Třikrát v řadě prohráli, soupeři bažící po play-off dotírali, navíc olomouckým hokejistům chyběla kvůli nemoci brankářská opora Branislav Konrád, jenž předtím odchytal všechny zápasy.
I tak nepříjemnou povinnost zvládli. Psychicky náročnou bitvu proti poslednímu Litvínovu vyhráli s náhradníkem Martinem Falterem v brance 4:2 a poskočili na šesté místo. Na jedenáctou pozici mají před dnešním (18.00) utkáním v Hradci Králové náskok šesti bodů.
Káňa už patří OlomouciJan Káňa přestoupil z hokejového Brna do Olomouce, kde dosud hostoval. Šestadvacetiletý útočník v sezoně vinou zranění sehrál jen 15 utkání a zaznamenal tři góly a jednu asistenci. |
„Když třikrát za sebou prohrajete, tak nervozita tam samozřejmě je. O to víc je cenné vítězství. Zase jsme se naladili na vítěznou vlnu, doufám, že to vydrží,“ přeje si olomoucký trenér Jan Tomajko.
Klidní být nemohou, ale lépe se Hanákům dýchat bude.
„Nevím, jestli ve 34 letech můžete být nervózní, tohle už jsem si zažil hodněkrát. Tlak tam ale je, zvlášť v takovém zápase s Litvínovem,“ přiznal Falter. „V dosavadním průběhu moc důležitějších zápasů nebylo, teď jde opravdu do tuhého, začíná se lámat chleba z hlediska desítky. Litvínov prohrál deset zápasů v řadě a nechtěli jsme být ti, kdo je postaví na nohy.“
Tomajko trpělivého Konrádova náhradníka ocenil: „Martin Falter to zvládl výborně, když za stavu 3:2 měl dva velmi dobré zákroky.“
Kromě Konráda chyběli Olomouci také útočník Zbyněk Irgl a obránce Jakub Galvas. I tak kohouti natáhli litvínovskou sérii hrůzy. „Prohráli jsme pojedenácté v řadě, to vůbec není záviděníhodná situace,“ povzdechl si trenér Vervy Jiří Šlégr. „Za stavu 2:3 jsme tlačili, ale po další chybě, kdy jsme opět místo nahození nastřelili soupeře, jsme dostali rozhodující gól.“
Litvínov pustil Moru k 55 střelám, sám jich vyslal jen 23. Vyrovnával Baránek bombou od modré čáry, na 2:3 snižoval po přihrávce Mikúše zpoza branky Růžička, šlo o souhru čerstvých posil. Jenže v čase 58:01 se dostal za obranu Herman a rozhodl. Olomouc předtím využila dvě přesilovky z pěti.
„Už bylo na čase, abychom se zase prosadili v přesilovkách. Konečně se nám to povedlo. Nebylo to vůbec lehké, protože ani proti Litvínovu se nám střelecky nedařilo, byť jsme měli velkou převahu,“ poznamenal autor vítězné trefy Vilém Burian. „Chtělo by to nějaký klidný zápas, kdy bychom dali více branek. Jsme ale strašně rádi, že jsme vyhráli, a věřím, že nás to povzbudí do dalších zápasů.“
Burian skóroval v sezoně už popatnácté, kalí to však minusových 16 bodů za pobyt na ledě při inkasované brance.
„Zápas jsme začali ustrašeně, zataženě, pak jsme soupeři nabídli šanci v přesilovce, když jsme jim nahráli na gól. Dokázali jsme srovnat, ale zase jsme v oslabení inkasovali a pak ještě z protiútoku, po naší chybě,“ vyčítal Šlégr.
Kohouti si mohli po litvínovském břevnu za stavu 3:2 oddechnout.
„Měli jsme v závěru štěstí, ale šli jsme mu výkonem naproti. Padesát minut jsme hráli dobře,“ hodnotil Tomajko. „Po třech prohrách jsme začali dobře, stříleli jsme, chodili jsme před bránu, měli jsme i šance, ale byli jsme málo produktivní. Vedli jsme 3:1, ale ve třetí části nás naše přesilovka dostala zase dolů. Přestali jsme hrát, začali jsme být nervózní. Doufáme, že se naše produktivita zlepší, protože je teď náš největší problém.“
Zda dnes nastoupí Olomoučtí už s olympionikem Konrádem v kleci, neprozradil. „Uvidíme.“
