„Jistě přijdou nějaké hlasy, že teď už nebudu za Hradec hrát srdcem a že nemám motivaci, ale tak to není,“ říká devětadvacetiletý gólman se zkušenostmi z NHL, který do Hradce přišel před minulou sezonou po šesti letech strávených v zámoří. S jasnou vizí, že tým je nastartovaný na výrazný úspěch a on že mu k tomu pomůže jako jasná brankářská jednička.
Po dvou letech se ale rozcházíte, aniž by onen úspěch, alespoň ten extraligový, přišel. Není vám to trochu líto?
Takový je hokej. Zájem byl z obou stran, ale nedomluvili jsme se na podmínkách. Pro mě to bylo dost těžké rozhodnutí, protože se nám v Hradci moc líbilo, chtěli jsme se na smlouvě domluvit.
A ten úspěch?
Ještě může přijít a já pro to udělám maximum. Teď jsem v Hradci, který mě platí, a já chci udělat úspěch letos! Nechci čekat na to, že úspěch udělám tam, kam přestoupím. Vždycky žiju danou sezonou, nic jiného mě nezajímá, což platí i teď.
Co by bylo tím zmiňovaným úspěchem?
Jednoznačně titul.
Není to trochu moc smělé, nestačila by některá z medailí?
Asi by se dala považovat za úspěch, ale ve své podstatě je to ve výsledku k ničemu. Celou sezonu se dřeme, abychom ten titul vybojovali. Potom je druhá otázka, jestli na to máme a zvládneme to. Já říkám, že v play off se může stát všechno.
Královéhradecký Marek Mazanec slaví výhru.
A až sezona skončí? Objevila se řada informací, kam půjdete. Co třeba základní: Česko, nebo zahraničí?
Těžká otázka, na kterou v tuto chvíli odpovědět neumím.
Čemu dáváte přednost?
Mám dvě děti, rodinu zvyklou v Čechách, zahraničí by z tohoto pohledu bylo nepohodlné. Ale pokud by případná nabídka z ciziny dávala smysl z hlediska hokeje i financí, tak proč ne.
Dobře tedy, zůstaňme u přítomnosti. Co vůbec říkáte tomu, jak letos sezona probíhá? Už jste si zvykl například na to, že byla na měsíc přerušená a že se hraje bez diváků?
Musíme vše brát tak, jak to je, tyto věci ovlivnit nejdou. Snažím se to neřešit, soustředit se na každý příští zápas a doufat, že se sezona alespoň dohraje.
V zatím odehrané části na tom Mountfield není špatně, na nejlepší čtyřku, která se vyhne předkolu, ztrácíte jen minimum. Co tomu říkáte?
Že naše výsledky odpovídají našemu postavení v tabulce.
To jste řekl dobře, protože s mužstvy, která jsou nad vámi, většinou prohráváte. Proč podle vás?
Protože hrají dobře. Proto jsem rád, že dokážeme porážet alespoň týmy, co jsou pod námi.
A ta ztráta, která není zdaleka nepřekonatelná?
Určitě se v posledních deseti kolech chceme porvat o to, abychom se předkolu vyhnuli. Děláme všechno pro to, abychom se mezi ně dostali, ale je to těžké a oni nám tím, aby s někým prohráli, asi moc nepomůžou.
Nemrzí vás z tohoto pohledu, že přišla reprezentační přestávka, protože před ní se vašemu týmu výsledkově dařilo?
Já bych řekl, že přišla vhod. Dostali jsme dva dny volno, trošku si odfrkli. V posledních týdnech jsme hráli opravdu hodně, takže z mého pohledu super věc.
Právě v posledních zápasech před pauzou se vašim spoluhráčům konečně začaly dařit přesilovky. Hodně pomáhají?
To na tom je vidět, nám předtím dlouho chyběly. A do budoucna, třeba v play off, takové góly určitě budeme potřebovat.
Proč podle vás vašemu týmu nešly?
Chyběla lehkost. Složitě jsme si nahrávali místo toho, abychom všechno dávali na branku, podle mě je to opravdu v jednoduchosti.
Dařilo se i vám osobně, tým jste držel především v koncovkách zápasů, cítíte to stejně?
Já to cítím vždycky tak, zdravé sebevědomí nesmí chybět. Moje práce je tým podržet. Když se mi daří, tak je to dobře pro celý tým.
Ale letošní sezona je pro vás jiná než ta první, ve které jste odchytal téměř všechny zápasy. Jak to berete?
Loni jsem toho odchytal opravdu spoustu. Vedle extraligy se k tomu přidala i Liga mistrů. I proto, že jsme se dostali až do finále. Tehdy nebyl čas nad tím přemýšlet, já prostě pořád chytal. Teď Luky dostal prostor a chytá výborně. Pro tým je dobře, že má dva připravené gólmany.
