát tři góly a vyhrát. Šance na to byly, ve druhé třetině jsme jich na gól měli pět, ale nevyužili jsme je a naopak sami inkasovali. Pak už se to otočilo proti nám, dostali jsme na 1:2 a už to honili,“ uvědomuje si Sičák.
„I když jsme vedli, tak to byl špatný rozjezd. Ve druhé už jsme podle mého byli lepší my, v té třetí se to vyrovnalo, ale my jsme bohužel prohrávali o gól. Snažili jsme se cpát do brány, ale domácí fakt dobře bruslili a dobře brání, takže to byla těžká záležitost,“ říká zkušený karlovarský bek.
